KOMENTÁŘ | Končící vláda hází lidské životy přes palubu. Opět šplhá po titulu worst in covid

Evropa se uzavírá. A má k tomu dobrý důvod. Šíření koronavirové nákazy zpomaluje prakticky všude, vyjma "starého kontinentu", kde počet úmrtí v souvislosti s koronavirovou nákazou vzrostl za minulý týden o deset procent. Evropa je tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným regionem na světě, kde neustále přibývá nakažených i zemřelých. A jak na to reaguje Česko? Nijak.

Covidová pandemie je dlouhá a únavná. Nezainteresovanou veřejnost už nebaví a lockdowny či jakékoliv jiné formy restrikcí považuje za obtěžující. Na druhé straně ale stojí nutnost a povinnost vlád zajistit svým občanům takové podmínky, aby oni či jejich blízcí neumírali. A na pozadí masivního šíření smrtelné choroby musí jít pohodlí stranou.

Pro příklady netřeba chodit daleko. Nizozemsko zavede o víkendu první částečnou uzávěru v západní Evropě. Část Rakouska zvažuje například lockdown pro neočkované, ti navíc nemohou ani do restaurací, kaváren, divadel, hudebních klubů nebo kadeřnictví.

Slovensko chce například zákon, podle kterého by tamní úřady měly mít možnost nařídit firmám a podnikatelům, aby vstup zaměstnanců či zákazníků do provozů podmínili covidovým certifikátem. A opatření zpřísňují i v dalších zemích. Počty nakažených totiž po více než roce a půl od začátku pandemie trhají rekordy.

V řadě států se proto běžné zavádí povinné očkování u části občanů, zejména té vykonávající povolání ve zdravotnictví, a rovněž i zpoplatnění testů u neočkovaných, či rovnou jejich neuznávání. Státy se zkrátka a dobře snaží přimět co největší množství lidí k vakcinaci, neboť je to jediná zbraň, kterou proti covidu máme. 

Ano, očkování nemá stoprocentní účinnost, je ale zcela nezpochybnitelně dokázáno, že snižuje riziko nákazy a především hospitalizace a úmrtí. Tvrdí-li někdo opak, jednoduše tím dokazuje, že nerozumí ani elementární statistice. A nutno si přiznat, že covid už zřejmě nevymýtíme a zůstane s námi. Cílem však není srazit počty nakažených na nulu, ale zabránit zbytečným hospitalizacím a úmrtím. Prostě se vyhnout přetížení nemocnic.

K tomu je ale potřeba učinit kroky, které by na sklonku další pandemické vlny měly být zásadní a razantní. Čili kroky, ke kterým se končící česká vláda dodnes neuchýlila. Namísto přísných opatření dnes vláda přehodila odpovědnost (potažmo hněv občanů) na nově vznikající kabinet. Namísto testování PCR testy se bude ve školách opět opakovat nelogické testování antigenními testy. 

A tím jsme zřejmě skončili. Nedávné zpřísnění opatření v restauracích a zkrácení doby platnosti testů sice přimělo část lidí k vakcinaci, přesto to ale stále nestačí. Jiný větší účinek tato opatření nepřinesla, a pokud vláda s velkou pompou sází na nově vzniklou "brutální kampaň", pak na plné čáře selhává. Ministerstvo zdravotnictví neumí dělat marketing, v minulosti to dokázalo několikrát, a ani teď tomu nebude jinak. 

Obrázky jako vystřižené z krabiček od cigaret jsou sice opravdu drsné, v dnešní době ale zároveň poměrně běžné. Každý zpravodajský web v posledním roce a půl přinesl tolik podobných snímků z nemocnic, že na koho měly zapůsobit, na toho už zapůsobily. Že by se ale resort konečně zhostil například vyvracení dezinformací o vakcínách, což je aktuálně jeden z největších problémů, kvůli kterému proočkovanost stoupá rychlostí unaveného lenochoda, to bychom zřejmě chtěli mnoho.

Česko přitom po čtvrté vstupuje do období, kdy nakažení přibývají rychlostí více než 10 tisíc denně. Podobnou situaci jsme měli loni v říjnu, letos v lednu a poté na přelomu února a března. Každý takový stav ale byl doprovázen přísnými opatřeními, ať už ve formě zavírání obchodů nebo omezení cestování apod.

Pokud končící kabinet spoléhal na to, že letošní podzim bude díky očkování jiný, zatím to tak nevypadá. Mnoho lidí jistě ocení, že zavírání obchodů a služeb či kompletní lockdown není podle končící ani budoucí vlády řešením, zároveň ale nikdo nepřišel s konceptem, který by současnou narůstající vlnu zastavil. 

Jedinou útěchou může být fakt, že počty aktuálně hospitalizovaných jsou nižší, než v období od října do dubna. V poměru k dennímu nárůstu nakažených se tak situace oproti loňsku zlepšila, na druhou stranu ale křivka opět stoupá, a až znepokojivě se podobá té z loňského října. A je třeba ji zastavit dřív, než bude pozdě.

Diletantství vlády tak v přímém přenosu pokračuje a ani na konci volebního období nepředvádí ministerstvo zdravotnictví to, co se od něj očekává. Kvůli absolutní absenci jakéhokoliv systémového řešení Česko patří dlouhodobě mezi "worst in covid" státy a současná situace ukazuje, že do výměny kabinetu se už asi nic nezmění.

Situace je přitom vážnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Kupříkladu Rusko, Slovensko nebo Rakousko hlásí rekordní počty nakažených a v některých případech i mrtvých za den. Zkresleně se tak může tamní situace jevit jako horší, neboť zatímco u nás zemře několik desítek nakažených denně, v Rusku je to pravidelně více než tisíc. 

V kumulativním srovnání v přepočtu na milion obyvatel je ale Česko výrazně horší, než Rusko, Slovensko, USA a prakticky celý zbytek světa. Jen málo států je na tom za celou dobu pandemie tak špatně, jako my. A dnešní zbavení se odpovědnosti vlády za další nutné kroky jen podtrhuje, že končící kabinet pandemii jednoduše nezvládl a lidské životy hodil přes palubu.

Související

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.
Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  Adam Vojtěch (ANO) ,  Vláda ČR ,  ministerstvo zdravotnictví ,  komentář

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 3 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 3 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 6 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 10 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 11 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy