Švédové ztrácí trpělivost. Za laxní přístup k epidemii mohou padat hlavy

Švédové podle dostupných informací ztrácejí důvěru laxnímu přístupu své vlády k epidemii koronaviru. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí nepřijímat žádná opatření šílené, přičemž jim za pravdou začínají dávat i politické strany, které vyžadují jeho revizi před konáním parlamentních voleb, které se uskuteční v roce 2022. Možná budou dokonce padat hlavy.

Výzkum Ipsos pro švédský magazín Dagens Nyheter ukázal, že důvěra ve vládní přístup k nemoci covid-19 spadla od dubna o jedenáct procentních bodů na 45 %. V případě Národní agentury pro veřejné zdraví došlo ke 12procentnímu poklesu. Informuje o tom deník Guardian. 

Jinak tomu nebylo ani v podílu respondentů, kteří dosavadní politiku nevyhlašovat žádnou karanténu podporovali. Ten v červnu spadl na 38 % ve srovnání s květnovými 50 %. Ani švédský premiér Stefan Lövfen si v tomto směru nepolepšil a jeho popularita klesla o deset procentních bodů.

"Rozdíly už jsou natolik markantní, že skutečně můžeme hovořit o obratu veřejného mínění," konstatoval analytik Ipsosu Nicklas Källebring v rozhovoru pro média s tím, že se také výrazně změnila dosavadní důvěra švédských občanů ve státní aparát.

Potvrdila se tak čísla dřívější studie Novus, podle níž pouze 45 % respondentů zastávalo názor, že vláda krizi zvládá, oproti 63 % v dubnu. Ve srovnání s ostatními zeměmi nepřijalo Švédsko téměř žádná restriktivní opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru.

Školy se uzavřely pouze pro děti a mládež starší 16 let a zakázala se shromáždění nad 50 lidí. Obchody, restaurace a fitness centra zůstaly otevřené a spoléhalo se pouze na osobní odpovědnost lidí, včetně dobrovolného dodržování sociálních rozestupů. 

Úřady toto rozhodnutí odůvodňovaly obavami z vedlejších dopadů karantény na ekonomiku a duševní zdraví občanů. Samotné restrikce, k nimž se uchýlily okolní země, označily za dlouhodobě neudržitelné a postrádající veškerou logiku.

"Vypadalo to, jako by svět zešílel a opomenul všechno, na čem jsme se dříve shodli," hájil své kroky hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který je autorem strategie. "Nakonec se to ale celé rozrostlo do takových rozměrů, že jsme se v důsledku těchto kroků ocitli pod politickým tlakem a v osamění," konstatoval v rozhovoru pro švédský rozhlas.

Epidemiolog zároveň také vysvětlil, že ačkoliv měla u Švédů myšlenka kolektivní imunity širokou podporu, jemu šlo především o to, aby se nákazu podařilo udržet pod alespoň takovou kontrolou, že to tamní zdravotnictví zvládne. Mnoho odborníků mu ale tehdy oponovalo vysokým počtem obětí.

Švédských úmrtí na koronavirus je sice v přepočtu na milion obyvatel více než v sousedním Dánsku (104), Finsku (59) a Norsku (47), které opatření přijaly, ale zároveň méně než ve Spojeném království (650), Španělsku (606) a Itálii (573), které rovněž přistoupily ke karanténě, byť někteří mohli namítat, že tam to bylo s opožděním.

Premiér Lövfen si navzdory veškeré kritice stojí za tím, že se švédská cesta osvědčila a jedinou chybou bylo nedostatečné zabezpečení pečovatelských domů a jiných zařízení pro seniory. V tomhle mu dal za pravdu i Tegnell s tím, že by počet zemřelých byl v takovém případě nižší, a že se mělo spíš přistoupit na něco mezi laxním a restriktivním přístupem.

Vláda ale vyhověla požadavku lídrů opozice vyšetřit výsledky celkového boje s krizí, a to nejpozději do konání parlamentních voleb 2022. Na základě nich by pak také mohly být vyvozeny důsledky. Když opomineme zdravotní dopady, tak si Švédsko výrazně pohoršilo v diplomatických vztazích s ostatními zeměmi, včetně svých sousedů. Obecně vzato je vyhodnocováno jako vysoce riziková země.

Související

Více souvisejících

Švédsko epidemie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy