Stát zvažuje zákaz vstupu do práce neočkovaným nebo netestovaným

Ministerstva podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Ve středu v poledne se kvůli tomu sejde tripartita, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle Babiše se na tom ministři neshodnou, proti byl podle něj například ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). "Já si na první dobrou nemyslím, že je to dobrý nápad, protože nebylo definováno jak často (kontrolovat). Já souhlasím, že v situaci, kdy nejsou lidi na práci, tak to může být problém," řekl premiér.

Rada vlády pro zdravotní rizika to ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dnes vůbec neřešila a ani Hamáček toto téma nevznesl. "V tuto chvíli jsme to neprojednávali. Nevím, jestli byl pan Hamáček připojen na radě vlády, která byla on-line, ale že by tam toto téma vznesl, to tam nezaznělo," řekl v reakci na Hamáčkovo vyjádření ministr zdravotnictví.

Podle Hamáčka by "italský systém" zvýšil zájem o vakcinaci. Možnost změny zákoníku práce podle něj posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně.

"Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček. Připomněl, že od listopadu preventivní testy na covid-19 budou mít hrazeny ze zdravotního pojištění už jen děti a mladí do 18 let, dále lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny proti koronaviru a ti, kdo se nemohou nechat naočkovat.

Hamáček také potvrdil, že vláda znovu navrhne normu, která má dát policistům a strážníkům obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě. Návrh už jednou neprošel Senátem a Sněmovna neměla dost hlasů k přehlasování veta. Hamáček uvedl, že o zařazení předlohy na jednání vlády ho požádal premiér Andrej Babiš (ANO). Poznamenal, že se uvidí, jak se s návrhem popasuje nová Sněmovna.

Vládní novela, podle níž by podnikatelům a firmám hrozily až třímilionové sankce za porušování omezení vydaných podle krizového zákona, se Sněmovně nepodařilo prosadit v první polovině roku. Kabinet ji připravil koncem roku 2020 kvůli koronavirové krizi, protože ji zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona chyběl.

Senátoři zamítnutí novely zdůvodňovali tím, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí.

Komora: Zákaz neočkovaných na pracovišti by paralyzoval zemi

Úprava zákonů, podle které by zaměstnanci neočkovaní proti covidu-19 či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště, by paralyzovala chod celé země. ČTK to řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Tak zásadní krok by stát měl podle něj nejprve důkladně projednat se zaměstnavateli, aby znali parametry tohoto záměru.

"Neumíme si představit, že by stát vybraným lidem zakázal pracovat. Výpadek stovek tisíc zaměstnanců z pracovního procesu by s jistotou paralyzoval nejen ekonomiku, ale chod celé země," uvedl Diro.

Úpravu legislativy nyní zvažují ministerstva, řekl dnes novinářům končící vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). "Italský systém" by podle něj zvýšil zájem o vakcinaci. Hamáček po jednání štábu řekl, že možnost změny zákoníku práce posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně. "Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) práce hospodářská komora Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy