Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Polsko ve středu zaznamenalo skokový nárůst počtu nakažených

V Rusku opět padl rekord v počtu úmrtí souvisejích s covidem

V Rusku ve středu zemřelo 1195 lidí s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin také přibylo 40.217 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covidové onemocnění způsobuje. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Počty nakažených v Česku rostou. Kde je situace nejhorší?

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Za středu v Česku přibylo 9460 nakažených

Za středu v Česku přibylo 9460 nově prokázaných případů onemocnění covid-19. Bylo to o 450 méně než v úterý, ale o 3600 případů více než před týdnem. Hospitalizovaných je 2300 lidí infikovaných novým typem koronaviru, nejvíc za poslední půlrok. Přibývá také úmrtí. V úterý zemřelo poprvé od půlky května více než 30 lidí s covidem za jediný den. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Německu přibylo nejvíce nakažených od začátku pandemie

V Německu za poslední den přibylo 33.949 nových případů koronaviru, což je nejvíce od začátku pandemie, uvádí agentura DPA s odvoláním na nejnovější statistiku Institutu Roberta Kocha. Před týdnem hygienici v této zemi s 83 miliony obyvatel evidovali 28.037 lidí s pozitivním testem.

Sílící pandemie znovu plní ordinace. Obava z nákazy ale donutila část pacientů přehodnotit postoj k vakcinaci, říkají praktici

Praktičtí lékaři s narůstajícím počtem nakažených na covid-19 pociťují zvýšenou návštěvnost pacientů ve svých zařízeních. Jen za úterý přibylo téměř deset tisíc infekčně nemocných. „Začínáme být opět velmi vytížení, ordinace jsou plné a neustále nám zvoní telefony s dotazy,“ řekl na on-line tiskové konferenci Cyril Mucha, člen Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která zastřešuje i praktické lékaře. Jeho kolegyně Ludmila Bezdíčková pozoruje, že sílící pandemie nutí některé lidi přehodnotit původní postoj k vakcinaci. „Hlásí se nám i část pacientů, která se proti očkování nejprve vymezovala, neboť je narůstající čísla zneklidňují,“ pochvaluje si. Praktici v současné době nedoporučují aplikaci monoklonální protilátky.

Většinu hospitalizovaných s covidem v Americe tvoří neočkovaní

Případů nákazy koronavirem i úmrtí pacientů s covidem-19 v Severní, Střední i Jižní Americe osmý týden za sebou ubylo, uvedla dnes Panamerická zdravotnická organizace (PAHO). Upozornila, že většinu z covidových pacientů vyžadujících hospitalizaci tvoří nenaočkovaní.

Případů infekce v Řecku je přes 6000, vláda čelí kritice za vstřícnost k církvi

Počet nových případů koronaviru se v Řecku drží druhým dnem nad 6000, což patří k nejvyšším údajům od začátku epidemie. Uvedly to zdravotnické úřady. Kvůli vysokému výskytu koronavirové infekce od soboty čeká zemi zpřísnění pandemických opatření. Opozice ale dnes kritizovala vládu, že mezi místy, kde při vstupu bude nutné prokázat bezinfekčnost, nejsou kostely, informovala agentura AFP.

Vánoce v Británii by mohly být kvůli pandemii komplikované, varoval vládní expert

Vánoce by mohly být kvůli koronavirové pandemii komplikované, varoval zástupce šéfa anglického zdravotnictví Jonathan Van-Tam a vyzval k opatrnosti a k posilujícím dávkám vakcíny. Britské úřady v úterý hlásily 293 úmrtí souvisejících s covidem-19, což je nejvyšší počet od března. Podle informací deníku The Guardian se Anglie chystá zavést povinné očkování proti covidu-19 pro pracovníky zdravotnického systému.

Na Slovensku zaznamenali druhý nejvyšší přírůstek nakažených za celou epidemii

Slovensko zaznamenalo v úterý druhý nejvyšší počet laboratorními testy potvrzených nových případů koronavirové nákazy od loňského propuknutí epidemie covidu-19. Zároveň v nemocnicích výrazně přibylo covidových pacientů. Vyplývá to z dnešních údajů slovenských úřadů.

Vojtěch zvažuje úpravu opatření pro hromadné akce, možná budou jen PCR testy

Ministerstvo zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) zvažuje úpravy protiepidemických opatření pro hromadné akce. Z testů pro prokázání bezinfekčnosti by se například na takových akcích pro velký počet osob mohly uznávat jen PCR testy, nikoliv testy antigenní. Řekl to dnes na dotaz ČTK.

Polsko eviduje přes 10 000 nově infikovaných koronavirem, uvedl mluvčí vlády

Polsko za uplynulý den zaznamenalo 10.429 potvrzených případů nákazy koronaviru a 124 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních dat ministerstva zdravotnictví. V případě nově prokázaných infekcí je to nárůst o téměř 25 procent oproti minulému týdnu, uvedl server TVN24. Podle něj země minulou středu oznámila 8361 potvrzených infekcí za 24 hodin.

Německý ministr zdravotnictví Spahn varoval před přetížením nemocnic

Čtvrtá vlna pandemie nemoci covid-19 zasáhla Německo kvůli nízké proočkovanosti plnou silou a v některých regionech opět hrozí přetížení nemocnic. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.

V Rusku další den s nejvyšším počtem úmrtí od začátku pandemie

V Rusku v úterý zemřelo dalších 1189 lidí s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin také přibylo 40.443 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covidové onemocnění způsobuje. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

V Česku přibylo v úterý téměř 10 tisíc nakažených

V úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy onemocněním covid-19. Bylo to téměř o 60 procent víc než před týdnem a nejvíc za jediný den od 23. března. Hospitalizovaných je poprvé téměř po půl roce více než 2000. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Zdravotníci podali v úterý přes 39.000 dávek očkování proti koronaviru.

Německo hlásí 20 398 nových případů nákazy, některé regiony zpřísňují opatření

Německo za poslední den oznámilo 20.398 nových případů nákazy koronavirem, což je méně než před týdnem, ale téměř dvojnásobek oproti předchozímu dni. Podle deníku Süddeutsche Zeitung mohly být nižší údaje za pondělí zkreslené tím, že v některých spolkových zemích byl ten den svátek. Sedmidenní incidence oproti předchozímu dni klesla, ve srovnání s předchozím týdnem ale vzrostla.

Bez očkovaní by na JIP leželo až o tisíc lidí s covidem-19 víc

Nebýt vakcíny leželo by na nemocničních jednotkách intenzivní péče (JIP) s covidem-19 až o 1000 lidí víc. České televizi a ČTK to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Nizozemsko kvůli sílící epidemii vrací některá opatření

Nizozemská vláda kvůli zhoršující se epidemické situaci znovu zavádí některá opatření proti šíření koronaviru. Dnes to oznámil premiér Mark Rutte, informovala agentura Reuters.

Hejtmani požadují pružnější testování ve školách

Hejtmani by preferovali, kdyby testování na koronavirus ve školách pružněji reagovalo na aktuální epidemickou situaci. Navrhují proto, aby stát poskytl každému kraji dostatečný počet testů, které by každý region okamžitě využil v případě nárůstu případů covidu-19. Po zasedání rady Asociace krajů ČR to řekl novinářům její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Počet covidových pacientů na JIP rakouských nemocnic překročil kritickou hranici

Počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče rakouských nemocnic překročil kritickou hranici 300. To mimo jiné znamená, že za týden budou mít do nočních podniků a na některé hromadné akce přístup jen očkovaní nebo uzdravení, uvedla dnes agentura APA.