Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hejtmani požadují pružnější testování ve školách

Počet covidových pacientů na JIP rakouských nemocnic překročil kritickou hranici

Počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče rakouských nemocnic překročil kritickou hranici 300. To mimo jiné znamená, že za týden budou mít do nočních podniků a na některé hromadné akce přístup jen očkovaní nebo uzdravení, uvedla dnes agentura APA.

Antigenních testů bylo po jejich zpoplatnění o třetinu méně, PCR více

Antigenních testů na koronavirus bylo v pondělí po jejich zpoplatnění asi o třetinu méně než před týdnem. PCR testů naopak o třetinu přibylo. Celkově bylo zaneseno do statistik ministerstva zdravotnictví za první listopadový den 92.903 testů, z nich 39.927 antigenních a 55.490 testů PCR.

Počty nakažených v USA přestaly klesat, jsou výrazně vyšší než na počátku vlny

Nejen řada evropských zemí, ale i Spojené státy v posledních dnech zažívají nepříznivý vývoj statistiky nových nákaz koronavirem. Jejich počty od poloviny září více než měsíc klesaly, tento pokles se ale na konci minulého měsíce zastavil. Průměrné přírůstky zůstávají několikanásobně vyšší, než byly před začátkem letní vlny epidemie covidu-19, zatímco bilance úmrtí zřejmě tento týden v USA překoná 750.000.

Stoupá zájem o protilátkové léky, za deset dní se podalo 1800 dávek

V poslední době se zvýšil zájem o takzvané protilátkové léky, které chrání nakaženého covidem-19 před těžkým průběhem nemoci. Za uplynulých deset dní zdravotníci podali asi 1800 dávek těchto léků. ČTK to řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

Sasko od pondělí plánuje rozsáhlou uzávěru pro neočkované

Německá spolková země Sasko chce od pondělí vyhlásit rozsáhlou uzávěru pro neočkované proti nemoci covid-19, kteří se nově nedostanou do restaurací, hospod, kin, divadel a ani na stadiony. Dnes to na tiskové konferenci oznámila saská vláda, která chce nové karanténní nařízení schválit v pátek. Sasko je po Durynsku koronavirem druhou nejpostiženější spolkovou zemí, zároveň je zde v rámci Německa nejnižší proočkovanost.

Polsko za poslední den zaznamenalo 4514 případů koronaviru, Maďarsko přes 1800

Polsko za poslední den zaznamenalo 4514 nově prokázaných případů koronaviru a devět úmrtí v souvislosti s covidem-19. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura PAP. Dnes oznámená čísla jsou nižší než v minulém týdnu, ale po třech dnech volna mohou být tyto statistiky podhodnocené, poznamenal server Gazeta Wyborcza.

Vysočina zatím nebude aktivovat krizový štáb ani omezovat péči v nemocnicích

Kraj Vysočina zatím nebude kvůli rostoucímu počtu lidí s covidem-19 aktivovat krizový štáb. Situaci teď posuzuje pracovní skupina, jejímiž členy jsou i zástupci hygieniků, hasičů nebo nemocnic. Přes růst počtu hospitalizovaných s covidem-19 zatím krajské nemocnice neplánují omezování péče. Novinářům to dnes řekl náměstek hejtmana Vysočiny pro zdravotnictví Vladimír Novotný (ČSSD).

K prokázání bezinfekčnosti se budou moci dál používat antigenní testy

K prokázání bezinfekčnosti se budou vedle PCR testů na nemoc covid-19 dál používat podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové i antigenní testy, protože evropské společenství je uznává. Nicméně v budoucnu by se pouze PCR metodou mohlo testovat například ve třídách, pokud by o tom rozhodla příslušná hygienická stanice.

Po 15. listopadu by mohlo skončit lokální testování ve školách

Po 15. listopadu by mohlo skončit lokální testování ve školách v okresech, kde je nad 300 nových případů nákazy covidem na 100.000 obyvatel týdně. Po tomto datu už by se testovalo jen tam, kde to nařídí krajská hygienická stanice, a používaly by se pouze PCR testy. Vyplývá to z informací ČTK z dnešního jednání centrálního řídícího týmu.

Havlíček kompletní zavření provozů nechce. S covidem se prý musíme naučit fungovat

S covidem se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) musí společnost učit fungovat. Situaci by se mělo dařit řešit přes režimová opatření, nikoliv další uzavření provozů. Ke zvládnutí pandemie není podle něj jiná cesta než přimět všechny, aby se dali očkovat.

Dopad covidu: První nemocnice částečně omezí neakutní péči

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně s ohledem na růst počtu počtu pacientů s koronavirem částečně omezuje neakutní péči na lůžkách. Netýká se to však plánovaných operací, které nemocnice zatím neomezí. ČTK to řekla mluvčí zařízení Dana Lipovská. Podle ní je na klinikách k dnešku hospitalizováno 42 pacientů s covidem-19, z toho tři jsou na anesteziologicko resuscitační klinice ve vážném stavu.

Česko se střemhlav řítí do další vlny. Přibylo skoro 7600 nakažených

V Česku v pondělí počet nově odhalených případů kororonaviru překonal 7000, přibylo 7591 potvrzených nákaz. Je to nejvíc od konce března a zhruba o 3300 více než před týdnem. Dál stoupá i počet hospitalizovaných s covidem, v pondělí jich ministerstvo zdravotnictví evidovalo 1813, o 185 více než v neděli.

V Německu přibylo za pondělí 10.813 nakažených

V Německu za pondělí testy odhalily dalších 10.813 osob nakažených koronavirem. Po nákaze ve stejný den zemřelo 81 lidí, uvádí nová data zveřejněná Institutem Roberta Kocha (RKI). Před týdnem RKI hlásil 10.700 případů infekce.

Nemáme ke kontrolám pravomoci, v jiných provozech zákazníci také nic nepředkládají, říká restauratér

Majitel sítě pražských restaurací Šenkýrna Luděk Hanzlík ve svých podnicích nevyžaduje po hostech doklad o bezinfekčnosti ohledně onemocnění na covid-19, ačkoli tak má podle vládního nařízení ode dneška činit. Restauratér tvrdí, že opatření postrádá logiku, když zákazníci při návštěvách v potravinách, oděvech či na benzinových stanicích žádný dokument o svém zdravotním stavu nemusí předkládat. „Nejsem žádný rebel, ani odpírač vakcinace, kterou mimochodem plně schvaluji, ale dané restrikce mně musejí dávat konkrétní smysl. Odmítám být za pokrytce, který něco kritizuje v soukromí a jinak se chová na place. Nebudu si hrát na policistu, nemám k tomu žádné pravomoci. Také je nutné zdůraznit, že řada lidí bude potvrzení o očkování ve velkém falšovat,“ říká pro EuroZprávy.cz Luděk Hanzlík.

V Rusku denně přibývá přes 40 tisíc nakažených, více než tisíc lidí denně s covidem zemře

V Rusku se nadále udržují vysoké denní přírůstky infikovaných koronavirem, v neděli jich třetí den v řadě přibylo víc než 40.000. Zemřelých pacientů s nemocí covid-19 přitom bylo už sedmý den po sobě přes tisíc. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil vládní krizový štáb. Rusko má kvůli vážné epidemické situaci tento týden mimořádné pracovní volno.

Situace se zhoršuje. V některých nemocnicích v Praze platí kvůli covidu zákaz návštěv

Ode dneška se návštěvám uzavřela všechna lůžková oddělení nemocnice Na Homolce v Praze. Od konce října platí zákaz návštěv i ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) a na některých klinikách Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Důvodem je zhoršující se situace v souvislosti s onemocněním covid-19. Nemocnice o tom informovaly na svých webových stránkách.

O lokálním testování ve školách by mělo ministerstvo rozhodovat podle predikcí, tvrdí Plaga

O lokálním testování na covid-19 ve školách by podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) mělo ministerstvo zdravotnictví rozhodovat podle predikcí vývoje epidemie, nikoli podle týden starých dat o počtu nakažených. Zástupci ministerstva zdravotnictví podle Plagy již dříve uvedli, že mají předpovědi vývoje k dispozici a mohou je využívat. Plaga to dnes řekl ČTK.

Polsko eviduje téměř 5000 nově nakažených koronavirem

Polsko za uplynulý den zaznamenalo 4894 nově prokázaných případů koronaviru a 13 úmrtí v souvislosti s covidem-19. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura PAP. O týden dříve testy prokázaly infekci u 2950 lidí, poznamenal server Onet.pl, podle kterého před rokem úřady evidovaly 17.171 nových případů nákazy a 152 úmrtí.

Testy na covid měly být ve všech školách, promarnila se šance, míní Kuba

Testy na koronavirus měli dnes podle názoru jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) absolvovat žáci všech škol v republice. Stát by měl pak komplexní zprávu o aktuální situaci. Kuba to dnes řekl ČTK. Testy na koronavirus podstoupili dnes žáci ze škol osmi okresů, které jsou nejvíce zasaženy covidem-19.