Rakousko a Slovensko hlásí nová maxima počtu nakažených koronavirem za den

Rakousko a Slovensko dnes ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku přibylo za posledních 24 hodin 13.152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. Vysoko se drží počty nakažených také v Polsku, kde za den přibylo 14.292 nových případů.

V Rakousku, které má zhruba 8,9 milionu obyvatel, epidemie v posledních dnech výrazně sílí, země zaznamenává nové rekordy v počtu nakažených. Za pátek přibylo infikovaných poprvé přes 13.000, v souvislosti s covidem-19 zemřelo 48 pacientů, oznámila ministerstva zdravotnictví a vnitra. Sedmidenní incidence, tedy počet případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, je nyní na hodnotě 814,6. V Česku činí tato hodnota podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 661.

V rakouských nemocnicích je nyní 2282 lidí s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče jich je 421, což je o 62 více než před týdnem. Nejhorší je epidemická situace ve spolkových zemích Horní Rakousy, které sousedí s Jihočeským krajem, a Salcbursko. V obou těchto zemích začne od pondělí platit uzávěra pro neočkované proti covidu-19.

V neděli by se měla rakouská vláda zabývat zpřísněním opatření proti šíření koronaviru na celostátní úrovni. Kancléř Alexander Schallenberg už v pátek řekl, že počítá s tím, že se s hejtmany spolkových zemí dohodne na celostátním lockdownu pro neočkované.

Podle prvního návrhu opatření, které má k dispozici agentura APA, byl měla uzávěra začít platit už od pondělí. Lidé, kteří se nebudou moci prokázat certifikátem o očkování proti covidu-19 nebo potvrzením, že nemoc v uplynulých 180 dnech prodělali, budou moci vyjít z domu jen kvůli nákupu nezbytného zboží, cestě do práce, fyzickému či psychickému odpočinku a kvůli "uspokojení základních náboženských potřeb". Výjimku by měly dostat jen děti do 12 let. Podle návrhu by měl "lockdown pro neočkované" platit zatím do 24. listopadu.

Podle APA plánované opatření podporuje většina zemských hejtmanů. Skepticky se vyjádřil jen hejtman východorakouské spolkové země Burgenland Hans Peter Doskozil. Podle něj je totiž nejasné, jak by taková uzávěra pro neočkované mohla v praxi fungovat a jak by se měla kontrolovat.

Celkem se v Rakousku od počátku pandemie nákaza virem SARS-CoV-2 potvrdila u více než 948.000 lidí, z nichž 11.689 s covidem-19 zemřelo.

Kromě Rakouska dnes rekordní denní přírůstek nakažených ohlásilo také pětimilionové Slovensko. Tamní laboratoře v pátek odhalily 7244 nových případů infekce. Nejvíce pozitivních PCR testy odhalily v Prešovském kraji na východě země. S covidem-19 zemřelo dalších 39 lidí. Ve slovenských nemocnicích se podle aktuálních dat nachází 2626 covidových pacientů. Zhruba 80 procent z nich nebylo plně očkovaných. Na jednotkách intenzivní péče je nyní 239 lidí. Navzdory zvýšenému zájmu o očkování v posledních dnech patří Slovensko v EU nadále k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva. Dohromady se od počátku pandemie nakazilo koronavirem na Slovensku přes 554.000 lidí, s covidem-19 jich zemřelo 13.485.

Polské ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že za posledních 24 hodin se nákaza virem SARS-CoV-2 prokázala u 14.292 testovaných. S covidem-19 zemřelo za den 266 lidí. V Polsku, které má zhruba 38 milionů obyvatel, je nyní v nemocnicích 13.121 covidových pacientů, z nichž je 1110 odkázáno na plicní ventilaci. Celkem se v Polsku od počátku pandemie nakazilo koronavirem přes 3,19 milionu lidí, z nichž 78.821 nemoci covid-19 podlehlo.

Související

Více souvisejících

Rakousko Slovensko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

O žalobě Pavla na vládu už informují i světová média

O tom, že prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu na vládu kvůli rozhodnutí premiéra Andreje Babiše nezařadit ho do oficiální delegace na červencový summit NATO v Ankaře, už informují i světová média. Server Politico připomíná, že jde o další vyostření napjatých vztahů. Agentura Reuters uvádí, že podle Babiše se jedná o speciální summit.

před 8 hodinami

António Guterres

Londýn se v extrémním počasí doslova vaří, lidstvo čelí souběhu dvou krizí, varoval šéf OSN

Generální tajemník OSN António Guterres v hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že britská metropole se kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí, kterými jsou klimatická krize vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetická krize odhalující pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle něj společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev šéfa OSN se časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která zasáhla západní Evropu.

před 8 hodinami

Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

před 9 hodinami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 13 hodinami

včera

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy