Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Úmrtnost kvůli covidu je v Číně enormní. Za měsíc zemřelo 60 tisíc lidí

Cestující mířící do Česka z Číny se budou muset prokázat negativním testem na covid

Cestující z Číny do Česka se budou muset před nástupem do letadla prokázat negativním testem na covid, povinnost nebude platit pro Čechy a jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes v tiskové zprávě informovalo, že povinnost zavádí od pondělí 16. ledna. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na dotaz ČTK doplnil, že kontrolovat povinnost budou letecké společnosti podle cílové destinace cestujících.

Soud EU rozhodl, že cestující mají dostat slevu, pokud jim covid-19 zhoršil zájezd

Soudní dvůr Evropské unie uznal právo cestujících na slevu z ceny zájezdu, jehož kvalitu zhoršila opatření proti šíření pandemie covidu-19. Na dnešní verdikt, který se týkal dvou německých zákazníků cestovní kanceláře, upozornila stanice Deutsche Welle. Na slevu by cestující neměli právo, pokud by neposkytnutí některých dojednaných služeb způsobili svým chováním, dodal soud.

Žena jela mezi kraji navzdory covidové izolaci, soud jí potvrdil podmínku

Dvaačtyřicetiletá žena jela v roce 2021 autem mezi dvěma kraji i přes nařízenou izolaci kvůli nemoci covid-19. Krajský soud v Brně jí za šíření nakažlivé lidské nemoci dnes potvrdil podmíněný trest. Zamítl odvolání ženy proti dřívějšímu rozhodnutí okresního jihlavského soudu, rozsudek je tak pravomocný.

Čína podle WHO tají skutečný počet úmrtí na covid

Čína podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále informuje o výrazně méně úmrtích na covid-19, než odpovídá skutečnosti. Celkové množství informací, které o největší vlně nákazy na svém území poskytuje, se ale o něco zvýšilo, uvedla dnes podle agentury Reuters zástupkyně WHO na tiskové konferenci v Ženevě.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

WHO na konci měsíce posoudí, zdali je kvůli pandemii dál nutný stav nouze

Krizový výbor Světové zdravotnické organizace (WHO) na konci měsíce posoudí, zda pandemie covidu-19 je nadále důvodem pro udržování globálního stavu nouze, který platí už zhruba tři roky. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Německo zaplatilo za PCR testy o šest miliard eur víc, než muselo, tvrdí novináři

Německý stát a zdravotní pojišťovny zaplatily v posledních třech letech za PCR testy na koronavirus o šest miliard eur (144 miliard Kč) více, než bylo nutné, tvrdí investigativní novináři z rozhlasových a televizních stanic WDR a NDR a listu Süddeutsche Zeitung. Zvláště na začátku pandemie covidu-19 podle nich bylo testování předražené. Vládní svobodní demokraté (FDP) požadují, aby vše vyšetřila parlamentní komise.

Thajsko bude od pondělí vyžadovat od cestujících potvrzení o covidovém očkování

Thajsko bude od pondělí vyžadovat od cestujících ze zahraničí potvrzení, že jsou plně očkováni proti covidu-19. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Opatření je podle ní reakcí na rozhodnutí Číny otevřít po třech letech své hranice. Nový požadavek zůstane podle thajských úřadů v platnosti minimálně do konce ledna.

Čína po třech letech otevřela hranice, z Hongkongu vyrazily desetitisíce lidí

Čína dnes po téměř třech letech přísných restrikcí kvůli covidu-19 plně otevřela své hranice a nevyžaduje už při jejich překročení karanténu, což hned první den využily k návštěvě blízkých i desetitisíce obyvatel Hongkongu. Napsala o tom agentura DPA.

Čína na sociální síti blokuje kritiky vládní politiky boje proti covidu

Čína zablokovala nebo zrušila na sociálních sítích účty více než tisícovky kritiků vládní politiky boje proti koronaviru. Vláda v Pekingu tři roky uplatňovala politiku nulového covidu, která byla založená na přísných uzávěrách, opakovaném plošném testování obyvatelstva na covid a cestovních restrikcích. Po pouličních protestech Čína v prosinci náhle zrušila téměř všechna opatření, což vedlo k rychlému šíření nákazy a přeplnění nemocnic.

Rakousko začne vyžadovat po cestujících z Číny test na koronavirus

Rakousko bude po cestujících z Číny od soboty vyžadovat negativní PCR test na koronavirus ne starší než 48 hodin. Oznámilo to dnes rakouské ministerstvo zdravotnictví v podrobných instrukcích k opatření, které Vídeň v obecnosti ohlásila ve čtvrtek. Kromě toho ministerstvo leteckým přepravcům doporučuje, aby po pasažérech vyžadovali nošení respirátorů třídy FFP2. Podle rakouského ministerstva jsou letecké společnosti odpovědné za kontrolu dokladů o testech a už byly o opatření informovány.

Úmrtí řady slavných osobností v Číně vyvolávají pochybnosti ohledně covidových statistik

Řada úmrtí známých osobností v Číně v poslední době vyvolala v zemi pochybnosti, zda počet obětí nemoci covid-19 není podstatně vyšší, než uvádějí úřady. Napsal to dnes list The Guardian, který připomněl například smrt oblíbeného herce Kung Ťin-tchanga z 1. ledna či operní pěvkyně Čchu Lan-lan z minulého měsíce. Obavy, že Peking podhodnocuje své covidové statistiky, vyjádřila již i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Světová bilance pandemie covidu: Počet mrtvých už překonal 6,7 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,7 milionu. Tempo nyní klesá - posledních 100.000 mrtvých nyní dvakrát za sebou přibylo za dva měsíce, předtím to bylo za 36 a 55 dní.

Německo znepokojuje subvarianta koronaviru XBB.1.5. Umí obcházet imunitu

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach vyjádřil znepokojení nad novým podtypem koronavirové varianty omikron. Aktuálně se šířící forma viru SARS-CoV-2 označovaná jako XBB.1.5 souvisí s rostoucím počtem hospitalizací na severovýchodě USA. Lauterbach uvedl, že Berlín situaci pozorně sleduje, uvedla dnes agentura Reuters.

Čínské varianty koronaviru jsou i v Evropě, potvrdil SZÚ

Varianty koronaviru, které se v současné době šíří v Číně, jsou i podle informací na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) i v Evropě, takže imunitu jejích obyvatel neohrožují. Evropské úřady proto neočekávají, že bude mít situace v Číně dopady na epidemiologickou situaci. SZÚ ale doporučuje cestující z Číny mající příznaky nákazy testovat.

Cestující z Číny mají mít negativní test na covid, doporučili zástupci vlád EU

Zástupci vlád Evropské unie dnes doporučili, aby pasažéři leteckých společností měli na linkách z Číny do zemí Evropské unie před nástupem do letadla negativní test na covid-19 ne starší než 48 hodin. Oznámilo to dnes švédské předsednictví EU. Peking se chystá uvolnit cestovní omezení navzdory sílící vlně koronavirové epidemie v Číně, která má nyní plné nemocnice.

WHO znepokojují čínská data o covidu, nejsou přesná

Údaje poskytované čínskými úřady podhodnocují prudký nárůst počtu případů covidu-19 v zemi a souvisejících úmrtí. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Čína nyní podle organizace nehlásí žádnou novou variantu koronaviru, informovala agentura Reuters.

Lukašenko možná lhal Putinovi, šlo o zdraví

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko možná klamal ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně testů na covid-19, které měly před vzájemnými schůzkami dokazovat, že se Lukašenko nenakazil koronavirem. Tyto spekulace se objevily v opozičních médiích poté, co se hackeři ze Sjednoceného štábu hnutí odporu nabourali do počítačů minské kliniky, která se stará o vysoce postavené hodnostáře režimu. 

O opakování nestojíme. Francie a Německo zdůraznily závažnost šíření covidu v Číně

Obnovení epidemie covidu-19 v Číně je pro Evropu právem zdrojem obav. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí francouzské vlády Olivier Véran v reakci na protesty Pekingu proti povinným koronavirovým testům, které pro cestující z Číny zavádějí některé státy, včetně Francie. Také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes prohlásila, že je třeba brát současnou covidovou vlnu v Číně velmi vážně.