Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jen jedno balení. Panika roste, v Austrálii opět dochází toaletní papír

Indie překročila hranici 500 tisíc infikovaných koronavirem

Indie překročila hranici 500.000 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Stalo se tak poté, co za uplynulých 24 hodin zaznamenala rekordní denní přírůstek 18.500 nově infikovaných. Podle agentury AFP to dnes oznámila indická vláda.

Covid-19 nadále trápí Německo. Přibylo nakažených, obětí je už téměř 9000

Německo potvrdilo 687 případů koronavirové nákazy za poslední den, dohromady už jich zachytilo 193.243. Přibylo šest úmrtí; dohromady je zemřelých 8954, vyplývá z dnešních statistik německého Institutu Roberta Kocha (RKI).

Čína hlásí 21 nově nakažených covidem-19, nejvíc za čtyři dny

Pevninská Čína dnes hlásí 21 nových případů infekce covidu-19, což je nejvíc za poslední čtyři dny. Na nárůstu se podle agentury Reuters podílí nejvíc hlavní město Peking, kde bylo potvrzeno 17 nově nakažených.

Brazílie a Mexiko mají další stovky obětí koronaviru, vrchol pandemie teprve přijde

Brazílie potvrdila 46.860 nových případů koronavirové nákazy a 990 obětí. Oznámilo to v pátek podle agentury Reuters brazilské ministerstvo zdravotnictví. Zatímco nárůst počtu nakažených nemocí covid-19 je vyšší než předchozí den, počet úmrtí je nižší. Další velká latinskoamerická země Mexiko hlásí 5441 nově potvrzených případů koronavirové infekce a dalších 719 úmrtí.

Akcie v USA oslabily, dramatický nárůst počtu případů koronaviru budí obavy

Americké akcie v pátek prudce oslabily, protože úřady v některých částech Spojených států kvůli růstu počtu případů nákazy koronavirem omezují podnikatelské aktivity. Finanční společnosti se navíc dostaly pod tlak poté, co americká centrální banka (Fed) omezila největším komerčním bankám v USA výplatu dividend a nejméně do konce září jim zakázala odkup vlastních akcií.

Analýza

Analýza odpadních vod v Barceloně: Stopy po koronaviru pocházejí už z března 2019

Studie Barcelonské univerzity (UB), o níž dnes informují španělská média, odhalila koronavirus SARS-CoV-2 ve vzorcích odpadních vod z Barcelony už z března 2019. Pokud se závěry této studie potvrdí, znamenalo by to, že koronavirus oficiálně odhalený loni v prosinci v Číně mohl být v Evropě už mnohem dříve, než se dosud předpokládá. Podle španělských médií studie UB ještě čeká na další ověření.

Vyvracíme dezinformace: Koronavirus prý pomáhá se sledováním lidí, pravda je ale jiná

Prostřednictvím sociálních sítí se v těchto dnech šíří další nebezpečná dezinformace, podle které jsou lidem při testech na přítomnost koronaviru implantovány sledovací čipy. Pravda je ale úplně jiná.

Masivní rozmach koronaviru na jihu USA je vážný problém, varuje Fauci

Rychle rostoucí počty nových případů koronaviru na jihu Spojených států představují vážný problém. Na první tiskové konferenci, kterou po mnoha týdnech uspořádal krizový štáb Bílého domu, to dnes prohlásil uznávaný epidemiolog Anthony Fauci.

USA i Brazílie mají za den 40 000 nově nakažených

Spojené státy a Brazílie, dvě země nejhůře postižené pandemií způsobenou koronavirem, zatím stále svádějí s nemocí covid-19 urputný boj a šíření nákazy se jim nedaří zastavit. V obou státech za poslední den shodně přibylo téměř 40.000 nových případů infekce.

Němcová stojí o "přestup" do Senátu. Sepsula Babiše, zhodnotila i ODS

Po 22 letech strávených v Poslanecké sněmovně se její dřívější předsedkyně a členka ODS Miroslava Němcová rozhodla kandidovat na senátorku. Atmosféra v dolní komoře se podle jejího názoru zhoršuje a nese v duchu urážek a podpásovek. To jsou ostatně důvody, proč se rozhodla hledat štěstí v Senátu. Kritikou nešetřila ani směrem vůči premiérovi Andreji Babišovi, který se podle jejího názoru chtěl na koronakrizi zviditelnit.

Putinovi teče do bot. Je to jen imitace referenda, tvrdí odborník

Rusové od čtvrtka do příští středy hlasují v referendu o změně ústavy, která by jejich dosavadnímu prezidentovi Vladimíru Putinovi umožnilo setrvat ve své funkci až do roku 2036. Podle odborníků jde ovšem o plebiscit, který jím ve skutečnosti není.

Cestování z Prahy do ciziny má být zase o něco snazší. I v době koronaviru

Cestující do nebo ze zemí, kde je podmínkou vstupu či návratu negativní test na covid-19, mohou slavit. Letiště Václava Havla pro ně totiž zavedlo možnost testování přímo na místě, díky čemuž se vyhnou jeho problematickému obstarávání, popřípadě 14denní karanténě.

Covid-19: Na Slovensku rychleji přibývá nakažených, zejména v jednom okresu

Slovensko poprvé od konce dubna zaznamenalo tři dny po sobě dvouciferný počet nových případů nákazy koronavirem. Infikovaní přibývají zejména v jednom z okresů na severu země, kde úřady v reakci zavedly omezení ve snaze šíření choroby covid-19 zpomalit. Premiér Igor Matovič pro případ přetrvávajícího nárůstu počtu nakažených upozornil na možnost opětovného zavedení restrikcí včetně uzavření hranic.

Nečelí jen koronaviru. Hygienička naznačila, že data o nakažených jsou ohrožena

Covid-19 není jediným virem, jemuž budou muset krajské hygienické stanice v dohledné době muset vyhlásit válku. Problémy mohou způsobit i jiné viry, a to ty počítačové. Hlavní hygienička Jarmila Rážová v souvislosti s tím upozornila na nedostatečné zabezpečení systémů.

Úřady varují těhotné ženy. Covid-19 u nich má často vážný průběh

Nová studie odhalila, že těhotné ženy mají pravděpodobně zvýšené riziko vážného průběhu onemocnění covid-19, tvrdí americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

V USA za den přibylo 40 tisíc nakažených, dle CNN nejvyšší nárůst od začátku pandemie

Spojené státy ve čtvrtek podle informací americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) ohlásily téměř 40.000 nových případů koronaviru. Nárůst televize CNN původně označovala za nejvyšší od začátku pandemie. Později však s odvoláním na aktualizovanou bilanci JHU uvedla, že do ní byly zahrnuty i případy z předchozích dní. Ve stejný den koronavirem nejpostiženější země světa také ohlásila, že dalších více než 2400 nakažených zemřelo.

Mnoho Čechů je kvůli koronaviru v nouzi. Exekucí přibude, sociolog by uvítal změny

Epidemie koronaviru a s ní přijatá karanténní opatření pomalu a jistě berou za své a lidé se vracejí k normálnímu životu. Někteří ale už teď nebo v budoucnu budou mít hlouběji do svých kapes. Sociolog a autor výzkumu Rozděleni svobodou, který se zabývá vývojem společnosti po Sametové revoluci, varoval, že mezi ohrožené patří až 40 % populace.

Česká firma CovidPass spustila aplikaci, prokazuje bezinfekčnost uživatele

Společnost CovidPass dnes spustila aplikaci, která prokazuje bezinfekčnost uživatele na koronavirus nebo jiné onemocnění. Aplikace se zabezpečenou databází s výsledky testů slouží v počítači nebo na mobilu jako doklad, že uživatel testem prošel a navíc v případě potřeby zajistí nejbližší testovací místo. Postupně by měla zahrnovat desítky odběrných míst s denní kapacitou přes 10.000 testů.

V Británii se rozmáhají nepovolené taneční akce. Další útok na policisty, zaneřáděné pláže

Na policisty v Londýně ve čtvrtek večer zaútočili někteří účastníci nepovoleného večírku, který se strážci pořádku snažili rozpustit. Podobný incident se stal už ve středu, kdy při zásahu utrpělo zranění 22 policistů. Šéfka metropolitní policie Cressida Dicková před nadcházejícím víkendem varovala, že její podřízení proti takovým akcím zasáhnou a rozpustí je.