Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Neočkování budou mít v Řecku zakázán vstup do provozoven či muzeí

Ubytování by mělo být možné nadále s testem pro lidi na služební cestě, tvrdí asociace

Vláda by podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) měla pro zaměstnance na služebních cestách zachovat možnost prokázat se v ubytování negativním testem. V opačném případě může mít mnoho firem problém, jak zajistit svou činnost. AHR to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Zástupkyně školských asociací souhlasí s pravidelným testováním žáků

Zástupkyně školských asociací souhlasí s pravidelným testováním žáků na covid-19. Podle nich by mohlo přispět k lepšímu zajištění bezpečnosti a chodu škol. ČTK to řekli předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

S přibývajícími opatřeními roste zájem o očkování

Zájem o očkování proti covidu-19 roste, fronty na očkovacích místech se ale až na výjimky netvoří. Vyplývá to z vyjádření jejich provozovatelů. Plné je například očkovací centrum v obchodním centru v Karlových Varech, problémem jsou omezené kapacity místa. Epidemie v Česku v poslední době výrazně zrychluje.

Do škol a firem se vrací povinné testy. Pro návštěvu restaurací a kadeřníka ale stačit nebudou

Vláda se podle premiéra Andreje Babiše (za ANO) shodla na pokračování plošného testování ve školách. Předpokládá, že nová protiepidemická opatření budou platit do konce února. Řekl to po dnešním jednání vlády. Zavede se také plošné testování ve firmách. Jako potvrzení o bezinfekčnosti se už ale PCR ani antigenní testy uznávat nebudou, pouze očkování a prodělání koronaviru.

Rakousko eviduje dosud nejvyšší počet nově nakažených

Rakousko dnes ohlásilo dosud nejvyšší počet nově nakažených koronavirem, tamní laboratoře poprvé od začátku pandemie zachytily přes 15.000 nákaz za 24 hodin. Na vzestupu je také sedmidenní incidence, která nyní dosahuje 971 nemocných na 100.000 obyvatel.

Budoucí ministr Válek by zachoval uznávání PCR testů

Budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je pro zachování testování na nemoc covid-19 PCR testy. Chce umožnit využívání PCR testů jako možnost pro vstup do řady provozoven služeb. Připustil, že na některé akce by PCR test neplatil. Pokud budou plošné testy, budou se používat PCR testy, řekl dnes Válek v Brně novinářům.

Sedmidenní incidence v Česku dál roste, hodnoty se začínají blížit rekordům

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Olympiáda ještě ani nezačala, a Peking už řeší případy koronaviru

Pořadatelé zimních olympijských her v Pekingu oznámili třetí případ nákazy koronavirem v souvislosti s testovacími závody, poprvé se ale podle agentury SID objevil přímo v uzavřené "bublině".

Ve středu přibylo přes 14.000 nově nakažených

Za středu, na kdy připadnul státní svátek 17. listopadu, testy odhalily v Česku dalších 14.119 případů nemoci covid-19. Je to sice o zhruba 8000 méně než v rekordní úterý, ale víc než minulou středu i toto pondělí, kdy byly všední dny. V nemocnicích je podle aktuálních údajů 4440 lidí s koronavirem, zhruba o 700 víc než minulou středu. Oproti začátku tohoto týdne hospitalizovaných mírně ubylo. V těžkém stavu je nyní 15 procent covidových pacientů, konkrétně 663. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Slovensko hlásí druhý nejvyšší počet nově nakažených od začátku pandemie

Epidemická situace na Slovensku se nelepší. Země ve středu zaznamenala prostřednictvím laboratorních testů druhý nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem od loňského propuknutí pandemie, a to 7616 případů. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zdravotnictví.

Rusko opět eviduje rekord počet úmrtí souvisejících s covidem

V Rusku ve středu zemřelo 1251 lidí s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin také přibylo 37.374 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covidové onemocnění způsobuje. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Babiš: Vracíme se k povinnému testování ve firmách

Vláda na dnešním zasedání zřejmě rozhodne také o znovuzavedení povinného testování na covid-19 ve firmách. Stát by na něj přispíval, řekl dnes ráno premiér Andrej Babiš (ANO) Radiožurnálu. Ještě se podle něj řeší, zda se budou testovat jen neočkovaní, nebo všichni, protože odborníci na to nemají stejný názor.

Německo eviduje rekordních 65.371 nových případů koronaviru

Německo eviduje za posledních 24 hodin rekordních 65.371 nových případů koronavirové nákazy. Sedmidenní incidence je 336,9 nových případů na 100.000 obyvatel, což je také dosud nejvyšší hodnota.

V Česku se od pondělí přestanou uznávat testy, oznámil Babiš

Od noci z neděle na pondělí bude v České republice zaveden takzvaný bavorský model, který ruší uznávání testů jako covidového certifikátu. V České televizi to dnes oznámil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Opatření bude schvalovat ve čtvrtek dopoledne vláda, jejíž většina se k tomu podle Babiše přiklání. Není k tomu podle předsedy vlády potřeba vyhlásit nouzový stav.

Nizozemsko i Francie hlásí přes 20 000 nových infekcí koronavirem

Nizozemsko dnes druhý den v řadě zaznamenalo přes 20.000 nových případů koronavirové nákazy, což je dosud nejvyšší denní bilance od počátku pandemie. Přes 20.000 nových infekcí hlásí i Francie, která tento milník překonala poprvé od konce srpna. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura Reuters.

Plánované neuznávání testů je užitečné, řekl Zeman

Plánované kroky vlády Andreje Babiše (ANO) proti koronaviru jsou v každém případě užitečné, řekl dnes prezident Miloš Zeman na Nově. Doporučí pravděpodobnému budoucímu premiérovi Petru Fialovi (ODS), aby u nich setrval, dodal.

Na opatřeních se podle Fialy mělo domluvit ministerstvo a AntiCovid tým

Podle předsedy ODS a kandidáta na premiéra Petra Fialy se na opatřeních proti covidu nejprve měly domluvit ministerstvo zdravotnictví a AntiCovid tým, v němž jsou sdruženi experti pěti stran tvořících nový kabinet. Řekl to dnes novinářům po návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici. AntiCovid tým podle Fialy představí své návrhy po čtvrtečním jednání s experty resortu zdravotnictví.

Plošné testování ve školách po 29. listopadu pokračovat nebude

Plošné testování ve školách podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové pokračovat po 29. listopadu nebude. Pokud se objeví ohnisko ve škole nebo třeba ve firmě, bude na žádost krajské hygienické stanice otestováno pomocí PCR testů, řekla dnes novinářům. Doplnila, že plošné testy má v Evropě zavedeno jen Rakousko, Řecko a některé německé spolkové země.

Zhruba dvě třetiny případů koronaviru na světě připadají na Evropu

Zhruba dvě třetiny případů koronaviru, které byly minulý týden potvrzeny ve světě, připadaly na Evropu. Uvádí to týdenní přehled, který vydala Světová zdravotnická organizace (WHO). Evropa je také jediným kontinentem, kde výrazně vzrostl počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19. Nejvyšší růst vykazovaly Norsko a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.