Výhledově hrozí nedostatek ropy, varují experti. Může to být naděje pro ekologii

Dostupné zprávy a analýzy varují, že by v dohledné budoucnosti mohl mezi produkcí ropy a jejími zdroji platit vztah nepřímé úměry, tedy že by její omezená ložiska nedokázala uspokojit rostoucí poptávku po ní. To by pak vyvolalo ropnou krizi, která by způsobila řetězovou reakci v podobě cenových šoků a jejich negativních dopadů na světovou ekonomiku. Před tímto nebezpečným scénářem varoval britský deník Guardian. 

Za pravdu mu dal i francouzský think tank Shift Project, který vydal výzvu k postupnému přechodu na takzvaný "svět bez ropy", jelikož je skutečně velmi pravděpodobné, že zdroje fosilních paliv budou vyčerpány dříve než se užívání ekologicky šetrných zdrojů energie stane normou. Dostupná analýza se opírá o data norské společnosti Rystad Energy. Ta došla k závěru, že až 40 % importu ropy do Evropy pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde se ale zásoby začínají pomalu tenčit.

Lépe na tom není ani Afrika, jejíž dodávky fosilních paliv do Evropy činí více než 10 %. Ani ona na tom ale není tak, že by mohla rozdávat. Lví podíl na nedostatku ropy budou mít mimo jiné také důsledky pandemie covid-19, jelikož v nadcházejících dvacátých letech moderního století se bude méně investovat do nových ropných projektů.

Očekává se například, že přední ropné společnosti budou výrazným způsobem revidovat své rozpočty. Výdajová stránka by se v příštím roce měla například snížit až o čtvrtinu v rámci zmírňování dopadů koronakrize, která měla za následek také pokles poptávky po ropě, tudíž i její nízké ceny.

Podle Rystad Energy by vrchol světové poptávky po ropě mohl nastat někdy v letech 2027-30. Teprve až poté by měl zase následovat pokles. Analytik Per Magnus Nysveen se nechal slyšet, že hrozí nedostatek ropy, což v souladu s tržním zákonem nabídky a poptávky povede k jejímu zdražení. Ani menší poptávka se na cenách ropy nijak výrazně neprojeví, jelikož se nic nezmění na tom, že se stále jedná o vzácný, leč nezbytný, statek.

Globální cena ropy zaznamenala v poslední době růst cen nad 40 dolarů za barel z předchozích 16, což způsobila pandemie covid-19. Její hlavní producenti v reakci na to uzavřeli historickou kartelovou dohodu o snížení celkové produkce ropy. 

Ceny ropy by pravděpodobně měly být v této výši zastropovány alespoň v nadcházejících dvou letech, kdy se světové ekonomiky budou postupně zotatovat z hospodářského poklesu způsobeného koronakrizí.

"Dopad nedostatečného zásobování trhu s ropou může mít na fungování společnosti dalekosáhlé dopady, a tudíž se případný rychlý přechod na nízkouhlíkovou energii projeví nejen v boji proti klimatickým změnám, nýbrž i v ekonomice," vysvětlil Nesveen.

Analytik ve své prognóze dále došel také k jasnému závěru, že by ekonomiky měly postupně snižovat svojí závislost na užívání ropy. Právě země, které v masovém měřítku investují například do elektromobilů, by se mohly vyhnout ekonomickým dopadům vyvolaným raketovým růstem cen pohonných hmot.