Stát zvažuje zákaz vstupu do práce neočkovaným nebo netestovaným

Ministerstva podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Ve středu v poledne se kvůli tomu sejde tripartita, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle Babiše se na tom ministři neshodnou, proti byl podle něj například ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). "Já si na první dobrou nemyslím, že je to dobrý nápad, protože nebylo definováno jak často (kontrolovat). Já souhlasím, že v situaci, kdy nejsou lidi na práci, tak to může být problém," řekl premiér.

Rada vlády pro zdravotní rizika to ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dnes vůbec neřešila a ani Hamáček toto téma nevznesl. "V tuto chvíli jsme to neprojednávali. Nevím, jestli byl pan Hamáček připojen na radě vlády, která byla on-line, ale že by tam toto téma vznesl, to tam nezaznělo," řekl v reakci na Hamáčkovo vyjádření ministr zdravotnictví.

Podle Hamáčka by "italský systém" zvýšil zájem o vakcinaci. Možnost změny zákoníku práce podle něj posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně.

"Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček. Připomněl, že od listopadu preventivní testy na covid-19 budou mít hrazeny ze zdravotního pojištění už jen děti a mladí do 18 let, dále lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny proti koronaviru a ti, kdo se nemohou nechat naočkovat.

Hamáček také potvrdil, že vláda znovu navrhne normu, která má dát policistům a strážníkům obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě. Návrh už jednou neprošel Senátem a Sněmovna neměla dost hlasů k přehlasování veta. Hamáček uvedl, že o zařazení předlohy na jednání vlády ho požádal premiér Andrej Babiš (ANO). Poznamenal, že se uvidí, jak se s návrhem popasuje nová Sněmovna.

Vládní novela, podle níž by podnikatelům a firmám hrozily až třímilionové sankce za porušování omezení vydaných podle krizového zákona, se Sněmovně nepodařilo prosadit v první polovině roku. Kabinet ji připravil koncem roku 2020 kvůli koronavirové krizi, protože ji zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona chyběl.

Senátoři zamítnutí novely zdůvodňovali tím, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí.

Komora: Zákaz neočkovaných na pracovišti by paralyzoval zemi

Úprava zákonů, podle které by zaměstnanci neočkovaní proti covidu-19 či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště, by paralyzovala chod celé země. ČTK to řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Tak zásadní krok by stát měl podle něj nejprve důkladně projednat se zaměstnavateli, aby znali parametry tohoto záměru.

"Neumíme si představit, že by stát vybraným lidem zakázal pracovat. Výpadek stovek tisíc zaměstnanců z pracovního procesu by s jistotou paralyzoval nejen ekonomiku, ale chod celé země," uvedl Diro.

Úpravu legislativy nyní zvažují ministerstva, řekl dnes novinářům končící vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). "Italský systém" by podle něj zvýšil zájem o vakcinaci. Hamáček po jednání štábu řekl, že možnost změny zákoníku práce posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně. "Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) práce hospodářská komora Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

V Česku se potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky

V Česku se po půl roce opět potvrdila přítomnost ptačí chřipky. Nemoc se prokázala u velkochovu na Vysočině, informovala Státní veterinární správa (SVS). Jde o druhé letošní ohnisko, poprvé se nákaza objevila v květnu v Čejkovicích v Jihomoravském kraji.

před 3 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Je to na Babišovi, kdy bude premiérem, uvedl Hrad po dnešním jednání

Pražský hrad potvrdil, že prezident Petr Pavel požaduje, aby předseda hnutí ANO veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Pokud tak věrohodně učiní, hlava státu je připravena ho jmenovat premiérem bez dalšího dokladu. Pavel se dnes také vyjádřil k některým částem programového prohlášení. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Už nechce být jen peněženkou Evropy. Zbrojení Německa mění poměr sil, stává se dominantní mocností

Po desetiletí fungovala Evropská unie na nevyřčeném ujednání: Německo řešilo finanční otázky, zatímco Francie vojenské záležitosti. Tato situace se nyní mění, jelikož Německo usiluje o to, aby se stalo dominantní vojenskou mocností v Evropě, čímž dochází k masivnímu politickému přeskupení sil. Ve Francii panuje snaha udržet si svou relevanci, zatímco v Polsku německé zbrojení vyvolává jak staré obavy, tak pocit, že spojenectví Berlína a Varšavy by mohlo být nejúčinnější cestou k zadržení Ruska.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.

Venezuela vyhlásila v reakci na připlutí americké letadlové lodě masivní mobilizaci

Venezuela oznámila, že spouští „masivní mobilizaci“ vojenského personálu, zbraní a techniky jako reakci na posilování amerických válečných lodí a jednotek v Karibském moři. Podle ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze budou pozemní, letecké, námořní a záložní síly provádět cvičení až do středy. Ministr popsal toto nasazení jako odpověď na „imperialistickou hrozbu“ představovanou americkým posilováním.

před 7 hodinami

Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL).

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pavel Nedvěd

Fotbalový Hradec se dočkal prodeje. Získá ho skupina kolem Nedvěda a Ulicha

Dlouho diskutovaný a chystaný prodej fotbalového klubu Hradce Králové byl začátkem listopadu konečně schválen. Město se rozhodlo svůj 89procentní podíl prodat společnosti Fotbal HK 1905, jejímiž majiteli jsou současný generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a Ivo Ulich společně s Ondřejem Tomkem, Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem. Celý proces prodeje by měl být dokončen do konce kalendářního roku.

před 10 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Lavrov se konečně zase objevil. Rusko nadále stojí o summit v Budapešti

Konec spekulacím. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se opět objevil na veřejnosti a prohlásil, že Moskva je nadále připravena jednat o přípravě summitu mezi ruskou a americkou hlavou státu. V uplynulých dnech se přitom vyskytly spekulace, že Lavrov po více než 20 letech ve funkci upadl v nemilost prezidenta Vladimira Putina kvůli debaklu ve věci neuskutečněného jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

před 12 hodinami

Loděnice Northrop Grumman v Newport News ve Virginii staví největší letadlovou loď na světě USS Gerald R. Ford

Největší americká válečná loď vstoupila do vod Latinské Ameriky. Napětí s Venezuelou roste

Americké námořnictvo oznámilo, že USS Gerald R Ford, nejnovější a největší letadlová loď na světě, dorazila do oblasti odpovědnosti Jižního velitelství USA (US Southern Command), která zahrnuje Latinskou Ameriku a Karibik. Příchod lodi a úderné skupiny, kterou vede a jež zahrnuje desítky letadel a torpédoborců, znamená eskalaci vojenské přítomnosti mezi Spojenými státy a Venezuelou. Rozmístění letadlové lodi bylo ohlášeno téměř před třemi týdny.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prokuratura na Slovensku potvrdila: Darování stíhaček Ukrajině nebylo trestným činem

Převod stíhaček MiG-29 z majetku Slovenska na Ukrajinu, který proběhl na jaře 2023, nebyl trestným činem. Rozhodla o tom bratislavská prokuratura. Vyšetřování tak končí stíhání bývalého premiéra Eduarda Hegera a jeho ministra obrany Jaroslava Naďa, na něž podalo trestní oznámení současné ministerstvo obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy