Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Směny lékařů na Ukrajině kvůli covidu trvají i 42 hodin

Covidová situace v Německu se dál zhoršuje

V Německu během uplynulých 24 hodin přibylo 42.727 nově zjištěných případů nákazy koronavirem a 75 úmrtí souvisejících s covidem-19.

V sobotu přibylo nejvíce nakažených ve volném dni za celou dobu epidemie

V sobotu přibylo v Česku 14.402 potvrzených případů covidu-19. Je to nejvyšší přírůstek ve volném dni za celou dobu epidemie. Proti minulé sobotě je to nárůst o více než 5000 nakažených. Takzvané incidenční číslo opět vzrostlo na nové maximum. K dnešku připadá na 100.000 obyvatel v posledních sedmi dnech 978 nakažených, téměř o 50 více než v sobotu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Pacientem nula nebyl účetní z Wu-chanu, tvrdí vědci. Nakazila se prodavačka

Prvním zaznamenaným případem výskytu nemoci covid-19 byla nákaza prodavačky, která pracovala na tržišti v čínském městě Wu-chan, nikoli nákaza účetního, který podle všeho neměl s tržištěm žádné spojení. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na komentář jednoho z vědců. Původ viru SARS-CoV-2 není ani po dvou letech pandemie znám a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.

Počet mrtvých s covidem v Česku překonal 32.000

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od loňského října, v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují letošní 15. březen s 237 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.

Slovensko eviduje enormní nárůst nově nakažených

Denní přírůstek nově potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na Slovensku v pátek poprvé od začátku pandemie překročil devítitisícovou hranici. Národní centrum zdravotnických informací dnes oznámilo, že za uplynulý den přibylo 9171 infikovaných. Ke kritické třítisícové hranici se v zemi těsně přiblížil údaj o vytížení covidových lůžek.

Rusko znovu hlásí rekordní počet úmrtí souvisejících s covidem

Rusko opět zaznamenalo rekordní počet úmrtí souvisejících s covidem. Za uplynulý den zemřelo 1254 lidí, uvedla dnes ruská agentura RIA Novosti, která se odvolává na vládní krizový štáb. Nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který chorobu vyvolává, přibylo 37.120. O den dříve úřady informovaly o 37.156 nově nakažených za 24 hodin.

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo skoro 64.000 nakažených

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo bezmála 64.000 nových případů koronavirové nákazy. Ukázaly to údaje Institutu Roberta Kocha (RKI) z dnešního rána. Jedná se o jeden z nejvyšších denních přírůstků od začátku epidemie, přes 60.000 pozitivních testů zaznamenal RKI poprvé ve středu. Sedmidenní počet nových případů nákazy na 100.000 obyvatel vzrostl na 362, před týdnem to bylo 277, uvedla agentura DPA.

V pátek přibylo v Česku nejvíce případů koronaviru za dobu pandemie

V pátek přibylo v Česku nejvíce potvrzených případů koronaviru za dobu epidemie. Laboratoře odhalily 22.936 nakažených, zhruba o 8700 více než před týdnem. Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 929 nakažených. Takzvané incidenční číslo je tak dosud nejvyšší, od pátku vzrostlo o 82. Počet úmrtí s covidem v ČR přesáhl 32.000. Ve čtvrtek zemřelo s koronavirem poprvé od dubna více než 100 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Portugalsko, unijní země s nejvyšší proočkovaností, čelí růstu počtu nakažených

Portugalsko, které je zemí s nejvyšší mírou proočkovanosti v Evropské unii, zaznamenává výrazný růst počtů případů koronavirové nákazy. Za posledních 72 hodin denní přírůstek nových případů překonal 2000, což se naposledy stalo v srpnu, uvedla dnes agentura EFE. Země chce posílit přeočkování seniorů a dalších skupin populace.

Těhotným očkovaným ve 27. až 31. týdnu se rodí děti chráněné proti covidu

Novorozence proti covidu-19 nejlépe chrání vakcína, která je těhotné ženě podána mezi 27. a 31. týdnem těhotenství. S odkazem na vědeckou studii Hebrejské univerzity a nemocnice Hadasa v Izraeli o tom dnes informoval deník Haarec.

Podle počtu nakažených koronavirem je Česko páté nejhorší v EU

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je nyní v EU nejhorší situace stále ve Slovinsku (1082 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní do 14. listopadu, o týden dříve 962), druhé zůstává Slovensko (924, o týden dříve 790) a třetí je Rakousko (891, o týden dříve páté a 637).

Lockdown jako v Rakousku nebude, oznámil Babiš

Česká republika nebude následovat příklad Rakouska, které dnes vyhlásilo plošnou uzávěru a povinné očkování proti covidu-19. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). K aktuálním opatřením v Česku není podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) potřeba vyhlašovat nouzový stav.

Maďarsko hlásí denní maximum v počtu nakažených koronavirem

Maďarsko dnes oznámilo 11.289 nově odhalených případů nákazy koronavirem za uplynulý den. To je nejvyšší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie, uvedla agentura Reuters. Úřady za stejné období zaznamenaly rovněž 135 úmrtí v souvislosti s covidem-19.

Ministerstvo objednalo další protilátkové léky, v některých nemocnicích chybí

Ministerstvo zdravotnictví objednalo další dodávky monoklonálních protilátek, tedy léků, které chrání nakaženého covidem-19 před těžkým průběhem nemoci. Dorazit by měly příští týden. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Daniel Köppl.

Rakousko zavedlo celostátní lockdown a nařídí povinné očkování

Rakousko spustí po nedávných rekordních počtech nových nákaz koronavirem od pondělí plošnou uzávěru, od 1. února rovněž zavede povinné očkování pro všechny obyvatele. Po jednání s hejtmany spolkových zemí to dnes oznámil kancléř Alexander Schallenberg.

Německo hlásí dalších 52.970 nově nakažených

Německo za čtvrtek zaznamenalo 52.970 nově potvrzených případů koronavirové nákazy a 201 s ní spojených úmrtí. Přesně před týdnem země hlásila 48.640 nově nakažených a 191 úmrtí. Nadále také stoupá sedmidenní incidence, která je nyní 340,7 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem to bylo 263,7. Dnes brzy ráno o tom informoval Institut Roberta Kocha (RKI).

Rusko zaznamenalo třetí den v řadě rekord v počtu úmrtí s covidem

V Rusku třetí den v řadě zaznamenali rekordní přírůstek úmrtí spojených s nemocí covid-19. Vládní krizový štáb dnes oznámil, že ve čtvrtek zemřelo 1254 pacientů s tímto onemocněním. Nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který chorobu vyvolává, přibylo 37.156.

Ve čtvrtek přibylo přes 13 000 nakažených, v nemocnicích je 4750 pacientů

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13.374 případů koronaviru. Je to o bezmála 3000 víc než před týdnem, ale méně než v rekordní úterý, kdy přibylo přes 22.000 nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než 14.000 prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750.

Sasko a Rakousko zřejmě zpřísní opatření pro neočkované

Saská vláda bude dnes rozhodovat o zavedení výrazných karanténních omezení po dobu zhruba tří týdnů. Očekává se, že kvůli krajně nepříznivé epidemické situaci zpřísní opatření pro neočkované proti covidu-19. V Rakousku budou zástupci spolkových zemí jednat s kancléřem Alexanderem Schallenbergem o plošné uzávěře.