Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Testy na covid má většina Čechů dál zdarma. Platí za ně jen neočkovaní dospělí

Policisté a hygienici budou v souvislosti se zpřísněnými opatřeními častěji provádět kontroly

Policisté a hygienici budou v souvislosti se zpřísněnými protikoronavirovými opatřeními častěji provádět kontroly. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) to uvedl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).

S covidem celosvětově zemřelo už více než 5 milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil pět milionů. Od srpna přibylo 100.000 mrtvých za 11 dní, třikrát za deset dní, dvakrát za 12 dní, pak za 15 dní a nyní za 14 dní.

Povinné testování ve školách se příští týden rozšíří o 23 okresů

Příští týden se povinné testování na koronavirus ve školách rozšíří o dalších 23 okresů, celkem se tak žáci a studenti budou testovat v 31 okresech. Hasiči k tomu v týdnu rozvezou 575.000 antigenních testů. Rozhodla o tom dnes ráno vláda, informovala ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Přibylo přes 2700 nakažených. V nemocnicích je nejvíc lidí od května

V neděli přibylo v Česku 2749 potvrzených případů covidu. Je to nejvyšší nedělní nárůst od poloviny března a zároveň o téměř tisíc nakažených víc než před týdnem. V nemocnicích je s koronavirem poprvé od května více než 1500 lidí.

V Německu se za neděli testy odhalily dalších 9658 osob nakažených koronavirem

V Německu se za neděli testy odhalily dalších 9658 osob nakažených koronavirem. Po nákaze ve stejný den zemřelo 23 lidí, uvádí nová data zveřejněná Institutem Roberta Kocha (RKI). Šíření viru se v zemi stále zrychluje, před týdnem RKI hlásil 6573 případů nákazy, o týden dříve ještě o 2500 méně.

PŘEHLED: Změny v opatřeních. Testy platí kratší dobu, restaurace kontrolují bezinfekčnost

Hospodští a restauratéři musí ode dneška kontrolovat doklady o bezinfekčnosti hostů. Rozhodla o tom vláda kvůli rychle stoupajícím počtům lidí nakažených novým typem koronaviru. Pro většinu lidí nenaočkovaných proti covidu-19 to bude znamenat povinnost mít u sebe při návštěvě restaurace potvrzení o negativním testu, jinak by je personál neměl obsloužit.

Německo hlásí 16 887 nově nakažených a 33 úmrtí po nemoci covid-19

Nákaza koronavirem se v Německu za poslední den prokázala u dalších 16.887 lidí a dalších 33 lidí tam nemoci covid-19 podlehlo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence v Německu roste již dva týdny. Přesně před týdnem země evidovala 13.732 nových případů nákazy a 23 úmrtí po nemoci covid-19.

Válek odmítl, že by byl pro lockdown neočkovaných

Jeden z kandidátů nové vlády na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odmítl, že by plánoval zavádět lockdown pro neočkované seniory. Jeho vyjádření v tomto směru citoval server Novinky.cz. Podle něj by například nemohli chodit do práce a měli by vyhrazené časy pro nakupování. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) řekl, že lockdown považuje až za poslední řešení, neočkované seniory je ale podle něj maximálně chránit.

Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den, incidence je vyšší než v Česku

V Rakousku za poslední den přibylo 5684 lidí nakažených koronavirem. Informovala o tom agentura APA. V přepočtu na 100.000 obyvatel má Rakousko za posledních sedm dní 362 případů nákazy, což je více než v Česku, kde je dnes tento ukazatel na hodnotě 312. Nejhůře je na tom v Rakousku spolková země Horní Rakousy, která leží u českých hranic.

Fiala nemá v plánu bezhlavě rušit opatření Babišovy vlády ke koronaviru

Předseda ODS a kandidát vznikající vládní koalice na premiéra Petr Fiala nechce rušit koronavirová opatření zavedená současnou vládou Andreje Babiše (ANO) "bezhlavě", tedy bez předchozího vyhodnocení toho, zda fungují. Nenaočkované seniory by chtěl k očkování přesvědčit adresným oslovením přes pojišťovny a praktické lékaře. Uvedl to dnes v diskusním pořadu Partie v televizi CNN Prima News.

Testování neočkovaných školáků se zřejmě rozšíří o více než 20 okresů

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová navrhuje, aby se 8. a 15. listopadu testovali na covid-19 neočkovaní žáci v dalších více než 20 okresech. Má mezi nimi být i Praha, Brno a Plzeň. Svrčinová to dnes řekla Českému rozhlasu-Radiožurnálu. První vlna testování neočkovaných žáků je naplánovaná na 1. listopadu v osmi okresech s nejhorší epidemickou situací.

Incidenční číslo nad 300 má v Česku 31 okresů, nejvyšší je na Prostějovsku

V 31 ze 77 českých okresů bylo za posledních sedm dní potvrzeno více než 300 nových případů nákazy covidem-19 na 100.000 obyvatel. V první desítce regionů s nejvyšším incidenčním číslem dominují okresy z Moravy, Slezska a jižních Čech. Vůbec nejhorší epidemická situace je na Prostějovsku s více než 650 případy.

Rusko opět hlásí přes 40 000 nových infekcí, jde o další denní maximum

Rusko dnes oznámilo 40.993 nových případů nákazy koronavirem, čímž opět pokořilo maximum z předchozího dne. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na vládní krizový štáb. Denní přírůstek zemřelých znovu překročil hranici 1000, byl však o něco nižší než dosud nejvyšší bilance 1163 zemřelých ohlášených v pátek.

Poprvé od března v sobotu přibylo přes 5000 případů nákazy

V sobotu testy potvrdily 5057 případů onemocnění covid-19. Bylo to o 2300 více než před týdnem a zároveň nejvíc za první víkendový den od 20. března. V nemocnicích je 1417 lidí, z toho 192 v těžkém stavu. Zdravotníci v sobotu aplikovali přes 8100 dávek vakcíny proti covidu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Rakousko má nejvíce nakažených koronavirem za den od konce loňského listopadu

Rakousko za uplynulý den registruje dalších 6102 případů nákazy koronaviru. Informovala o tom dnes agentura APA, podle které jde o nejvyšší denní přírůstek bezmála za poslední rok. Počet nových případů za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel se zvýšil na 339.

V Rusku za den přibylo přes 40 tisíc nakažených, zatím nejvíce

V Rusku za uplynulý den přibylo 40.251 lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší přírůstek od začátku pandemie. Denní bilance smrtelných obětí covidu-19 opět překročila 1000, byla ale o tři nižší než rekordních 1163 úmrtí ohlášených v pátek. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Koronavirus se dál rychle šíří, v nemocnicích je nejvíc lidí od půlky května

V pátek přibylo v České republice 5720 potvrzených případů onemocnění covid-19, téměř o 1500 více než před týdnem. V nemocnicích je 1466 lidí, což je nejvíce od poloviny května. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo hlásí 21 543 nových případů nákazy koronavirem

Úřady v Německu za posledních 24 hodin ohlásily 21.543 nových případů nákazy koronavirem a 90 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem Německo vykázalo 15.145 infekcí a 86 mrtvých, napsala agentura DPA.

Americké zpravodajské služby se domnívají, že možná nikdy nezjistí původ covidu

Zpravodajské služby Spojených států možná nikdy nedokážou identifikovat původ nemoci covid-19. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy, kterou zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI). Podle zprávy se analytici nedokážou shodnout, zda se nový koronavirus přenesl na člověka ze zvířat, nebo unikl z laboratoře. Nedomnívají se však, že virus byl vyvinut jako biologická zbraň.