Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Slovensko má nejvíce hospitalizovaných v souvislosti s koronavirem od května

Nákaza koronavirem se v Bulharsku potvrdila u rekordního počtu lidí

Nákaza koronavirem se v Bulharsku za uplynulý den potvrdila u 5863 lidí a dalších 243 osob tam po nemoci covid-19 zemřelo. V obou případech jde o rekordní denní přírůstky. Bulharsko nyní čelí čtvrté vlně nákazy. Proočkovanost proti covidu-19 je přitom v zemi nejnižší z celé Evropské unie. Drtivou většinu pacientů, kteří museli být kvůli nákaze koronavirem hospitalizováni, tvoří neočkovaní. S odkazem na údaje bulharských úřadů o tom dnes informovala agentura Reuters.

V pondělí přibylo přes 4200 nakažených, v nemocnicích je více než 1000 lidí

V pondělí v Česku přibylo 4264 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvíce od dubna a zhruba o dvě třetiny více než před týdnem. V nemocnicích je poprvé od května přes 1000 lidí. V pondělí bylo s covidem-19 hospitalizováno 1055 pacientů. V těžkém stavu je 156 z nich. Za posledních sedm dní nyní v ČR připadá na 100.000 obyvatel 217 nakažených, takzvané incidenční číslo tak od pondělí vzrostlo o 16. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

MONITOR: Japonci slaví, Rusové míří do lockdownu. Prestižní deník naznačil proč

Po téměř dvou letech pandemie jsme se mnohé naučili, například jak se koronavirus přenáší, jak dokáže mutovat nebo jak vakcíny brání rozvoji nemoci, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník dodává, že největší poučení se ovšem nezažilo dostatečně – to, že lidská zranitelnost se odvíjí od našich rozhodnutí.

Stát zvažuje zákaz vstupu do práce neočkovaným nebo netestovaným

Ministerstva podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Ve středu v poledne se kvůli tomu sejde tripartita, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Vojtěch očekává zlom ve vývoji epidemie za pět nebo šest týdnů

Epidemická situace se bude zhoršovat ještě v příštích dvou týdnech. Zlom by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohl nastat za pět nebo šest týdnů. Řekl to s odkazem na predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V osmi okresech se budou žáci testovat na covid. Praha chce plošně otestovat všechny

Neočkovaní žáci v osmi okresech s nejhorší epidemickou situací v zemi se budou 1. a 8. listopadu testovat na covid-19. Schválila to dnes vláda. ČTK to řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru uvedl, že testování se bude týkat okresů České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. Testovat se podle něj bude asi 165.000 žáků.

Dvě pětiny Slováků věří konspiracím o koronaviru. Prim hrají čtyři dezinformace

Přibližně dvě pětiny obyvatel Slovenska věří ve čtyři nejpopulárnější konspirace o koronaviru, včetně té, že počty úmrtí po nákaze koronavirem jsou uměle nadhodnocovány. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu veřejného mínění společnosti MNFORCE, agentury Seesame a Slovenské akademie věd (SAV). Ty v rámci projektu od loňska mapují nálady obyvatelstva v souvislosti s koronavirovou krizí.

Očkovací místa kvůli výraznému zájmu o vakcíny rozšíří provozní hodiny

Očkovací místa kvůli opětovnému zájmu o vakcíny proti covidu-19 rozšíří provozní dobu. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Noví zájemci podle něj přicházejí pro první, ale i posilující třetí dávku. SMS, že na ní mají už nárok, podle Vojtěcha dostalo už 600.000 lidí, do neděle byla aplikována 115.900 z nich.

EMA začala hodnotit nový lék proti covidu od stejné firmy, která vyrobila ivermectin

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila hodnocení léku proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Merck & Co. Podle výsledků klinických testů zveřejněných na začátku měsíce toto nové antivirotikum po nákaze koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na polovinu.

Testování ve školách se bude podle současných dat týkat osmi okresů

Listopadové testování ve školách se bude podle aktuálních dat o šíření epidemie covidu-19 týkat osmi okresů, situace je špatná hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Po dnešním jednání ústředního krizového štábu to novinářům řekl jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD).

Praktičtí lékaři by měli mít vakcíny proti covidu do konce týdne

Do konce týdne by měli mít všichni praktičtí lékaři vakcíny proti covidu-19 od firmy Pfizer/BioNTech, které si objednali. Distributor Avenier je dnes začal do ordinací rozvážet, řekl ČTK mediální zástupce firmy Martin Nesrsta.

V Rusku opět přibyl rekordní počet nakažených

Rusko za uplynulý den zaznamenalo dalších 37.930 případů nákazy covidem-19, což je nejvyšší počet za jediný den od začátku pandemie. Přibylo také 1069 obětí, jen o šest méně než rekordních 1075, které země zaznamenala v sobotu. Informovala o tom agentura Reuters.

Polsko při nárůstu nakažených zváží přísnější opatření

Polsko bude muset zvážit přísnější opatření, pokud průměrné přírůstky nově potvrzených případů nákazy koronavirem překročí 7000 denně. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Polsko v neděli hlásilo 4728 infikovaných a 13 úmrtí na covid-19. V sobotu přibylo 6274 infekcí, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od května.

Ode dneška platí nová opatření. Respirátory nařizují prakticky všude

Kvůli zhoršující se epidemické situaci v Česku platí ode dneška povinnost nosit respirátory ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť. Výjimkou jsou situace, kdy lidé mezi sebou udržují rozestup aspoň 1,5 metru. Dneškem se zároveň zkracuje karanténa nařízená po kontaktu s nakaženým.

V neděli přibylo v Česku více než 1800 nově nakažených

V neděli přibylo v Česku dalších 1823 potvrzených případů koronaviru. Je to více než dvojnásobek ve srovnání s předchozí nedělí a nejvíc za druhý víkendový den od začátku dubna. Dál roste i počet hospitalizovaných včetně pacientů ve vážném stavu.

Německo eviduje výrazně více nakažených než před týdnem

Sedmidenní incidenční číslo v NěmeckSedmidenní incidenční číslo v Německu opět stouplo poté, co v neděli poprvé od poloviny května překročilo hodnotu 100. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes ráno uvedl, že počet nových případů koronavirové nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní je 110,1; předchozí den to bylo 106,3 a před týdnem 74,4.u opět stouplo poté, co v neděli poprvé od poloviny května překročilo hodnotu 100. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes ráno uvedl, že počet nových případů koronavirové nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní je 110,1; předchozí den to bylo 106,3 a před týdnem 74,4.

V Rusku v sobotu zemřel téměř rekordní počet nakažených

V Rusku v sobotu přibylo dalších 1072 úmrtí spojených s nemocí covid-19, což je v zemi druhý nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Koronavirem, který chorobu způsobuje, se v první víkendový den nakazilo 35.660 lidí. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Za sobotu přibylo přes 2700 nakažených, výrazně přibývá hospitalizovaných

V sobotu přibylo v Česku 2751 případů nemoci covid-19, nejvíc za víkendový den od 27. března. Aktuální nárůst počtu nakažených byl skoro o 1600 případů vyšší než předchozí sobotu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Sedmidenní incidenční číslo je v Německu na rekordu od května

Sedmidenní incidenční číslo v Německu poprvé od poloviny května překročilo hodnotu 100. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes ráno uvedl, že počet nových případů koronavirové nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní je přesně 106,3. Za poslední den zdravotní úřady nahlásily 13.732 případů infekce, přičemž přesně před týdnem jich bylo 8682.