Politici věří, že už s námi roušky zůstanou. Od senátora za ČSSD ale přišlo varování

V Česku došlo po více než dvou měsících k dalšímu masivnímu uvolnění přijatých restriktivních opatření, které spočívá v takřka úplném odložení roušek, které jsou už povinné pouze v pražském metru, a v jisté míře i Moravskoslezském kraji, zejména na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

Mezi odbornou veřejnosti a politiky však neexistuje shoda, zda tak nemělo být učiněno vzhledem k příznivé epidemiologické situaci už dříve. Například senátor Jan Žaloudík (ČSSD), poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se shodli, že lidé mohli dát rouškám sbohem rychleji. Naopak imunolog Václav Hořejší ve svém rozhovoru pro Reflex avizoval, že se alespoň ve veřejné dopravě mohly zachovat. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hájil postup vlády, tedy že k rozvolnění došlo v adekvátní době, a že nebylo ani uspěchané.

O rouškách všichni přítomní diskutovali v Událostech, komentářích na ČT24. "Tam, kde je lokální ohnisko nákazy, jsou roušky nadále povinné. Ale ve zbytku krajů, pokud máme takřka nulové záchyty nových případů, není asi úplně nutné mít plošné nošení roušek,“ řekl ministr s apelem na veřejnost, aby si ústa a nos zakrývala dobrovolně, pociťuje-li symptomy respiračního onemocnění.

Politici, kteří jsou zároveň také povoláním lékaři, Žaloudík a Válek se zase shodli, že Češi mohli dát rouškám sbohem rychleji. "Myslím si, že jsme neudělali nic špatně v počátku, a potom jsme mohli dřív začít brzdit,“ řekl senátor. Opoziční poslanec zašel ještě dál a vyslovil se pro zrušení povinnosti mít zakrytý nos a ústa v budovách a veřejné dopravě i na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

"Z roušky se stalo něco, co není ostuda, co není jenom ,chráním sebe'‘ ale především v případě jakéhokoli nachlazení, v případě infekční choroby, která se šíří kapénkovou cestou, ,chráním rouškou okolí‘. Člověk si teď důsledně uvědomil, jak často se choval sobecky, když měl rýmu, když měl kašel, chodil mezi lidi, lezl do autobusu a neměl roušku,“ ocenil Válek počáteční plošné nošení roušek, a to i ve vnějších prostorách.

Rektor Zima, který už v dubnu žádal rychlé uvolnění karanténních opatření, se k rouškám postavil obdobně. Jejich nošení v případě respirační nemoci mu přišlo normální. I tak by ale restriktivní opatření uvolňoval rychleji, jelikož covid-19, který způsobuje nový typ koronaviru, má u většiny lidí lehký průběh. Zmínil také, jak se před velikonočními svátky, kdy došlo k otevření hobbymarketů, strašilo tisíci lidmi na jednotkách intenzivní péče a stovkami mrtvých, což se nakonec nestalo.

"Musíme se naučit žít s tím, že je tady nemoc, která se jmenuje covid-19. Pozitivem je, že věřím, že až přijdou plískanice na podzim a lidé budou mít rýmu, budou nosit roušky, budou se chovat ohleduplně, více lidí bude dbát na běžnou hygienu, jako je mytí rukou. Tím eliminujeme nejvíce rizika,“ vyjádřil naději, že díky koronakrizi budou lidé ohleduplnější, a že nepodcení například časté mytí rukou a nošení roušek v případě rýmy nebo kašle.

Problematické Karvinsko

Přestože se veřejnost od 1. července vrátila ke starému životu, má ministr Vojtěch i nadále spoustu práce, neboť musí stále řešit neutěšenou situaci na Moravskoslezsku, kde jsou teď lokální ohniska nákazy. "Kdo za to může, je velmi těžké říci. Zkrátka ta nemoc je v této lokalitě. Jak přesně vzniklo ohnisko v OKD, je velmi těžké říci,“ vyjádřil se k tomu.

Válka Karvinsko, kde během plošného testování zaměstnanců OKD začaly přibývat stovky nově infikovaných, překvapilo. "Doufal jsem, že po těch dvou měsících už nabrali experti a expertní komise tolik zkušeností, že něco takového budou umět včas zachytit a preventivními opatřeními zabránit podobnému šíření. Pevně doufám, že toto byla poslední taková epizoda," podotkl.

"Každý se musí chovat tak, aby nemoc nepřenesl, pokud na sobě pozoruje příznaky respiračního onemocnění,“ apeloval Vojtěch na osobní zodpovědnost, která může případným scénářům zabránit.

"Upozornil (ministr) na to, aby se začali chovat zodpovědně. Jistě také přestanou kouřit, přestanou jezdit rychle autem, nebudou zlobit po všech stránkách. Osvěta je nutná, apely jsou nutné a doufám, že ještě jednou rozebereme, co nám způsobil virus a co jsme si způsobili sami," vyjádřil Žaloudík pochybnosti nad významem výzev a doporučení, která lidé tak jako tak berou na lehkou váhu. Zmiňoval například kouření navzdory zdravotním rizikům apod.

Související

Pomůcky na ochranu dýchacích cest.

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy hmotných rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233.000 korun.

Více souvisejících

Roušky a respirátory Adam Vojtěch (ANO) Tomáš Zima Jan Žaloudík Vlastimil Válek (TOP 09) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy