Švédové podle dostupných informací ztrácejí důvěru laxnímu přístupu své vlády k epidemii koronaviru. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí nepřijímat žádná opatření šílené, přičemž jim za pravdou začínají dávat i politické strany, které vyžadují jeho revizi před konáním parlamentních voleb, které se uskuteční v roce 2022. Možná budou dokonce padat hlavy.
Výzkum Ipsos pro švédský magazín Dagens Nyheter ukázal, že důvěra ve vládní přístup k nemoci covid-19 spadla od dubna o jedenáct procentních bodů na 45 %. V případě Národní agentury pro veřejné zdraví došlo ke 12procentnímu poklesu. Informuje o tom deník Guardian.
Jinak tomu nebylo ani v podílu respondentů, kteří dosavadní politiku nevyhlašovat žádnou karanténu podporovali. Ten v červnu spadl na 38 % ve srovnání s květnovými 50 %. Ani švédský premiér Stefan Lövfen si v tomto směru nepolepšil a jeho popularita klesla o deset procentních bodů.
"Rozdíly už jsou natolik markantní, že skutečně můžeme hovořit o obratu veřejného mínění," konstatoval analytik Ipsosu Nicklas Källebring v rozhovoru pro média s tím, že se také výrazně změnila dosavadní důvěra švédských občanů ve státní aparát.
Potvrdila se tak čísla dřívější studie Novus, podle níž pouze 45 % respondentů zastávalo názor, že vláda krizi zvládá, oproti 63 % v dubnu. Ve srovnání s ostatními zeměmi nepřijalo Švédsko téměř žádná restriktivní opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru.
Školy se uzavřely pouze pro děti a mládež starší 16 let a zakázala se shromáždění nad 50 lidí. Obchody, restaurace a fitness centra zůstaly otevřené a spoléhalo se pouze na osobní odpovědnost lidí, včetně dobrovolného dodržování sociálních rozestupů.
Úřady toto rozhodnutí odůvodňovaly obavami z vedlejších dopadů karantény na ekonomiku a duševní zdraví občanů. Samotné restrikce, k nimž se uchýlily okolní země, označily za dlouhodobě neudržitelné a postrádající veškerou logiku.
"Vypadalo to, jako by svět zešílel a opomenul všechno, na čem jsme se dříve shodli," hájil své kroky hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který je autorem strategie. "Nakonec se to ale celé rozrostlo do takových rozměrů, že jsme se v důsledku těchto kroků ocitli pod politickým tlakem a v osamění," konstatoval v rozhovoru pro švédský rozhlas.
Epidemiolog zároveň také vysvětlil, že ačkoliv měla u Švédů myšlenka kolektivní imunity širokou podporu, jemu šlo především o to, aby se nákazu podařilo udržet pod alespoň takovou kontrolou, že to tamní zdravotnictví zvládne. Mnoho odborníků mu ale tehdy oponovalo vysokým počtem obětí.
Švédských úmrtí na koronavirus je sice v přepočtu na milion obyvatel více než v sousedním Dánsku (104), Finsku (59) a Norsku (47), které opatření přijaly, ale zároveň méně než ve Spojeném království (650), Španělsku (606) a Itálii (573), které rovněž přistoupily ke karanténě, byť někteří mohli namítat, že tam to bylo s opožděním.
Premiér Lövfen si navzdory veškeré kritice stojí za tím, že se švédská cesta osvědčila a jedinou chybou bylo nedostatečné zabezpečení pečovatelských domů a jiných zařízení pro seniory. V tomhle mu dal za pravdu i Tegnell s tím, že by počet zemřelých byl v takovém případě nižší, a že se mělo spíš přistoupit na něco mezi laxním a restriktivním přístupem.
Vláda ale vyhověla požadavku lídrů opozice vyšetřit výsledky celkového boje s krizí, a to nejpozději do konání parlamentních voleb 2022. Na základě nich by pak také mohly být vyvozeny důsledky. Když opomineme zdravotní dopady, tak si Švédsko výrazně pohoršilo v diplomatických vztazích s ostatními zeměmi, včetně svých sousedů. Obecně vzato je vyhodnocováno jako vysoce riziková země.
Související
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
Válka gangů přerůstá Švédsku přes hlavu. Za nitky zřejmě tahá i Teherán
Švédsko , epidemie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 1 hodinou
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 2 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 7 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek