Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Rakousku po oznámení nových restrikcí roste počet zájemců o očkování

Rusku eviduje za poslední den 39.165 nakažených, Ukrajina 17.419

V Rusku za poslední den přibylo 39.165 nových případů koronavirové nákazy. Bilance je o více než 2000 nižší než v sobotu, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet nově nakažených od začátku pandemie - 41.335. Nižší přírůstek nově nakažených eviduje také Ukrajina, 17.419 případů oproti sobotním 25.063.

Obnovte bezplatné testy na covid-19, žádají lékaři v Německu

V Německu sílí volání po znovuzavedení bezplatných testů na covid-19. Podle šéfa lékařské komory se ukazuje, že nutnost hradit testy z vlastní kapsy nemotivuje lidi ve zvýšené míře k očkování. Bezplatné testování skončilo v Německu polovině října, někteří politici nyní by ho nyní chtěli obnovit, informovala dnes agentura DPA. Německo v posledních dnech zaznamenává rekordní přírůstky nakažených.

Německo eviduje 23.543 nově nakažených koronavirem

Německo zaznamenalo za uplynulý den 23.543 nových případů koronavirové nákazy a 37 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Rusko hlásí rekordní počet nakažených koronavirem. Ukrajina nejvíce zemřelých s covidem

V Rusku za poslední den přibylo 41.335 nových případů koronavirové nákazy. S odvoláním na operativní štáb o tom dnes informovala agentura Interfax, podle níž jde o nejvyšší počet od začátku pandemie covidu-19 v zemi. Rekordní bilanci 793 nových úmrtí po nákaze koronavirem hlásí Ukrajina.

Slovensko hlásí rychlý nárůst hospitalizovaných s covidem

Testy PCR odhalily na Slovensku za pátek dalších 6502 lidí nakažených koronavirem a antigenních testů bylo pozitivních 1566. V nemocnicích je s covidem-19 nebo podezřením na něj 2051 lidí, což znamená denní nárůst hospitalizací o 87. Informovalo o tom dnes slovenské centrum zdravotnických informací a slovenská média hodnotí situaci jako horšící se.

V Rakousku přibylo nejvíce nakažených od začátku pandemie

V Rakousku přibylo za posledních 24 hodin 9943 nových případů koronavirové infekce, nejvíce od začátku pandemie. Sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100.000 obyvatel, opět výrazně stoupla a je na hodnotě 562,1, v pátek to bylo 522,4. Vyplývá z dnes zveřejněných údajů rakouské Agentury pro ochranu zdraví a bezpečnost potravin (AGES).

Přibylo 9200 případů covidu. Počet nakažených v nemocnici rychle roste

V pátek laboratoře v Česku odhalily 9208 případů onemocnění covid-19, což je o téměř 800 víc než ve čtvrtek. V mezitýdenním porovnání je nárůst vyšší zhruba o 3500. V nemocnicích je s potvrzenou nákazou 2611 lidí, před týdnem to bylo asi o tisícovku méně. Přibývá také zemřelých s potvrzenou nákazou, jejich celkový počet od začátku epidemie se blíží 31.000.

V Německu přibylo více než 34 tisíc nově nakažených koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 34.002 nových případů koronavirové nákazy. Sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100.000 obyvatel, opět výrazně stoupla a je na hodnotě 183,7. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

Pandemie v Evropě na vzestupu. Zpřísňují se opatření, zejména pro neočkované

Kvůli vzedmutí vlny nákazy koronavirem dnes další evropské země zavedou přísnější protipandemická opatření. V Nizozemsku se vrátí povinnost nošení roušek na veřejných místech.

V Rakousku ohlásilo nejvíc nakažených za letošek, opatření se zpřísní

V Rakousku se od pondělka podstatně zpřísní protipandemická opatření, nové restrikce se dotknou zejména lidí bez očkování proti covidu-19. Vláda dnes oznámila, že pro vstup do restaurací nebo na kulturní a sportovní akce už nebude stačit negativní test na koronavirus, nově bude potřeba doklad o vakcinaci nebo prodělání nemoci.

V Řecku pokračuje čtvrtá vlna, Španělsko se vrátilo do středního rizika

Řecko dnes znovu zaznamenalo nejvyšší počet nakažených koronavirem za den od začátku epidemie. Bylo jich bezmála 7000. Země tak podle místního tisku čelí čtvrté vlně epidemie nemoci covid-19. Mírně stoupají i počty nakažených ve Španělsku, které se tak vrátilo do úrovně středního rizika nákazy, uvedly dnes místní zdravotnické úřady.

Experimentální antivirová pilulka k léčbě covidu od Pfizeru má účinnost 90 procent

Americká společnost Pfizer dnes oznámila, že její experimentální antivirová pilulka určená k léčbě covidu-19 podle předběžných výsledků studií snižuje riziko hospitalizace či úmrtí po nákaze koronavirem o téměř 90 procent. Výsledky jsou tak uspokojivé, že panel nezávislých expertů firmě doporučil zastavit další testy.

Německo eviduje nejvíce nakažených za den od začátku pandemie

V Německu přibylo 37.120 nových případů koronavirové nákazy, což je další denní rekord za celou dobu pandemie v zemi. Sedmidenní incidence je 169,9, což je více než na vrcholu třetí vlny pandemie 26. dubna, kdy byla na počtu 169,3 nových případů na 100.000 obyvatel. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Nejvýše - na hodnotě 197,6 - byla incidence za celou dobu pandemie loni 22. prosince během druhé vlny.

Slovensko láme rekordy v počtu nakažených. Očkovaných má málo

Laboratoře na Slovensku druhý den po sobě odhalily rekordní přírůstek nových případů koronavirové nákazy. Ve čtvrtek v pětimilionové zemi přibylo prostřednictvím PCR testů 6805 nakažených, ve středu to bylo 6713 infikovaných, informovalo dnes národní centrum zdravotnických informací.

Ve Francii umožnil parlament prodloužení covidových opatření do léta

Francouzský parlament dnes schválil zákon, který umožní prodloužit stávající protipandemická opatření o několik měsíců, jak si přeje vláda. Do konce července příštího roku se prodlouží povinnost mít takzvaný covidový pas, stejně dlouho bude platit zdravotnický stav nouze. Zákon zavádí také pokutu 750 eur (19.000 korun) za poskytnutí vlastního covidového pasu někomu jinému, píše list Le Monde.

Rusko opět hlásí vysoké počty nakažených i zemřelých s covidem

Rusko opět hlásí vysoké denní přírůstky nakažených koronavirem i zemřelých s covidem-19. Za poslední den testy prokázaly infekci u 40.735 osob a po nákaze zemřelo 1192 lidí. S odvoláním na operativní štáb o tom dnes informovaly tiskové agentury.

Ve čtvrtek přibylo 8419 nových případů koronaviru

Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily 8419 nových případů onemocnění covid-19. Je to třetí nejvyšší denní nárůst od konce března. Hospitalizovaných s prokázanou koronavirovou infekcí je 2489, nejvíc za poslední půlrok. Zhoršují se také statistiky úmrtí lidí s covidem. Ve středu jich zemřelo 40, nejvíc za jediný den od 6. května. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Třetí dávku vakcíny zatím dostala ani ne třetina z těch, kdo na ni má nárok

Posilující dávku očkování proti covidu dostalo do středy 288.781 lidí, tři čtvrtiny z nich jsou starší 60 let. Zájem roste, ve středu ji dostalo přes 22.400 osob, od pondělí více než 59.000. Vyplývá to z dat o očkování.

Přes zimu může v Evropě zemřít dalších 500.000 lidí s covidem, varuje WHO

Tempo šíření koronaviru v Evropě je velmi znepokojující a mohlo by do února vést k dalšímu půl milionu úmrtí spojených s nemocí covid-19. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která ze zhoršení epidemické situace viní mimo jiné kombinaci nedostatečné proočkovanosti proti covidu-19 a rozvolnění preventivních opatření. Počet hospitalizací je vyšší v zemích, kde je očkováno méně lidí, upozornila WHO, podle níž se musí evropské země více snažit, aby dalším přenosům viru zabránily.