Ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze, sdělili odborníci na ústavní právo ČTK.
Podle advokáta Tomáše Sokola by zavedení omezení pro neočkované podle pandemického zákona bylo možné, pokud by spočívalo v omezení přístupu do veřejných prostor, jako jsou kina či restaurace.
Vláda v demisi se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Zvažuje se podle něj více možností, mezi nimi ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.
Do čtvrtka musí podle Babiše ministerstvo podrobně rozpracovat tři předložené varianty. V Rakousku mají neočkovaní možnost jen chodit do lékárny nebo do obchodů, v Bavorsku mají zachovaný volný pohyb. "Ministerstvo zdravotnictví musí zanalyzovat hlavně různé právní aspekty," dodal Babiš. Podle něj jsou i legislativní názory, že na takzvaný rakouský model by nestačil pandemický zákon, ale byl potřeba nouzový stav.
S tím souhlasí Wintr. "K omezení volného pohybu neočkovaných by jistě bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Bez nouzového stavu lze zavést jen taková omezení, která jsou vyjmenovaná v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v § 2 odst. 2 pandemického zákona," uvedl právník.
Ani podle Lukáše Krause, vedoucího analytického týmu Rekonstrukce státu, který se na přípravě pandemického zákona podílel, není omezení pohybu podle této normy možné. "Takové plošné omezení volného pohybu osob podle pandemického zákona možné není. Pro zajištění dostatečného zákonného základu pro takové opatření by proto bylo nutné vyhlášení nouzového stavu," uvedl Kraus.
Také podle Kysely protipandemický zákon právní základ pro plošné omezení svobody pohybu neposkytuje. Nelze podle něj využít ani zákona o ochraně veřejného zdraví. "Z toho plyne, že by buď bylo třeba zákonný základ vytvořit, anebo sáhnout k prostředkům krizového zákona, který ovšem předpokládá vyhlášení krizového stavu. Typicky půjde o nouzový stav, úplně nevylučuji ani stav nebezpečí v nejvíce postižených krajích," prohlásil odborník na ústavní právo. Pokud by se pohyb omezoval plošně, byl by podle něj vzhledem k intenzitě zásahu do základních práv asi vhodnější nouzový stav.
"Při přijetí příslušného krizového opatření by musela vláda přesvědčivě argumentovat, proč omezuje pouze tuto skupinu osob a proč mírnější zásahy nedostačují (nejde o diskriminaci ani svévoli). Záleželo by tudíž hodně na každém detailu a také na odůvodnění," dodal Kysela.
Podle Sokola je také jednou z cest využití krizového zákona či nouzového stavu, nevylučuje ale možnost zavedení rakouského modelu prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a to za předpokladu, že model spočívá ve výrazném znepřístupnění veřejných prostor, jako jsou divadla, kina nebo restaurace lidem bez očkování. Pandemický zákon totiž mimo jiné umožňuje "omezení činnosti provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz" nebo například pro konání veřejných či soukromých akcí stanovit podmínky, které mají snížit riziko přenosu nemoci covid-19.
"Pokud by u nás bylo rozhodnuto přijmout omezení à la rakouský model a pokud by byla realizována cestou mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (nikoliv po vyhlášení nouzového stavu), pak by to podle mne bylo možné," uvedl Sokol. Jiným problémem podle něj je uložení povinnosti provozovatelům či pořadatelům veřejných akcí zajistit, aby na nich bylo takové omezení dodržováno. To by podle Sokola ale bylo dle zákona v rámci "stanovení podmínek provozu" nebo "podmínek konání akcí" také možné.
Cílem opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace. V současné době je očkovaných 60 procenta populace ČR a zhruba 68 procent lidí nad 12 let, pro které je teď vakcína schválená. Podle Vojtěcha je stále 1,5 milionu neočkovaných lidí ve věku 19 až 65 let.
Související
Pavel představil poradní tým, místo v něm mají Kysela či Marek
Pavel se obrátí na 23 institucí kvůli kandidátům na ústavní soudce
Jan Kysela , očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 38 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 1 hodinou
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 1 hodinou
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 2 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 2 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 4 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.
Zdroj: Libor Novák