Ministerstva podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Ve středu v poledne se kvůli tomu sejde tripartita, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Podle Babiše se na tom ministři neshodnou, proti byl podle něj například ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). "Já si na první dobrou nemyslím, že je to dobrý nápad, protože nebylo definováno jak často (kontrolovat). Já souhlasím, že v situaci, kdy nejsou lidi na práci, tak to může být problém," řekl premiér.
Rada vlády pro zdravotní rizika to ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dnes vůbec neřešila a ani Hamáček toto téma nevznesl. "V tuto chvíli jsme to neprojednávali. Nevím, jestli byl pan Hamáček připojen na radě vlády, která byla on-line, ale že by tam toto téma vznesl, to tam nezaznělo," řekl v reakci na Hamáčkovo vyjádření ministr zdravotnictví.
Podle Hamáčka by "italský systém" zvýšil zájem o vakcinaci. Možnost změny zákoníku práce podle něj posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně.
"Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček. Připomněl, že od listopadu preventivní testy na covid-19 budou mít hrazeny ze zdravotního pojištění už jen děti a mladí do 18 let, dále lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny proti koronaviru a ti, kdo se nemohou nechat naočkovat.
Hamáček také potvrdil, že vláda znovu navrhne normu, která má dát policistům a strážníkům obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě. Návrh už jednou neprošel Senátem a Sněmovna neměla dost hlasů k přehlasování veta. Hamáček uvedl, že o zařazení předlohy na jednání vlády ho požádal premiér Andrej Babiš (ANO). Poznamenal, že se uvidí, jak se s návrhem popasuje nová Sněmovna.
Vládní novela, podle níž by podnikatelům a firmám hrozily až třímilionové sankce za porušování omezení vydaných podle krizového zákona, se Sněmovně nepodařilo prosadit v první polovině roku. Kabinet ji připravil koncem roku 2020 kvůli koronavirové krizi, protože ji zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona chyběl.
Senátoři zamítnutí novely zdůvodňovali tím, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí.
Komora: Zákaz neočkovaných na pracovišti by paralyzoval zemi
Úprava zákonů, podle které by zaměstnanci neočkovaní proti covidu-19 či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště, by paralyzovala chod celé země. ČTK to řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Tak zásadní krok by stát měl podle něj nejprve důkladně projednat se zaměstnavateli, aby znali parametry tohoto záměru.
"Neumíme si představit, že by stát vybraným lidem zakázal pracovat. Výpadek stovek tisíc zaměstnanců z pracovního procesu by s jistotou paralyzoval nejen ekonomiku, ale chod celé země," uvedl Diro.
Úpravu legislativy nyní zvažují ministerstva, řekl dnes novinářům končící vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). "Italský systém" by podle něj zvýšil zájem o vakcinaci. Hamáček po jednání štábu řekl, že možnost změny zákoníku práce posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně. "Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , práce , hospodářská komora , Jan Hamáček
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
před 48 minutami
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
před 1 hodinou
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
před 2 hodinami
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
před 3 hodinami
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
před 3 hodinami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 4 hodinami
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 4 hodinami
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 5 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 5 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 6 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 6 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 7 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 8 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 10 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.
Zdroj: Libor Novák