Švédové ztrácí trpělivost. Za laxní přístup k epidemii mohou padat hlavy

Výzkum Ipsos pro švédský magazín Dagens Nyheter ukázal, že důvěra ve vládní přístup k nemoci covid-19 spadla od dubna o jedenáct procentních bodů na 45 %. V případě Národní agentury pro veřejné zdraví došlo ke 12procentnímu poklesu. Informuje o tom deník Guardian. 

Jinak tomu nebylo ani v podílu respondentů, kteří dosavadní politiku nevyhlašovat žádnou karanténu podporovali. Ten v červnu spadl na 38 % ve srovnání s květnovými 50 %. Ani švédský premiér Stefan Lövfen si v tomto směru nepolepšil a jeho popularita klesla o deset procentních bodů.

"Rozdíly už jsou natolik markantní, že skutečně můžeme hovořit o obratu veřejného mínění," konstatoval analytik Ipsosu Nicklas Källebring v rozhovoru pro média s tím, že se také výrazně změnila dosavadní důvěra švédských občanů ve státní aparát.

Potvrdila se tak čísla dřívější studie Novus, podle níž pouze 45 % respondentů zastávalo názor, že vláda krizi zvládá, oproti 63 % v dubnu. Ve srovnání s ostatními zeměmi nepřijalo Švédsko téměř žádná restriktivní opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru.

Školy se uzavřely pouze pro děti a mládež starší 16 let a zakázala se shromáždění nad 50 lidí. Obchody, restaurace a fitness centra zůstaly otevřené a spoléhalo se pouze na osobní odpovědnost lidí, včetně dobrovolného dodržování sociálních rozestupů. 

Úřady toto rozhodnutí odůvodňovaly obavami z vedlejších dopadů karantény na ekonomiku a duševní zdraví občanů. Samotné restrikce, k nimž se uchýlily okolní země, označily za dlouhodobě neudržitelné a postrádající veškerou logiku.

"Vypadalo to, jako by svět zešílel a opomenul všechno, na čem jsme se dříve shodli," hájil své kroky hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který je autorem strategie. "Nakonec se to ale celé rozrostlo do takových rozměrů, že jsme se v důsledku těchto kroků ocitli pod politickým tlakem a v osamění," konstatoval v rozhovoru pro švédský rozhlas.

Epidemiolog zároveň také vysvětlil, že ačkoliv měla u Švédů myšlenka kolektivní imunity širokou podporu, jemu šlo především o to, aby se nákazu podařilo udržet pod alespoň takovou kontrolou, že to tamní zdravotnictví zvládne. Mnoho odborníků mu ale tehdy oponovalo vysokým počtem obětí.

Švédských úmrtí na koronavirus je sice v přepočtu na milion obyvatel více než v sousedním Dánsku (104), Finsku (59) a Norsku (47), které opatření přijaly, ale zároveň méně než ve Spojeném království (650), Španělsku (606) a Itálii (573), které rovněž přistoupily ke karanténě, byť někteří mohli namítat, že tam to bylo s opožděním.

Premiér Lövfen si navzdory veškeré kritice stojí za tím, že se švédská cesta osvědčila a jedinou chybou bylo nedostatečné zabezpečení pečovatelských domů a jiných zařízení pro seniory. V tomhle mu dal za pravdu i Tegnell s tím, že by počet zemřelých byl v takovém případě nižší, a že se mělo spíš přistoupit na něco mezi laxním a restriktivním přístupem.

Vláda ale vyhověla požadavku lídrů opozice vyšetřit výsledky celkového boje s krizí, a to nejpozději do konání parlamentních voleb 2022. Na základě nich by pak také mohly být vyvozeny důsledky. Když opomineme zdravotní dopady, tak si Švédsko výrazně pohoršilo v diplomatických vztazích s ostatními zeměmi, včetně svých sousedů. Obecně vzato je vyhodnocováno jako vysoce riziková země.