Do škol a firem se vrací povinné testy. Pro návštěvu restaurací a kadeřníka ale stačit nebudou

Vláda se podle premiéra Andreje Babiše (za ANO) shodla na pokračování plošného testování ve školách. Předpokládá, že nová protiepidemická opatření budou platit do konce února. Řekl to po dnešním jednání vlády. Zavede se také plošné testování ve firmách. Jako potvrzení o bezinfekčnosti se už ale PCR ani antigenní testy uznávat nebudou, pouze očkování a prodělání koronaviru.

Potvrzení o bezinfekčnosti je nyní třeba překládat například při návštěvě restaurací, sportovišť, kulturních a dalších hromadných akcí či například u kadeřníka. Nově už nebude stačit test a bude potřeba prokázat se covid pasem potvrzujícím očkování nebo dokladem o prodělání nemoci.

Kontroly tzv. covidových certifikátů budou v novém režimu stejné jako dosud. Po jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého bude nadále hlavní odpovědnost na provozovatelích a organizátorech akcí. 

Personál restaurací a dalších podniků už od 1. listopadu neměl obsloužit nikoho, kdo není očkován proti covidu-19, onemocnění v posledním půlroce prokazatelně neprodělal, případně neměl platný negativní test na koronavirus. Vláda dnes schválila návrh, podle kterého od pondělí až na výjimky nebudou uznávány testy.

"Neobejde se to bez individuální zodpovědnosti," dodal Vojtěch s tím, že pokud se lidé budou snažit nastavená pravidla obcházet, může dojít k dalšímu zpřísnění restrikcí, například úplnému zrušení hromadných akcí. Na dodržování nutnosti prokázat se covidových certifikátem bude podle ministra i nadále dohlížet hygiena ve spolupráci s policií.

Ke kontrole dokladů může obsluha restaurací využít aplikaci čTečka pro mobilní telefony. "Chtěl bych poprosit provozovatele a organizátory, aby využívali čTečku. Aplikaci si kdokoliv může pořídit do svého chytrého telefonu. Skenování trvá sekundu," dodal Vojtěch.

Výjimky z opatření budou mít mimo jiné ti, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Vojtěch přiznal, že kontrola je v těchto případech problémem, na který se bude třeba zaměřit.

Vláda se shodla na pokračování testování ve školách

Podle ministra zdravotnictví bude testování nastaveno tak, aby nemusely chodit do karantény celé třídy, ale jenom pozitivně testovaný žák. "Bude to tak, jak to bylo doposud. Testy budou zaváženy do škol ze Správy státních hmotných rezerv, budou se testovat děti, které jsou neočkované," popsal Vojtěch. Testovat se bude antigenními samotesty, vláda podle Babiše řešila jejich nákup. Do pondělního jednání kabinetu bude shromažďovat požadavky tak, aby bylo dost testů do konce února.

Ve středu hlavní hygienička Pavla Svrčinová hovořila o tom, že plošné testování nemá dostatečný efekt, což se ukazuje v zemích, jako je Rakousko nebo některé německé spolkové státy, kde se na šíření nákazy neprojevilo. Proto se podle ní po dvou kolech testování 22. listopadu a 29. listopadu pokračovat nemělo. Testovat navrhovala pouze v ohniscích nákazy, jak rozhodne krajská hygienická stanice.

Právě ukončení testování ve školách odborníci kritizovali. Podle nich se vláda takzvaným bavorským modelem, který dál neuznává negativní testy, měla inspirovat kompletně. "Inspirovali jsme se v bavorském modelu, ale není to bavorský model. Aby se ty detaily neporovnávaly," řekl dnes Babiš.

Od 22. 11. již nebude možné se při ubytování na kolejích prokazovat Ag samotestem. Ubytování bude možné pouze s prokázaným OTN, kdy T = PCR test ne starší než 72 hodin nebo Ag test z odběrového místa ne starší než 24 hodin. Testem se bude nadále potřeba prokazovat každých 7 dní.

— Robert Plaga (@RobertPlaga) November 18, 2021

V současné době je schváleno plošné testování antigenními samotesty ve školách na pondělí 22. a 29. listopadu. V části škol se testuje už od začátku listopadu. V pondělí 1. listopadu odhalily testy v osmi okresech asi 700 pozitivně testovaných. O týden později se testovalo v 31 okresech a nákaz bylo 3423, z nich více než tři čtvrtiny byly na základních školách. Ve 22 okresech se testovalo také v pondělí 15. listopadu, výsledky ještě k dispozici nejsou.

Povinné testování platí pro základní a střední školy. Vysokoškolští studenti mají povinnost při výuce nosit respirátory. Povinnost předkládat covidový certifikát mají ubytovaní na vysokoškolských kolejích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru napsal, že kromě potvrzení o očkování nebo prodělané nákaze bude možné se prokázat dál také negativním testem každých sedm dní, u antigenního ne starším než 24 hodin a u PCR testu ne starším než 72 hodin.

Testování ve firmách zřejmě jen pro neočkované

Vláda podle premiéra zavede i plošné testování ve firmách. Příspěvek by měl být ve stejné výši jako na jaře. Počítá se s tím, že opatření bude platit do konce února příštího roku. 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) doplnil, že testování ve firmách by vláda měla schválit v pátek, opatření by mělo platit už od pondělí, uvedl.

Každý člověk, který půjde do práce, se bude podle Havlíčka muset prokázat certifikátem o očkování, prodělané nemoci covid-19 nebo negativním testu. Zároveň zůstane možnost otestovat se antigenní samotestovací sadou na místě, a to pod dohledem.

Testování se bude týkat jen neočkovaných lidí, vláda ale pravděpodobně podle Havlíčka schválí, že se budou muset testovat i očkovaní lidé nad 60 let.

Testování se bude podle Havlíčka vztahovat na všechny typy firem, platit to bude i pro státní organizace a obce.

Jednání vlády o opatřeních bude pokračovat v pátek a pondělí

Vláda ANO a ČSSD se kvůli úpravě opatření proti šíření covidu-19 sejde znovu v pátek v poledne, kdy rozhodne o přesném textu usnesení. Pokračovat v jednání bude kabinet v demisi v pondělí večer, kdy ministři budou jednat o kompenzacích pro firmy.

Kabinet o budoucnosti koronavirových pravidel začal jednat toto pondělí, kdy však ministři po třech hodinách k žádnému rozhodnutí nedospěli. Dnes rozhodli o zavedení pravidel podobných tzv. bavorskému modelu, ale s některými rozdíly, řekl Babiš. Testování ve školách bude pokračovat, opět se bude testovat i ve firmách, pravděpodobně do konce února. "Zítra (v pátek) ve 12:00 bude další vláda, která rozhodne o textaci," řekl Babiš.

Odklad schválení přesného textu opatření na pátek podle Babiše není způsoben tím, že by kabinet zvažoval, zda nebude nutné vyhlásit nouzový stav. "Úředníci to musí napsat, aby to vláda mohla odhlasovat," uvedl.

Další zasedání kabinetu bude v pondělí, kdy se obvykle konají řádná zasedání. Podobně jako tento týden začne až večer, tentokrát v 17:00. "Budeme na něm řešit kompenzace pro firmy," řekl Babiš. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) uvedl, že v pondělí předloží konečný návrh programů na podporu podnikatelů, detaily ještě kabinet řeší s příslušnými svazy.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vláda ČR Andrej Babiš firmy Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy