KOMENTÁŘ | Končící vláda hází lidské životy přes palubu. Opět šplhá po titulu worst in covid

Evropa se uzavírá. A má k tomu dobrý důvod. Šíření koronavirové nákazy zpomaluje prakticky všude, vyjma "starého kontinentu", kde počet úmrtí v souvislosti s koronavirovou nákazou vzrostl za minulý týden o deset procent. Evropa je tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným regionem na světě, kde neustále přibývá nakažených i zemřelých. A jak na to reaguje Česko? Nijak.

Covidová pandemie je dlouhá a únavná. Nezainteresovanou veřejnost už nebaví a lockdowny či jakékoliv jiné formy restrikcí považuje za obtěžující. Na druhé straně ale stojí nutnost a povinnost vlád zajistit svým občanům takové podmínky, aby oni či jejich blízcí neumírali. A na pozadí masivního šíření smrtelné choroby musí jít pohodlí stranou.

Pro příklady netřeba chodit daleko. Nizozemsko zavede o víkendu první částečnou uzávěru v západní Evropě. Část Rakouska zvažuje například lockdown pro neočkované, ti navíc nemohou ani do restaurací, kaváren, divadel, hudebních klubů nebo kadeřnictví.

Slovensko chce například zákon, podle kterého by tamní úřady měly mít možnost nařídit firmám a podnikatelům, aby vstup zaměstnanců či zákazníků do provozů podmínili covidovým certifikátem. A opatření zpřísňují i v dalších zemích. Počty nakažených totiž po více než roce a půl od začátku pandemie trhají rekordy.

V řadě států se proto běžné zavádí povinné očkování u části občanů, zejména té vykonávající povolání ve zdravotnictví, a rovněž i zpoplatnění testů u neočkovaných, či rovnou jejich neuznávání. Státy se zkrátka a dobře snaží přimět co největší množství lidí k vakcinaci, neboť je to jediná zbraň, kterou proti covidu máme. 

Ano, očkování nemá stoprocentní účinnost, je ale zcela nezpochybnitelně dokázáno, že snižuje riziko nákazy a především hospitalizace a úmrtí. Tvrdí-li někdo opak, jednoduše tím dokazuje, že nerozumí ani elementární statistice. A nutno si přiznat, že covid už zřejmě nevymýtíme a zůstane s námi. Cílem však není srazit počty nakažených na nulu, ale zabránit zbytečným hospitalizacím a úmrtím. Prostě se vyhnout přetížení nemocnic.

K tomu je ale potřeba učinit kroky, které by na sklonku další pandemické vlny měly být zásadní a razantní. Čili kroky, ke kterým se končící česká vláda dodnes neuchýlila. Namísto přísných opatření dnes vláda přehodila odpovědnost (potažmo hněv občanů) na nově vznikající kabinet. Namísto testování PCR testy se bude ve školách opět opakovat nelogické testování antigenními testy. 

A tím jsme zřejmě skončili. Nedávné zpřísnění opatření v restauracích a zkrácení doby platnosti testů sice přimělo část lidí k vakcinaci, přesto to ale stále nestačí. Jiný větší účinek tato opatření nepřinesla, a pokud vláda s velkou pompou sází na nově vzniklou "brutální kampaň", pak na plné čáře selhává. Ministerstvo zdravotnictví neumí dělat marketing, v minulosti to dokázalo několikrát, a ani teď tomu nebude jinak. 

Obrázky jako vystřižené z krabiček od cigaret jsou sice opravdu drsné, v dnešní době ale zároveň poměrně běžné. Každý zpravodajský web v posledním roce a půl přinesl tolik podobných snímků z nemocnic, že na koho měly zapůsobit, na toho už zapůsobily. Že by se ale resort konečně zhostil například vyvracení dezinformací o vakcínách, což je aktuálně jeden z největších problémů, kvůli kterému proočkovanost stoupá rychlostí unaveného lenochoda, to bychom zřejmě chtěli mnoho.

Česko přitom po čtvrté vstupuje do období, kdy nakažení přibývají rychlostí více než 10 tisíc denně. Podobnou situaci jsme měli loni v říjnu, letos v lednu a poté na přelomu února a března. Každý takový stav ale byl doprovázen přísnými opatřeními, ať už ve formě zavírání obchodů nebo omezení cestování apod.

Pokud končící kabinet spoléhal na to, že letošní podzim bude díky očkování jiný, zatím to tak nevypadá. Mnoho lidí jistě ocení, že zavírání obchodů a služeb či kompletní lockdown není podle končící ani budoucí vlády řešením, zároveň ale nikdo nepřišel s konceptem, který by současnou narůstající vlnu zastavil. 

Jedinou útěchou může být fakt, že počty aktuálně hospitalizovaných jsou nižší, než v období od října do dubna. V poměru k dennímu nárůstu nakažených se tak situace oproti loňsku zlepšila, na druhou stranu ale křivka opět stoupá, a až znepokojivě se podobá té z loňského října. A je třeba ji zastavit dřív, než bude pozdě.

Diletantství vlády tak v přímém přenosu pokračuje a ani na konci volebního období nepředvádí ministerstvo zdravotnictví to, co se od něj očekává. Kvůli absolutní absenci jakéhokoliv systémového řešení Česko patří dlouhodobě mezi "worst in covid" státy a současná situace ukazuje, že do výměny kabinetu se už asi nic nezmění.

Situace je přitom vážnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Kupříkladu Rusko, Slovensko nebo Rakousko hlásí rekordní počty nakažených a v některých případech i mrtvých za den. Zkresleně se tak může tamní situace jevit jako horší, neboť zatímco u nás zemře několik desítek nakažených denně, v Rusku je to pravidelně více než tisíc. 

V kumulativním srovnání v přepočtu na milion obyvatel je ale Česko výrazně horší, než Rusko, Slovensko, USA a prakticky celý zbytek světa. Jen málo států je na tom za celou dobu pandemie tak špatně, jako my. A dnešní zbavení se odpovědnosti vlády za další nutné kroky jen podtrhuje, že končící kabinet pandemii jednoduše nezvládl a lidské životy hodil přes palubu.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Adam Vojtěch (ANO) Vláda ČR ministerstvo zdravotnictví komentář

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy