Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Slovensko hlásí druhý nejvyšší přírůstek nakažených od začátku epidemie

Rusko opět hlásí rekordní počet úmrtí na covid-19 za jediný den

V Rusku zemřelo v uplynulém dni na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes 40.000 nových nákaz, přičemž o den dříve to bylo 36.500 nových případů. Rychlé šíření koronaviru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru. Epidemická situace se dál horší také na Ukrajině.

Ve středu přibylo 5824 nakažených, roste počet pacientů v nemocnicích

Ve středu přibylo v Česku 5824 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2550 více než před týdnem. V nemocnicích je s covidem téměř 1300 pacientů, nejvíce od 17. května. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu ale mírně klesl na 167 lidí. Za posledních sedm připadá v Česku na 100.000 obyvatel 270 nakažených, takzvané incidenční číslo tak od středy vzrostlo o 24. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Evropa covid nezvládá. Jako jediný region na světě eviduje nárůst nakažených

Evropa jako jediný velký region na světě v uplynulém týdnu zaznamenala nárůst počtu nových případů koronavirové infekce i úmrtí pacientů s covidem-19, uvedla dnes podle agentury AP Světová zdravotnická organizace (WHO).

NÁZOR: Pandemie výrazně omezila dostupnost potravin. Američtí vědci znají důvod

Koronavirová pandemie zkomplikovala mnoha obyvatelům Spojených států přístup k potravinám, konstatují expertka na veřejnou politiku Sheril Kirshenbaumová a odborník na zemědělskou produkci Douglas Buhler v komentáři pro server The Conversation. Vědci z Michiganské státní univerzity se podíleli na výzkumu, v němž zhoršení možností své domácnosti opatřit si jídlo přiznalo 31 % respondentů.

Rusko hlásí další den rekordní počet úmrtí pacientů s covidem

Rusko zaznamenalo během uplynulých 24 hodin úmrtí 1123 pacientů s covidem-19, což je nejvyšší počet za jediný den od začátku pandemie. O den dříve to bylo také rekordních 1106 úmrtí. Vládní krizový štáb ohlásil podle tiskových agentur také 36.582 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, z toho 5789 v Moskvě. O den dříve to bylo 36.446 nově nakažených.

Merck se podělí o recept na svou pilulku na léčbu covidu

Americká farmaceutická společnost Merck & Co. dnes svolila, že poskytne ostatním výrobcům svou recepturu na přípravu ústně podávaného léku proti covidu-19, informovala agentura AP. Konkurenční firmy by díky tomu mohly vyrábět generické verze léku molnupiravir a distribuovat ho ve velkém do chudších zemí.

V Polsku přibylo 8361 nakažených, nejvíce od konce dubna

V Polsku přibylo 8361 nových případů nákazy koronavirem, což je podle polských médií nejvyšší počet za jediný den od 29. dubna. Ministerstvo zdravotnictví současně ohlásilo také 133 úmrtí v souvislosti s covidem-19 během uplynulého dne. O den dříve ministerstvo hlásilo 6265 nových případů a 93 úmrtí.

Rakousko eviduje přes 4200 nově nakažených

Rakousko dnes ohlásilo přes 4200 nových případů koronavirové infekce za posledních 24 hodin. Více než 4000 případů nákazy za den země naposledy zaznamenala před 11 měsíci, na konci loňského listopadu, uvedla agentura APA. V rakouských nemocnicích se také zvýšil počet hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19.

V Maďarsku přibylo za poslední den 3125 nakažených

V Maďarsku přibylo za uplynulý den 3125 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což představuje nejvyšší přírůstek za jediný od dubna, uvedla agentura Reuters. Zemřelo také 36 pacientů s covidem-19, dodala agentura MTI s odvoláním na vládní údaje.

Počet nakažených skokově roste. Přibylo více než 6000 lidí s covidem

V úterý v Česku přibylo 6274 potvrzených případů covidu-19, téměř dvakrát více než před týdnem. Poprvé od dubna tak denní počet nově nakažených překonal hranici 6000. Opět se zvýšil počet hospitalizovaných, s koronavirem je v nemocnicích 1146 lidí. V těžkém stavu je 166 pacientů, podobně jako v pondělí.

Téměř třetina okresů na Slovensku se propadne do nejvyššího stupně epidemického rizika

Téměř třetina z celkového počtu 79 okresů na Slovensku bude od příštího týdne kvůli šíření koronavirové nákazy zařazena do nejvyššího stupně epidemického rizika. Budou tak v nich platit nejpřísnější omezení podle národního protiepidemického systému. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí vlády. Počet takzvaných černých okresů se oproti současnosti zvýší na více než dvojnásobek.

V Německu se nově nakazilo koronavirem přes 23 tisíc lidí

V Německu přibylo za uplynulý den 23.212 nových případů nákazy koronavirem a 114 úmrtí.

Po příjezdu do ČR už lidé nemusejí do samoizolace, formulář zůstává

Neočkovaní lidé, kteří přijedou do České republiky z koronavirem nejvíce zasažených zemí, ode dneška nemusejí do samoizolace.

Rusko hlásí další smutný rekord, za den zemřelo kvůli covidu 1106 lidí

V Rusku za poslední den kvůli covidu-19 zemřelo 1106 lidí, což je nejvyšší denní bilance od začátku pandemie. Informovala o tom agentura Reuters. Smutné rekordy ohledně počtu obětí v posledním týdnu padaly takřka denně, v sobotu hlásily úřady 1075 úmrtí, v pondělí pak jen o několik méně. Nakažených přibylo za poslední den přes 36.446, v pondělí to bylo téměř 38.000.

V Česku jde o epidemii neočkovaných, konstatoval ministr Vojtěch

Epidemie covidu-19 se v ČR podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) stala epidemií neočkovaných. Podle dat o šíření nákazy za říjen tvoří 74 procent pozitivně testovaných a 63 procent hospitalizovaných. Pokud by se proočkovanost zvýšila, bylo by možné zrušit "třeba zítra" všechna protiepidemická opatření, řekl dnes ministr na tiskové konferenci.

O možnosti povinného očkování proti covidu musí podle Vojtěcha rozhodnout nová Sněmovna

O případném zavedení povinného očkování proti covidu-19 musí podle končícího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) rozhodnout příští Sněmovna. Vyžadovalo by to široký společenský konsenzus, řekl dnes novinářům. Nová vláda by podle něj měla posoudit další setrvání armády v projektu Chytrá karanténa. Zatím platí, že by její účast měla skončit na konci listopadu.

Počet nových případů koronaviru se v Německu zvýšil během týdne o téměř polovinu

Denní počet nových případů koronaviru se v Německu během týdne zvýšil téměř o polovinu. Podle dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI) za posledních 24 hodin v Německu přibylo 10.700 případů infekce, před týdnem to bylo 6700. Naočkovány jsou proti covidu-19 v Německu dvě třetiny obyvatelstva, uvedla agentura DPA.

Polsko registruje 6000 nákaz, zdvojnásobí počet lůžek pro pacienty s covidem-19

Polsko za uplynulý den zaznamenalo 6265 potvrzených případů koronavirové nákazy, uvedla dnes agentura PAP. Země se pomalu blíží k průměru 7000 nakažených denně, což je hranice, po jejímž překročení mají podle polského ministra zdravotnictví Adama Niedzielského přijít tvrdší protiepidemická opatření.

Testování v sociálních službách bude i nadále hrazeno ze zdravotního pojištění

Testování v sociálních službách bude i nadále hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, i když proplácení preventivních testů od 1. listopadu skončí. Na dotaz novinářů to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zaměstnanci a klienti v pobytových sociálních zařízeních, kteří nejsou očkováni nebo do půl roku po prodělání covidu-19, se musí od září povinně jednou týdně testovat.