Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rusko hlásí 38 823 nových případů nákazy koronavirem a 1219 úmrtí

V sobotu přibylo v ČR 9161 nakažených, o 3400 více než o týden dříve

V sobotu laboratoře v Česku odhalily 9161 případů nemoci covid-19, to je zhruba o 3400 více než o týden dříve. Zároveň je to třetí nejhorší víkendový výsledek od začátku koronavirové epidemie v zemi. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Německu už se nákaza prokázala u pěti milionů lidí

V Německu se v sobotu potvrdilo 33.500 případů nákazy koronavirem. Tím počet nakažených od začátku epidemie překonal hranici pěti milionů lidí, ukazují údaje Institutu Roberta Kocha (RKI). Reálný počet nakažených je však pravděpodobně vyšší, protože část případů zdravotnické úřady nezachytily, uvedla dnes agentura DPA.

Rakousko a Slovensko hlásí nová maxima počtu nakažených koronavirem za den

Rakousko a Slovensko dnes ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku přibylo za posledních 24 hodin 13.152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. Vysoko se drží počty nakažených také v Polsku, kde za den přibylo 14.292 nových případů.

Uznávat se budou jen PCR testy, oznámil Vojtěch po konzultaci s AntiCovid týmem

Kabinet v demisi po souhlasu AntiCovid týmu přijme opatření, podle kterého se nadále nebudou uznávat antigenní testy a samotesty na covid-19, ale pouze nejspolehlivější PCR testy. Na twitteru to dnes uvedl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Německo hlásí přes 45 000 nově nakažených, sedmidenní incidence je rekordní

Úřady v Německu za posledních 24 hodin ohlásily 45.081 nových případů nákazy koronavirem a 228 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet nových případů tak druhý den za sebou klesl. Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, však vystoupila na novou rekordní úroveň 277,4.

Rusko hlásí rekordní počet 1241 úmrtí v souvislosti s covidem-19 za poslední den

Ruské úřady dnes hlásí rekordní počet 1241 úmrtí v souvislosti s covidem-19 za posledních 24 hodin. Za poslední den testy odhalily 39.256 nových případů koronavirové nákazy. Předchozí den Rusko hlásilo 1235 úmrtí a 40.123 nově infikovaných. Celkový počet infikovaných virem SARS-CoV-2 od počátku pandemie překročil devět milionů, aktuálně je to 9,031.851 nakažených.

Odborníci se neshodnou, jestli Česku chybí další "PES" pro řízení epidemie

Odborníci se neshodnou, zda je třeba další systém pro řízení epidemie jako byl před rokem představený PES. Podle evolučního biologa Jaroslava Flégra by mohl lidi motivovat, imunolog Václav Hořejší se domnívá, že není dostatečně operativní. Rozhodovat by se podle nich mělo po okresech, a ne jen podle zaplněnosti nemocnic.

V Česku přibylo podruhé v týdnu přes 14 000 nově nakažených

V pátek přibylo v Česku podruhé v tomto týdnu přes 14.000 potvrzených případů nákazy covidem-19. Laboratoře jich odhalily 14.199, téměř o 5000 více než před týdnem. Údaje dnes ČTK poskytl mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Komentář

Končící vláda hází lidské životy přes palubu. Opět šplhá po titulu worst in covid

Evropa se uzavírá. A má k tomu dobrý důvod. Šíření koronavirové nákazy zpomaluje prakticky všude, vyjma "starého kontinentu", kde počet úmrtí v souvislosti s koronavirovou nákazou vzrostl za minulý týden o deset procent. Evropa je tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným regionem na světě, kde neustále přibývá nakažených i zemřelých. A jak na to reaguje Česko? Nijak.

Covidem se v Česku opakovaně nakazilo 4680 lidí z asi 1,7 milionu

Od začátku epidemie covidu-19 do konce letošního října se opakovaně nakazilo koronavirem a mělo příznaky nemoci 4680 lidí z celkem 1,75 milionu pozitivně testovaných. Více než čtvrtina těchto reinfekcí byla za poslední měsíc. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Dalších 4283 případů možné reinfekce ústav zaznamenal u lidí, kteří v jenom z případů neměli žádné příznaky.

Epidemie ve Španělsku a v Portugalsku díky vysoké proočkovanosti skončí na jaře, míní virolog

Přední německý virolog Christian Drosten se domnívá, že ve Španělsku a v Portugalsku by epidemie covidu-19 mohla skončit na jaře, a to díky vysoké proočkovanosti obyvatel obou zemí. Informovala o tom dnes agentura EFE. Španělsko a Portugalsko by se tak mohly stát prvními unijními státy, kde se podaří výskyt koronavirové infekce snížit na endemickou úroveň.

Na Slovensku po výrazném zhoršení epidemické situace stoupl zájem o očkování

Na Slovensku po výrazném zhoršení epidemické situace v uplynulých týdnech stoupl nyní zájem obyvatel o očkování proti nemoci covid-19, v němž země značně zaostává za průměrem EU. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací.

Německo eviduje 48.640 nových případů koronaviru

Německo dnes oznámilo 48.640 nových případů koronaviru, tedy o zhruba 2000 méně, než je dosavadní maximum z předchozího dne. Vyplývá to ze statistik Institutu Roberta Kocha (RKI), podle kterého v zemi již pátý den za sebou dosáhla vrcholu takzvaná sedmidenní incidence. RKI zároveň vzhledem k síle čtvrté vlny v Německu vyzývá k navrácení přísných protiepidemických opatření.

Rusko znovu hlásí více než 40.000 nakažených koronavirem

Rusko zaznamenalo během uplynulých 24 hodin úmrtí 1235 pacientů s covidem-19 a 40.123 nově odhalených případů nákazy koronavirem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb. O den dříve to bylo 1237 úmrtí a 40.759 případů.

Další den přibylo více než 10 tisíc nakažených

Ve čtvrtek přibylo v Česku potřetí v týdnu přes 10.000 nových případů nemoci covid-19. Laboratoře jich potvrdily 10.395, což je zhruba o 2000 více než před týdnem. Údaje dnes ČTK poskytl mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Ve školách se bude opět plošně povinně testovat

V Česku se 22. a 29. listopadu uskuteční plošné testování žáků základních a středních škol antigenními testy. Schválila to dnes vláda, oznámil ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twiterru. Testy do škol rozvezou během příštího týdne hasiči ze skladu Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Podle Plagy by testování ve školách mělo přispět k lepší ochraně škol před šířením nákazy a zajištění prezenční výuky

V Rakousku přibylo nejvíce nakažených od začátku epidemie

V Rakousku za poslední den přibylo 11.975 nakažených koronavirem, což je nejvyšší bilance od začátku epidemie. Informovala o tom dnes agentura APA. Asi čtvrtina případů připadá na Horní Rakousy, infikovaných rychle přibývá i v sousední spolkové zemi Dolní Rakousy. Čím dál větší zátěž hlásí jednotky intenzivní péče, kde aktuálně leží 432 pacientů s covidem-19.

EMA schválila dva nové léky proti covidu-19 pro unijní trh

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila pro schválení pro trh v Evropské unii první dva protilátkové léky proti covidu-19. Jde o přípravek Ronapreve švýcarské farmaceutické společnosti Roche a Regkirona (Regdanvimab) jihokorejského výrobce Celltrion, oznámila dnes EMA v Amsterodamu.

V Česku přibylo za středu 13.502 nakažených

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 13.502 pozitivních na covid-19, což je v mezitýdenním srovnání asi o 4000 víc. V nemocnicích je podle aktuálních dat 3452 lidí s koronavirovou nákazou. Aktuální data sdělil ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.