K zavedení rakouského modelu je potřeba vyhlásit nouzový stav, míní právníci

Ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze, sdělili odborníci na ústavní právo ČTK.

Podle advokáta Tomáše Sokola by zavedení omezení pro neočkované podle pandemického zákona bylo možné, pokud by spočívalo v omezení přístupu do veřejných prostor, jako jsou kina či restaurace.

Vláda v demisi se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Zvažuje se podle něj více možností, mezi nimi ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.

Do čtvrtka musí podle Babiše ministerstvo podrobně rozpracovat tři předložené varianty. V Rakousku mají neočkovaní možnost jen chodit do lékárny nebo do obchodů, v Bavorsku mají zachovaný volný pohyb. "Ministerstvo zdravotnictví musí zanalyzovat hlavně různé právní aspekty," dodal Babiš. Podle něj jsou i legislativní názory, že na takzvaný rakouský model by nestačil pandemický zákon, ale byl potřeba nouzový stav.

S tím souhlasí Wintr. "K omezení volného pohybu neočkovaných by jistě bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Bez nouzového stavu lze zavést jen taková omezení, která jsou vyjmenovaná v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v § 2 odst. 2 pandemického zákona," uvedl právník.

Ani podle Lukáše Krause, vedoucího analytického týmu Rekonstrukce státu, který se na přípravě pandemického zákona podílel, není omezení pohybu podle této normy možné. "Takové plošné omezení volného pohybu osob podle pandemického zákona možné není. Pro zajištění dostatečného zákonného základu pro takové opatření by proto bylo nutné vyhlášení nouzového stavu," uvedl Kraus.

Také podle Kysely protipandemický zákon právní základ pro plošné omezení svobody pohybu neposkytuje. Nelze podle něj využít ani zákona o ochraně veřejného zdraví. "Z toho plyne, že by buď bylo třeba zákonný základ vytvořit, anebo sáhnout k prostředkům krizového zákona, který ovšem předpokládá vyhlášení krizového stavu. Typicky půjde o nouzový stav, úplně nevylučuji ani stav nebezpečí v nejvíce postižených krajích," prohlásil odborník na ústavní právo. Pokud by se pohyb omezoval plošně, byl by podle něj vzhledem k intenzitě zásahu do základních práv asi vhodnější nouzový stav.

"Při přijetí příslušného krizového opatření by musela vláda přesvědčivě argumentovat, proč omezuje pouze tuto skupinu osob a proč mírnější zásahy nedostačují (nejde o diskriminaci ani svévoli). Záleželo by tudíž hodně na každém detailu a také na odůvodnění," dodal Kysela.

Podle Sokola je také jednou z cest využití krizového zákona či nouzového stavu, nevylučuje ale možnost zavedení rakouského modelu prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a to za předpokladu, že model spočívá ve výrazném znepřístupnění veřejných prostor, jako jsou divadla, kina nebo restaurace lidem bez očkování. Pandemický zákon totiž mimo jiné umožňuje "omezení činnosti provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz" nebo například pro konání veřejných či soukromých akcí stanovit podmínky, které mají snížit riziko přenosu nemoci covid-19.

"Pokud by u nás bylo rozhodnuto přijmout omezení à la rakouský model a pokud by byla realizována cestou mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (nikoliv po vyhlášení nouzového stavu), pak by to podle mne bylo možné," uvedl Sokol. Jiným problémem podle něj je uložení povinnosti provozovatelům či pořadatelům veřejných akcí zajistit, aby na nich bylo takové omezení dodržováno. To by podle Sokola ale bylo dle zákona v rámci "stanovení podmínek provozu" nebo "podmínek konání akcí" také možné.

Cílem opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace. V současné době je očkovaných 60 procenta populace ČR a zhruba 68 procent lidí nad 12 let, pro které je teď vakcína schválená. Podle Vojtěcha je stále 1,5 milionu neočkovaných lidí ve věku 19 až 65 let.

Související

Petr Pavel

Pavel představil poradní tým, místo v něm mají Kysela či Marek

V poradním týmu prezidenta Petra Pavla budou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková. Součástí týmu budou také odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, povede jej podnikatel Tomáš Richter. Pavel tým dnes představil na své první tiskové konferenci na Pražském hradě.
Petr Pavel

Pavel se obrátí na 23 institucí kvůli kandidátům na ústavní soudce

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily jména kandidátů na nové ústavní soudce. Návrhy bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Pavel to dnes řekl na tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a prezidentovým konzultačním panelem.

Více souvisejících

Jan Kysela očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 52 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy