Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Řecko hlásí nejvíce nakažených za den od začátku epidemie

Německo opět hlásí nejvyšší sedmidenní incidenci od začátku pandemie

V Německu za posledních sedm dní zaznamenali v průměru 213,7 lidí nakažených koronavirem na 100.000 obyvatel, což je nejvyšší údaj od začátku pandemie. Za poslední den tam testy odhalily nákazu u 21.832 lidí, před týdnem to přitom bylo 10.813 infekcí.

Plošné testování ve školách výrazně nepomáhá, tvrdí náměstkyně

Plošné testování na covid-19 ve školách podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Koziar Vašákové výrazně nepomáhá, když je virus již v celé populaci. Novinářům to dnes řekla na tiskové konferenci. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ve čtvrtek uvedla, že podle doporučení Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) se mají co nejrychleji testovat děti s příznaky metodou PCR. Další odborníci ale preventivní testy podporují.

Nemocnice naléhají na nizozemskou vládu, aby zpřísnila koronavirová opatření

Skupina nemocnic v nizozemské provincii Limburg žádá vládu, aby zavedla přísnější opatření proti šíření koronavirové infekce. Pět zdravotnických zařízení uvedlo, že nemá dostatek místa ani personálu, aby zvládlo další pacienty s covidem-19. Informovala o tom agentura Reuters.

Aktuální vlna epidemie tu bude do jara, virus ještě rok, řekla Vojtěchova náměstkyně

Současná vlna epidemie koronaviru bude podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Koziar Vašákové trvat s různými výkyvy do jara příštího roku. S virem SARS-Cov-2 se podle jejích znalostí imunologa bude lidstvo "rovnat" ještě rok. Řekla to dnes novinářům. Osobně podporuje opatření, která omezují neočkované jako v Rakousku.

V pondělí přibylo v Česku 9253 prokázaných případů covidu

V pondělí přibylo v Česku 9253 prokázaných případů nemoci covid-19, o 1660 více než před týdnem. Přes devítitisícovou hranici se denní nárůsty počtu nově nakažených dostaly i minulý týden, a to ve třech dnech. Současně opět přibylo lidí s koronavirem v nemocnicích. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví je hospitalizováno 3114 pacientů s covidem, což je nejvíce od konce dubna. Ve vážném stavu je na 440 nakažených koronavirem.

Rusko eviduje rekordní počet zemřelých s covidem-19 za den

Rusko zaznamenalo za uplynulý den 1211 úmrtí pacientů s covidem-19, což je dosud nejvyšší počet od začátku pandemie. Přibylo také 39.160 nových případů nákazy koronavirem, uvedly dnes tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb. O den dříve to bylo 39.400 nových případů a 1190 úmrtí.

Na Ukrajině a v Bulharsku umírají po covidu rekordní počty lidí

Nejvyšší nárůst počtu úmrtí po nemoci covid-19 od začátku pandemie evidují za poslední den Ukrajina a Bulharsko. Na Ukrajině koronaviru v uplynulých 24 hodinách podlehlo dalších 833 lidí a v Bulharsku 334. Informovala o tom agentura Reuters.

Dánsko se na pokraji třetí vlny pandemie vrací k elektronickým covid pasům

Dánsko se kvůli počínající třetí vlně pandemie vrací k elektronickým covidovým pasům. Bezinfekčnost bude třeba prokazovat při vstupu do barů či restaurací. Příslušné aplikace ve svých mobilech budou lidé ukazovat také na akcích s více než 200 účastníky v interiérech, jako jsou kulturní zařízení včetně kin a muzeí.

Německo hlásí nejvyšší týdenní průměr nově nakažených od začátku pandemie

V Německu se za poslední týden vyskytlo v průměru 201,1 nových případů nákazy covidem-19 na 100.000 obyvatel, nejvíce od začátku pandemie. Předchozí rekord 197,6 je z loňského 22. prosince, kdy vrcholila druhá vlna pandemie.

V Izraeli se rozhodne o vakcíně proti covidu pro děti za zavřenými dveřmi

Na izraelském ministerstvu zdravotnictví se bude ve středu konat rozhodující diskuse o povolení vakcíny proti covidu-19 pro děti od pěti do jedenácti let. Vzhledem k přibývajícím útokům odpůrců očkování na představitele zdravotnictví jednání nebude na rozdíl od těch předchozích veřejné, informovala agentura Reuters.

Fotbalová reprezentace se bude muset obejít bez kouče Šilhavého. Má koronavirus

Na nejbližších dvou zápasech české fotbalové reprezentace bebude přítomen u hrací plochy její kouč Jaroslav Šilhavý. A to proto, že se nakazil krátce před začátkem posledního reprezentačního srazu v tomto kalendářním roce koronavirem. Kvůli tomu tak tedy zastoupí Jaroslava Šilhavého v následujících dvou duelech (11.11. proti Kuvajtu a 16.11. proti Estonsku) jeho asistent Jiří Chytrý.

První vlna testů na školách odhalila na začátku listopadu 700 případů nákazy

První vlna testování neočkovaných žáků a studentů na onemocnění covid-19 odhalila 699 případů infekce. Po sečtení výsledků z 95 procent škol to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podíl pozitivních vzorků činil zhruba 0,6 procenta. Celkem bylo 1. listopadu testováno 121.000 žáků a studentů v okresech České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná.

Za neděli přibylo téměř 3000 nakažených

Laboratoře v Česku potvrdily v neděli 2996 nových případů nemoci covid-19, o den dříve jich bylo zhruba jednou tolik. V mezitýdenním srovnání byl nárůst o 230 potvrzených případů vyšší. Počet hospitalizovaných s koronavirem se proti minulé neděli ale zvýšil z 1700 na téměř 2700, přibližně 400 z nich je ve vážném stavu. Vyplynulo to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Rusku přibylo za poslední den 39.400 nově nakažených

V Rusku přibylo za uplynulý den 39.400 nových případů nákazy koronavirem a 1190 úmrtí pacientů s covidem-19. O den dříve to bylo 39.165 případů a 1179 úmrtí, uvedla média s odvoláním na vládní krizový štáb.

Covidem se nakazilo už téměř čtvrt miliardy lidí

Počet případů nákazy koronavirem, které byly ve světě zjištěny od začátku pandemie, se blíží 250 milionům. Na základě své analýzy o tom dnes informovala agentura Reuters. Statistiky, které zveřejňuje americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), tento údaj potvrzují.

V Česku se léčí dva pacienti s covidem z Rumunska

Česko v sobotu vpodvečer převzalo dva pacienty z Rumunska s těžším průběhem covidu. Informaci Televize Seznam potvrdil ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. Muž a žena na umělé plicní ventilaci se léčí na Bulovce a v Motole, doplnila mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. Záchranáři je přepravovali do nemocnic z letiště v Kbelích. Rumunsko patřilo na konci října v Evropské unii k zemím nejvíce zasaženým pandemií.

V pondělí 15. listopadu se budou testovat neočkované děti ve školách ve 23 okresech

V pondělí 15. listopadu se budou testovat na covid-19 neočkované děti ve školách ve 23 okresech, ve kterých v pondělí 8. listopadu proběhne první kolo testování. Rozhodla o tom dnes hlavní hygienička Pavla Svrčinová, na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Soukromý domov důchodců zasáhl covid, onemocněla téměř třetina lidí

Soukromý domov důchodců Senior centrum v Malé Čermné na Náchodsku zasáhl covid-19. Z 38 klientů je 11 pozitivních, dva z nich byli převezeni do nemocnice. Situace v zařízení je přesto pod kontrolou, řekl dnes ČTK Petr Čtvrtečka ze Senior centra.

Přibylo 5736 nakažených. Denně umírá tolik lidí co za celé léto

Počet úmrtí s koronavirem v Česku přesáhl 31.000. Ministerstvo zdravotnictví podle aktuálních dat eviduje k sobotnímu večeru 31.022 zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19. V posledních dnech umírá denně podobný počet nakažených jako za celé prázdniny, tedy přes 40 lidí.