Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu přibylo přes 52 tisíc nových případů koronaviru, doposud nejvíce

Peking v obavách z koronaviru zavedl nová omezení pro vstup do města

Čínská metropole Peking dnes v obavách ze šíření koronaviru razantně snížila počet letů ze zbytku země. V hlavním městě začnou za dva a půl měsíce zimní olympijské hry a čínské úřady se za každou cenu snaží omezit riziko přenosu nákazy, uvedla agentura AFP. Čína, kde žije více než 1,4 miliardy lidí, registruje denně jen několik desítek nových případů koronaviru.

Vládu nelze kvůli koronavirové situaci předávat dlouho, míní Fiala

Podle pravděpodobného budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) musí rychle vzniknout odpovědný kabinet. Vládu nelze kvůli situaci s covidem předávat dlouho, řekl dnes novinářům poté, co politici koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) dorazili kolem 11:00 na Národní třídu v Praze položili květiny k pomníku.

Polsko a Maďarsko hlásí nejvyšší denní přírůstky nakažených od jara

Polsko a Maďarsko za uplynulých 24 hodin zaznamenaly nejvyšší denní přírůstky nakažených koronavirem SARS-CoV-2 od jarních měsíců. Polské ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo o 24.239 nově infikovaných a maďarský vládní web koronavirus.gov.hu o 10.265.

Rakousko hlásí rekordní denní přírůstek 14 416 nakažených koronavirem

V Rakousku v úterý přibylo 14.416 nově potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Během uplynulých 24 hodin v zemi také zemřelo 41 pacientů s nemocí covid-19, vyvolávanou koronavirem. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Babišova vláda se dle Rakušana i v souvislosti s covidem tváří, že už nevládne

Podle předsedy hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Víta Rakušana se dosluhující kabinet Andreje Babiše (ANO) i v souvislosti s koronavirem tváří, že už nevládne. Šéf Pirátů Ivan Bartoš považuje za nutné ukončit komunikační chaos, za novou vládu, kterou tvoří Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se STAN podle něj budou mluvit dva zásadní lidé - premiér a ministr zdravotnictví. Řekli to dnes novinářům u památníku listopadových událostí na Národní třídě v Praze.

Slovensko hlásí za úterý rekordní přírůstek 8342 nakažených

Slovensko prostřednictvím laboratorních testů zaznamenalo za úterý rekordních 8342 nových případů koronavirové nákazy. Přibylo dalších 43 úmrtí na covid-19 a mírně se zvýšil počet covidových pacientů v nemocnicích, které v souvislosti s epidemií čelí náporu hospitalizovaných. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací.

V Česku v úterý přibylo rekordních 22 479 nakažených

V úterý přibylo v Česku nejvíc nákaz covidem-19 za den od začátku epidemie loni v březnu. Nově nakažených bylo 22.479, zhruba o polovinu víc než za předchozí úterý. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Rostl také počet hospitalizovaných s covidem-19, ale méně výrazně.

Rusko zaznamenalo nový denní rekord úmrtí souvisejících s covidem

V Rusku v úterý zemřelo 1247 lidí s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin také přibylo 36.626 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covidové onemocnění způsobuje. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Pfizer žádá v USA o schválení pilulky proti covidu-19

Farmaceutická společnost Pfizer dnes oznámila, že požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o udělení povolení k nouzovému používání své pilulky proti nemoci covid-19.

Pohár trpělivosti s neočkovanými přetekl. Lékař je velmi rázně vyzval, aby se probrali

Lékaři kvůli pokračující pandemii covidu-19 zažívají obrovský nápor. Přeplněné jsou nejen nemocnice, ale i ordinace praktických lékařů, kterým dochází trpělivost. Dokládá to například rázné vyjádření lékaře z Kutnohorska, který svým pacientům adresoval jasný vzkaz, v němž si nebral servítky.

Odborníci se neshodnou, jaká opatření proti covidu by měla vláda přijmout

Odborníci se neshodnou, jaká opatření proti šíření covidu-19 by měla vláda v demisi ve čtvrtek přijmout. Někteří, například vakcinolog Roman Chlíbek, jenž vede odbornou skupinu vznikající vlády, nebo imunolog Václav Hořejší podporují bavorský model, který ruší uznávání testů jako covidového certifikátu. Podle molekulárního biologa Libora Grubhoffera je namístě přísnější rakouský model, který počítá s lockdownem neočkovaných.

Neočkovaní lidé se méně chrání před nákazou covidem, ukázal průzkum

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích dnes ČTK informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.

K zavedení rakouského modelu je potřeba vyhlásit nouzový stav, míní právníci

Ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze, sdělili odborníci na ústavní právo ČTK.

Testování ve školách odhalilo dalších 3423 nakažených

Druhé kolo testování na covid-19 ve školách v pondělí 8. listopadu odhalilo 3423 pozitivních případů. Na základních školách to bylo 2716 případů, nejvíc v okresech Olomouc, Šumperk a Strakonice a nejméně v Praze a Českých Budějovicích. Na středních školách a vyšších odborných školách to bylo 707 nakažených, nejvyšší podíl v okresech Vyškov, Přerov a Český Krumlov, nejméně v okresech Praha-západ a bez záchytu v okrese Rokycany.

Počty nově nakažených koronavirem v Rusku klesly pátý den v řadě

Rusko oznámilo 36.818 nově prokázaných případů koronaviru za poslední den. Je to nejmenší denní přírůstek infikovaných od 27. října, poznamenaly agentury Interfax a TASS. List Kommersant upozornil, že denní počty nakažených klesly pátý den v řadě.

Německo zpřísní podmínky neočkovaným, jasno má být ve čtvrtek

Povinné testy na pracovišti a pro cesty hromadnou dopravou. To jsou některé z návrhů úprav německého zákona pro potírání infekčních chorob, které připravují strany budoucí vládní koalice, tedy sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Kvůli rychle se šířící koronavirové infekci jsou slyšet také úvahy nařízeném očkování vybraných profesí, především zdravotníků.

V pondělí přibylo v Česku dalších 11.514 nakažených

Podzimní vlna epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Během pondělí přibylo 11.514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2250 víc než před týdnem. Neustále a poměrně výrazně roste i počet lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. V pondělí bylo hospitalizovaných bezmála 4300, to je o 900 víc než před týdnem, zhruba o tři stovky víc oproti víkendu a nejvíc od poloviny dubna. Těžký průběh nemoci mělo 635 pacientů.

Šíření covidu v Česku zrychluje, 100.000 nakažených přibylo za 12 dní

V ČR se od začátku koronavirové epidemie loni v březnu nakazilo přes 1,9 milionu lidí. Od loňského září tempo růstu nákazy covidem-19 rychle stoupalo, počty prokázaných případů rostly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy.

Ukrajina hlásí rekordní nárůst počtu úmrtí s covidem

Na Ukrajině v pondělí zemřelo 838 pacientů s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Nakažených koronavirem v zemi přibylo 16.308.