Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Za sobotu přibylo přes 2700 nakažených, výrazně přibývá hospitalizovaných

Sedmidenní incidenční číslo je v Německu na rekordu od května

Sedmidenní incidenční číslo v Německu poprvé od poloviny května překročilo hodnotu 100. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes ráno uvedl, že počet nových případů koronavirové nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní je přesně 106,3. Za poslední den zdravotní úřady nahlásily 13.732 případů infekce, přičemž přesně před týdnem jich bylo 8682.

NÁZOR: Lockdowny stvořily nový druh ohrožených pijáků, varuje adiktolog

Zvýšené pití během pandemie vytvořilo skupinu lidí, kteří se nepovažují za alkoholiky, ale činí jim problém vysadit alkohol na jakoukoliv dobu, varuje adiktolog z Univerzity v Yorku Ian Hamilton. V komentáři pro server The Conversation upozorňuje, že tuto skupinu lze označit za "pijáky v šedé zóně", kterým hrozí zdravotní komplikace spojené s konzumací alkoholu.

Británie za uplynulý týden eviduje nejvíce nově nakažených od července

Británie za uplynulý týden zaznamenala nejvyšší počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem od července. Vyplývá to z dnes zveřejněných vládních statistik. Agentura Reuters v této souvislosti připomíná páteční tvrzení premiéra Borise Johnsona, že obnovení uzávěry neočekává.

Pandemie covidu-19 v Rumunsku paralyzovala zdravotnický systém

Pandemie covidu-19 paralyzovala zdravotnický systém v Rumunsku. Všechna lůžka na odděleních intenzivní péče jsou zaplněná a další pacienti musejí čekat. Desítky lidí v kritickém stavu již byly přesunuty do nemocnic v Maďarsku a Polsku, informuje server BBC. Od pondělí Rumunsko zpřísní opatření proti šíření koronaviru.

Reprodukční číslo překonalo rekord, covid se Českem šíří nejrychleji za rok

Reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření nemoci covid-19, dnes znovu překonalo rekord od začátku loňského října. Z páteční hodnoty 1,79 stouplo na 1,96.

Rusko v pátek zaznamenalo třetí den po sobě nejvyšší počty nakažených

Rusko v pátek zaznamenalo třetí den po sobě nejvyšší počty jak nově potvrzených případů nákazy koronavirem, tak úmrtí spojených s nemocí covid-19 od začátku pandemie.

Počty nakažených rapidně stoupají. Za pátek přes 4200 nových případů

V pátek přibylo v Česku 4224 nakažených koronavirem, což bylo nejvíce za den od 13. dubna. Počet případů nemoci covid-19 byl opět více než dvakrát vyšší než ve stejný den v předchozím týdnu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Česko je sedmou nejhorší zemí světa z hlediska šíření covidu. Firmy obnovují home office

Reprodukční číslo, ukazující rychlost šíření nemoci covid-19, v Česku stouplo na 1,79 a Česká republika je tak podle statistik Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) nejhorší ze zemí EU. Po České republice je ze zemí EU nejvyšší reprodukční číslo v Polsku a Maďarsku (v obou 1,6).

Experti doporučují Johnsonovi, aby Británie zavedla opatření proti šíření nákazy

Britský premiér Boris Johnson by se měl připravit na zavedení některých opatření k omezení šíření koronavirové infekce. Pokud zasáhne včas, sníží tak šanci, že později bude muset vyhlásit tvrdou uzávěru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla britská vládní zdravotnická komise SAGE. Johnson později prohlásil, že současný nárůst nakažených vláda očekávala a není nutné zavádět epidemická omezení.

Německo eviduje skoro 20.000 nově nakažených koronavirem

V Německu za uplynulý den přibylo více než 19.500 nových případů koronavirové nákazy. Před týdnem jich země registrovala 11.500. Rychle stoupá i sedmidenní incidence, tedy průměrný počet nakažených na 100.000 obyvatel za poslední týden.

Soud zrušil povinnou samoizolaci při návratu do Česka ze zahraničí

Městský soud v Praze zrušil k 1. listopadu část opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého se lidé po návratu ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy musí do doby, než budou mít negativní výsledek PCR testu, podrobit samoizolaci. Dnešní informaci serveru Česká justice ČTK potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Test mohou lidé podle opatření postoupit nejdříve až pátý a nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby by měl být dotyčný člověk právě v samoizolaci. Rozsudek soud také zveřejnil na úřední desce.

Česko se vrací do loňského podzimu. Reprodukční číslo je nejvyšší za poslední rok

Reprodukční číslo, ukazující rychlost šíření nemoci covid-19, je aktuálně v Česku nejvyšší nejméně od začátku loňského října. K dnešku stouplo ze čtvrteční hodnoty 1,65 na 1,79.

Ochotu očkovat se třetí dávkou vakcíny projevilo 46 procent dospělých

Očkovat se posilující dávkou vakcíny proti covidu-19 je ochotno 46 procent dospělé populace v Česku. Z lidí, kteří jsou již očkovaní a mohou na ni jít, ochotu k očkování třetí dávkou přitom vyjadřuje 67 procent lidí. Zvažuje ji však ale jen zhruba polovina lidí, kteří měli po očkování nežádoucí účinky.

Ve čtvrtek přibylo více než 3600 případů covidu

Denní nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku potřetí v tomto týdnu dosáhl nejvyšší hodnoty od konce dubna. Ve čtvrtek přibylo 3638 nakažených, což je o 2102 více než před týdnem. Na rekord od letošního 20. dubna, kdy nárůst činil přes 3800 případů, počty nově nakažených vystoupaly v úterý s 3251 případy. Ve středu byl nárůst ještě vyšší a ve čtvrtek šíření nemoci dál zrychlilo. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní rekordy nakažených koronavirem a úmrtí v Rusku dál rostou

Rusko ve čtvrtek zaznamenalo druhý den po sobě nejvyšší počty jak nově potvrzených případů nákazy koronavirem, tak úmrtí spojených s nemocí covid-19 od začátku pandemie. Podle dnešní informace vládního krizového štábu se za uplynulých 24 hodin infikovalo 37.141 lidí a zemřelo 1064 nemocných s covidem.

Epidemie covidu v Maďarsku sílí, vláda ale opatření nezavádí

V Maďarsku za poslední den přibylo 2548 nových případů koronaviru, což je nejvíce od konce dubna, vyplývá z dnes zveřejněných statistik. Zemřelo dalších 24 lidí nakažených koronavirem. Také v této zemi s asi 9,8 milionu obyvatel podobně jako v jiných evropských státech včetně Česka pandemie zrychluje.

Nový Zéland zruší opatření po naočkování 90 procent lidí

Nový Zéland kvůli šíření vysoce nakažlivé varianty delta mění strategii boje s koronavirem. Tamní vláda dnes oznámila, že chce protiepidemická opatření zrušit tehdy, až bude naočkovaných 90 procent obyvatel. Nyní jich vakcinaci má za sebou necelých 70 procent.

Kontrola bezinfekčnosti v restauracích může u hostů vyvolat agresi vůči personálu a snížit návštěvnost, bojí se restauratér

Zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Luboš Kastner se obává, že vyžadování proticovidových dokladů o bezinfekčnosti v restauracích může výrazně snížit návštěvnost zákazníků ve stravovacích zařízení. „Z nedávného průzkumu totiž vyplynulo, že šest hostů z deseti odmítá chodit do podniků, pokud v nich panují jakékoli restrikce. Navíc opět hrozí, že si někteří návštěvníci budou na personálu vybíjet vztek, začnou být agresivní či se uchýlí k vulgárním urážkám číšníků a do konfliktů vtáhnou politiku. Současné vládě mám za zlé, že s námi chystané opatření předem nekonzultovala a postavila nás před hotovou věc,“ říká pro EuroZprávy.cz restauratér Luboš Kastner.

WHO odhaduje, že kvůli pandemii mohlo zahynout až 180 tisíc zdravotníků

Pandemie covidu-19 těžce zasáhla zdravotnictví po celém světě a podle odhadů mohla připravit o život 80.000 až 180.000 pracovníků tohoto odvětví. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která opět vyzvala bohaté státy ke sdílení vakcín s chudšími a rozvojovými zeměmi.