Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo hlásí 32 048 nově nakažených, incidence je opět rekordní

Nemocnice žádají pomoc armády, vláda přesto opatření nemění. Zvažuje lockdown neočkovaných

Přes zesilování epidemie koronaviru se vláda v demisi dnes večer nedohodla na zpřísnění restrikcí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) šel na vládu s návrhem, aby se od prosince přestaly jako covidový certifikát uznávat antigenní testy, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je ale ve hře více možností včetně omezení volného pohybu pro neočkované.

Vyžadování PCR testů podle dodavatelů zahltí laboratoře

Zvažovaná povinnost pro neočkované mít při vstupu do restaurací, kulturních nebo sportovních provozů platný PCR test na covid-19 zahltí laboratoře, které tyto testy vyhodnocují. Tvrdí to většina dodavatelů antigenních testů, které dnes oslovila ČTK.

Antigenní testy už nebudou uznávané. PCR testy si neočkovaní musí uhradit sami

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes večer vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát neuznávaly antigenní testy včetně samotestů od 1. prosince. Řekl to dnes novinářům. Původně se hovořilo o pondělí 29. listopadu. Osobně by byl pro přísnější opatření včetně rakouského modelu, toto je podle něj konsenzus s odborníky budoucí vlády.

V Česku se objevila nakažlivější varianta koronaviru delta

V Česku byly zachyceny tři případy nové subvarianty koronaviru SARS-CoV-2 delta AY 4.2. Podle dosavadních výsledků studií může být nakažlivější, ale protilátky na ni fungují stejně jako na ostatní varianty delta.

Nákaza covidem se u žáků odhaluje často i mimo testování ve školách

Nákaza covidem-19 se u žáků odhaluje často i mimo testování ve školách. Tříd v karanténě proto v některých školách přibývá. Vyplývá to z vyjádření ředitelů pražských škol, které dnes oslovila ČTK. Dnešní testování žáků ve školách ukázalo na další možné případy nákazy, které musí potvrdit či vyvrátit PCR test.

Hygienické stanice vytrasovaly za poslední týden do 24 hodin čtvrtinu pozitivních

Hygienické stanice vytrasovaly za poslední týden průměrně do 24 hodin od výsledku testu čtvrtinu pozitivních na covid-19 a oslovily také 62 procent jejich kontaktů. Průměrně jim lidé hlásí v posledním týdnu 1,96 rizikového kontaktu.

Rusko eviduje přes 1200 dalších úmrtí v souvislosti s covidem

Rusko dnes oznámilo 1211 úmrtí v souvislosti s covidem-19 za poslední den. To je jen o něco méně, než činil dosud nejvyšší denní přírůstek zemřelých s touto nemocí z minulého týdne, který byl 1241 mrtvých, informovala agentura Reuters. Testy za posledních 24 hodin v zemi odhalily 38.420 infikovaných koronavirem. Denní přírůstek nakažených klesá čtvrtý den po sobě, poznamenal server Kommersant.

S covidem celosvětově zemřelo přes 5,1 milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,1 milionu. Od srpna přibylo 100.000 mrtvých za 11 dní, třikrát za deset dní, dvakrát za 12 dní, pak za 15 dní a naposledy dvakrát za 14 dní.

Slovensko zaznamenalo za neděli 61 úmrtí na onemocnění covid-19

Pětimilionové Slovensko zaznamenalo za neděli 61 úmrtí na onemocnění covid-19. To je největší denní přírůstek za posledních téměř sedm měsíců, vyplývá z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací. Počty lidí, kteří podlehli zmíněné nemoci, stoupají po zhoršení epidemické situace.

Přehled nových opatření, která ode dneška platí. Vláda už zvažuje další

Studenti vysokých a vyšších odborných škol musí ode dneška nosit respirátory i při výuce v učebnách, kde se schází aspoň 50 studentů. Počínaje dneškem se také musí co týden testovat neočkovaní zaměstnanci nemocnic a dalších lůžkových zařízení.

V Německu přibylo za den 23.607 nových případů nákazy koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 23.607 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem byl denní přírůstek nižší, úřady registrovaly 15.513 infikovaných. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI).

V Rakousku začíná celostátní lockdown pro neočkované

V Rakousku dnes začala platit celostátní uzávěra pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti nemoci covid-19 či se v posledních 180 dnech nezotavili z koronavirové nákazy. Vídeň tímto způsobem bojuje proti čtvrté vlně epidemie.

Přibylo 5650 nakažených, jedno z nejvyšších nedělních čísel vůbec

V neděli testy v Česku prokázaly dalších 5650 případů nemoci covid-19, zatímco před týdnem laboratoře odhalily 3005 nakažených. Počet nových případů koronaviru na 100.000 obyvatel za sedm dní stoupl ze sobotních 693 na téměř 718. Údaje za uplynulý den sdělil ráno ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Komentář

Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

Rakousko se rozhodlo od pondělí zavést celostátní lockdown pro neočkované

Lidi, kteří nejsou očkovaní proti covidu-19, v Rakousku od pondělí čeká celostátní uzávěra. Oznámil to dnes kancléř Alexander Schallenberg po videokonferenci vlády s hejtmany spolkových zemí. Vídeň tak bojuje proti čtvrté vlně epidemie. Opatření začíná platit od dnešní půlnoci. Dnes večer ho schválil hlavní výbor Národní rady (dolní komory parlamentu), informovala agentura APA.

Desítky lidí vyjádřily nesouhlas s vládními opatřeními proti šíření koronaviru

Desítky lidí dnes v Praze před ministerstvem zdravotnictví vyjádřily nesouhlas se stávajícími vládními opatřeními proti šíření koronaviru. Shromáždění organizovala Paralelní lékařská komora tvořená lékaři, kteří hovoří o "covidovém teroru". Několikahodinová akce, během níž přítomní vyslechli několik projevů, vyvrcholila před vchodem do budovy ministerstva, kam účastníci položili lékařské pláště a transparenty s nápisem Lžete!

Situace nevyžaduje nouzový stav, řekl Jurečka. Byl by pro testy ve firmách

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky aktuální koronavirová situace nevyžaduje nouzový stav, zatím stačí nástroje pandemického zákona. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) očekává, že se během několika týdnů situace stane tak vážnou, že bude nouzový stav rozumným řešením.

Rusko hlásí 38 823 nových případů nákazy koronavirem a 1219 úmrtí

Rusko za posledních 24 hodin zaznamenalo 38.823 nových případů nákazy koronavirem a 1219 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Oznámil to dnes štáb pro boj s infekcí. Denní počty nově nakažených se tak již měsíc pohybují nad hranicí 30.000, upozornila agentura TASS.

V sobotu přibylo v ČR 9161 nakažených, o 3400 více než o týden dříve

V sobotu laboratoře v Česku odhalily 9161 případů nemoci covid-19, to je zhruba o 3400 více než o týden dříve. Zároveň je to třetí nejhorší víkendový výsledek od začátku koronavirové epidemie v zemi. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů na webu ministerstva zdravotnictví.