Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Výrazně přibylo případů, kdy lidé vědomě šíří nakažlivou nemoc

Vznikající vláda souzní s WHO, je jednoznačně proti zavírání škol

Členové takzvaného AntiCovid týmu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 i Starostové a nezávislí (STAN) jsou jednoznačně proti plošnému zavírání škol kvůli koronaviru. Souhlasí tak s doporučením evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které by školy v Evropě měly v zimě zůstat otevřené, ale měla by se v nich dodržovat protikoronavirová opatření. Politici to dnes uvedli na dotaz ČTK.

První dávku očkování dostalo poslední týden přes 52 tisíc lidí, zájem roste

První dávku očkování proti covidu-19 dostalo za poslední týden přes 52.000 lidí, za celý říjen jich bylo více než 117.000. Celkově se očkování účastní 58,8 procenta populace, která už nejméně jednu vakcínu dostala nebo se k očkování registrovala. Jejich podíl se o jeden procentní bod zvýšil během posledních osmi dní. Vyplývá to z dat o očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.

Ve čtvrtek přibylo 4348 nakažených, nejvíce za volný den od března

Ve čtvrtek přibylo v Česku 4348 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nárůst ve volný den od března. Také je to více než minulý čtvrtek, přestože o svátcích a víkendech bývají počty zjištěných nákaz většinou nižší. V nemocnicích je s covidem 1304 lidí, proti středě je to pokles o devět pacientů. V těžkém stavu je 172 hospitalizovaných.

V Německu v listopadu skončí stav epidemie, omezení ale budou platit dále

V Německu na konci listopadu skončí epidemický stav celostátního významu vyhlášený kvůli pandemii nemoci covid-19. Konec mimořádného stavu, který nastane 25. listopadu, ale pro Němce dnem svobody od karanténních opatření nebude, země se totiž dál bude řídit zákonem o potírání infekcí.

Polsko i Maďarsko opět hlásí nejvyšší přírůstky nákazy v aktuální vlně

Čtvrtá vlna epidemie covidu-19 v Polsku a Maďarsku dál sílí. Polské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 9387 nových případů nákazy, to maďarské pak 4041, přičemž v obou případech jde o nejvyšší přírůstky za poslední zhruba půlrok. Počty nakažených či hospitalizovaných nicméně zůstávají výrazně pod jarními rekordy.

V Německu dále stoupá počet nakažených, ve čtvrtek jich bylo 25 tisíc

Německo dnes zaznamenalo další růst denního počtu nových případů nákazy koronavirem. Ve čtvrtek země registrovala 25.000 nových výskytů, před týdnem to bylo 19.500, ukazují údaje zveřejněné Institutem Roberta Kocha (RKI). Podle výzkumu pro televizi ZDF se kvůli sílící koronavirové infekce čím dál více Němců obává o své zdraví, informovala dnes agentura DPA.

Na Slovensku se po zhoršení epidemické situace v září zastavil pokles úmrtí

Na Slovensku po zhoršení epidemické situace počet úmrtí v září po předchozím osmiměsíčním poklesu stoupl a byl vyšší než v minulosti. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Šíření koronavirové infekce pak zrychlilo v říjnu, tento čtvrtek počet laboratorně potvrzených nových případů nákazy ale mírně klesl z letošního maxima, který země zaznamenala ve středu.

Rakousko hlásí nejvíce nových případů koronaviru od listopadu

Rakousko za posledních 24 hodin zaznamenalo zhruba 6000 nových případů koronavirové nákazy. Informovala o tom dnes agentura APA. Jedná se o nejvyšší denní počet nových nakažených od konce loňského listopadu, kdy země čelila druhé vlně pandemie. Počet nových případů za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel se zvýšil na 313.

Školy v Evropě by podle WHO měly v zimě zůstat otevřené, opatření jsou nutná

Školy v Evropě by měly v zimě zůstat otevřené, ale měla by se v nich dodržovat opatření bránící šíření koronaviru. Uvedla to dnes evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavření škol přitom označila za krajní možnost. Evropský region jako jediný již čtyři týdny po sobě hlásí nárůst počtu nových případů koronavirové nákazy.

Na Ukrajině přibyl rekordní počet nově nakažených, zemřelo 648 lidí

Ukrajina zaznamenala za posledních 24 hodin rekordních 26.870 nových případů nákazy koronavirem. Přibylo také 648 úmrtí, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters.

Pandemie v Evropě sílí, několik zemí hlásí rekordní koronavirová čísla

Pandemie covidu-19 nepolevuje a několik evropských zemí hlásí nejvyšší přírůstky počtu nakažených za několik měsíců. Druhý nejvyšší denní nárůst infikovaných od propuknutí epidemie dnes zaznamenalo Slovensko, absolutní denní maximum nakažených má Ukrajina. Rusko dnes opět překonalo denní maximum mrtvých s nákaze covidem-19.

Dánsko a Norsko evidují silný vzestup počtu nových případů koronavirové nákazy

Dánsko a Norsko tento týden zaznamenávají silný vzestup počtu nových případů koronavirové nákazy. Norské úřady dnes uvedly, že během zimy očekávají další vlnu pandemie, uvedla agentura AP. V Norsku se počet případů zvýšil o polovinu, v Dánsku se více než zdvojnásobil. Oba skandinávské státy ale spoléhají, že díky vysoké proočkovanosti obyvatel bude podstatně méně hospitalizací a případů těžkého průběhu nemoci covid-19.

WHO na boj s covidem potřebuje 23,4 miliardy dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) a další organizace dnes uvedly, že na posílení reakce chudších zemí na epidemii covidu-19 potřebují do příštího září 23,4 miliardy dolarů (515 miliard korun).

Koalice Spolu představila Národní institut pro zvládnutí pandemie

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) vytvořila osmadvacetičlennou odbornou skupinu pro řešení epidemie covidu-19. Národní institut pro zvládnutí pandemie vede předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, informovala dnes koalice v tiskové zprávě.

Afrika výrazně zaostává v očkování. Nemá vakcíny ani jehly

Cíl naočkovat letos proti covidu-19 aspoň 40 procent obyvatel splní jenom pět z 54 afrických států, pokud se nepodaří vakcinaci urychlit. Oznámila to dnes africká sekce Světové zdravotnické organizace (WHO). Afrika se nyní potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale také injekčních jehel.

Německo eviduje přes 28.000 nově nakažených koronavirem

Epidemie covidu-19 v Německu sílí, za středu v této zemi s 83 miliony obyvatel přibylo 28.037 lidí nakažených koronavirem. Před týdnem Institut Roberta Kocha (RKI) informoval o 16.077 nově infikovaných. V sedmidenním úhrnu připadá asi 130 nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, ve středu ráno tato hodnota činila 118, před týdnem 85,6.

Slovensko hlásí druhý nejvyšší přírůstek nakažených od začátku epidemie

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce loňska, zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19.

Rusko opět hlásí rekordní počet úmrtí na covid-19 za jediný den

V Rusku zemřelo v uplynulém dni na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes 40.000 nových nákaz, přičemž o den dříve to bylo 36.500 nových případů. Rychlé šíření koronaviru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru. Epidemická situace se dál horší také na Ukrajině.

Ve středu přibylo 5824 nakažených, roste počet pacientů v nemocnicích

Ve středu přibylo v Česku 5824 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2550 více než před týdnem. V nemocnicích je s covidem téměř 1300 pacientů, nejvíce od 17. května. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu ale mírně klesl na 167 lidí. Za posledních sedm připadá v Česku na 100.000 obyvatel 270 nakažených, takzvané incidenční číslo tak od středy vzrostlo o 24. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.