Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Úmrtí řady slavných osobností v Číně vyvolávají pochybnosti ohledně covidových statistik

Světová bilance pandemie covidu: Počet mrtvých už překonal 6,7 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,7 milionu. Tempo nyní klesá - posledních 100.000 mrtvých nyní dvakrát za sebou přibylo za dva měsíce, předtím to bylo za 36 a 55 dní.

Německo znepokojuje subvarianta koronaviru XBB.1.5. Umí obcházet imunitu

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach vyjádřil znepokojení nad novým podtypem koronavirové varianty omikron. Aktuálně se šířící forma viru SARS-CoV-2 označovaná jako XBB.1.5 souvisí s rostoucím počtem hospitalizací na severovýchodě USA. Lauterbach uvedl, že Berlín situaci pozorně sleduje, uvedla dnes agentura Reuters.

Čínské varianty koronaviru jsou i v Evropě, potvrdil SZÚ

Varianty koronaviru, které se v současné době šíří v Číně, jsou i podle informací na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) i v Evropě, takže imunitu jejích obyvatel neohrožují. Evropské úřady proto neočekávají, že bude mít situace v Číně dopady na epidemiologickou situaci. SZÚ ale doporučuje cestující z Číny mající příznaky nákazy testovat.

Cestující z Číny mají mít negativní test na covid, doporučili zástupci vlád EU

Zástupci vlád Evropské unie dnes doporučili, aby pasažéři leteckých společností měli na linkách z Číny do zemí Evropské unie před nástupem do letadla negativní test na covid-19 ne starší než 48 hodin. Oznámilo to dnes švédské předsednictví EU. Peking se chystá uvolnit cestovní omezení navzdory sílící vlně koronavirové epidemie v Číně, která má nyní plné nemocnice.

WHO znepokojují čínská data o covidu, nejsou přesná

Údaje poskytované čínskými úřady podhodnocují prudký nárůst počtu případů covidu-19 v zemi a souvisejících úmrtí. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Čína nyní podle organizace nehlásí žádnou novou variantu koronaviru, informovala agentura Reuters.

Lukašenko možná lhal Putinovi, šlo o zdraví

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko možná klamal ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně testů na covid-19, které měly před vzájemnými schůzkami dokazovat, že se Lukašenko nenakazil koronavirem. Tyto spekulace se objevily v opozičních médiích poté, co se hackeři ze Sjednoceného štábu hnutí odporu nabourali do počítačů minské kliniky, která se stará o vysoce postavené hodnostáře režimu. 

O opakování nestojíme. Francie a Německo zdůraznily závažnost šíření covidu v Číně

Obnovení epidemie covidu-19 v Číně je pro Evropu právem zdrojem obav. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí francouzské vlády Olivier Véran v reakci na protesty Pekingu proti povinným koronavirovým testům, které pro cestující z Číny zavádějí některé státy, včetně Francie. Také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes prohlásila, že je třeba brát současnou covidovou vlnu v Číně velmi vážně.

V Česku byly od října zachyceny dva vzorky varianty covidu šířící se v USA

Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zachytily laboratoře v ČR za poslední dva měsíce dva případy varianty koronaviru omikron XBB.1.5, která se teď šíří v USA a způsobila tam zvýšení počtu hospitalizací. Vyšetřeno metodou celogenové sekvenace, která dokáže přesně určit variantu koronaviru, bylo od 1. listopadu do konce loňského roku 545 vzorků. Pozitivních testů bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v daném období téměř 44.000.

Peking nesouhlasí s omezeními, které země zavedly vůči cestujícím z Číny

Peking rezolutně nesouhlasí s omezeními, jež některé země zavedly vůči cestujícím z Číny v souvislosti s šířením nákazy koronavirem. Podle agentury Reuters to na dnešní tiskové konferenci uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Peking zároveň pohrozil přijetím odvetných opatření.

Evropská komise nabídla Číně vakcíny proti covidu-19

Evropská komise v uplynulých dnech nabídla Číně vakcíny proti covidu-19. Darování vakcín by mohlo být součástí souboru opatření, který Evropská unie chystá v reakci na epidemiologickou situaci v Číně, píše dnes deník Financial Times s odvoláním na své zdroje. Čína již dříve uvedla, že proočkování jejího obyvatelstva je dostatečně vysoké.

USA evidují vzestup nové verze koronaviru, hospitalizace jsou nejvýše od března

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) eviduje rychlý rozmach nového podtypu koronavirové varianty omikron, který podle expertů dokáže obcházet imunitu získanou očkováním nebo nákazou. 

Další státy budou vyžadovat testy na covid od cestujících z Číny. Německo čeká

Austrálie či Kanada se během víkendu přidaly na rozšiřující se seznam zemí, které budou od cestujících z Číny vyžadovat negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Německo uvedlo, že situaci sleduje a vyčkává. Francie, která již opatření zavedla, naopak vyzvala další evropské země, aby se k ní připojily, uvedla dnes agentura Reuters.

V Česku loni oproti předchozímu roku přibylo případů covidu

V Česku loni proti předchozímu roku přibylo případů koronaviru zhruba o 15 procent, počet úmrtí s nemocí covid-19 se ale snížil přibližně na čtvrtinu. Koronavirem se loni nakazily včetně reinfekcí víc než dva miliony lidí, zemřelo podle předběžných údajů 5745 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Čína vstupuje do nové fáze boje proti koronaviru, řekl Si Ťin-pching v novoročním projevu

Čínský prezident Si Ťin-pching v dnešním novoročním projevu uvedl, že jeho země vstupuje do nové fáze v přístupu k boji proti šíření koronaviru. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Čína nyní čelí výraznému vzestupu počtu případů nákazy koronavirem poté, co úřady tento měsíc uvolnily přísná opatření proti jeho šíření.

WHO vyzvala Čínu, aby sdílela specifické informace o šíření koronaviru

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala čínské úřady, aby pravidelně a v reálném čase sdílely specifické informace o šíření koronaviru v zemi. Představitelé WHO chtějí vidět mimo jiné více údajů o hospitalizacích, úmrtích i očkování v souvislosti s nákazou. V Číně prudce rostou počty infikovaných poté, co země na začátku prosince náhle zrušila většinu opatření proti covidu-19.

JHU: Případů covidu je přes 660 milionů, deset milionů přibylo za 16 dní

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 660 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde tento údaj převýšil 100,7 milionu.

Evropa reaguje na vzestup covidu v Číně. Stále více zemí stanovuje podmínky pro cestující

Španělsko, Francie a Británie se dnes staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtů nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Indonésie po více než dvou letech ruší všechna pandemická opatření

Indonésie ruší všechna opatření zavedená v souvislosti s šířením koronaviru, uvedl dnes prezident země Joko Widodo. O zrušení restrikcí téměř tři roky poté, co byl v zemi oznámen první případ nemoci covid-19, informovala agentura AP. Widodo ale vyzval k obezřetnosti a upozornil, že pandemie ještě neskončila. Indonéská vláda nyní ke koronaviru přistupuje jako k endemii, tedy nákaze, která se šíří očekávaně a omezeně.

Nemocnost v Česku je stále vysoká, ačkoliv infekcí mezi svátky ubylo

Počet lidí s respiračními infekcemi a chřipkami se v několika krajích na konci roku snížil, nemocnost je ale stále vysoká a epidemie pokračuje. Údaje o nižších počtech nemocných podle hygieniků ovlivnily vánoční svátky, kdy se mnozí lidé léčí doma a nevyhledají lékaře. Navíc díky školním prázdninám a častým dovoleným se zpomaluje přenos vzduchem přenášených infekcí.