NÁZOR: Lockdowny stvořily nový druh ohrožených pijáků, varuje adiktolog

Riziko si konzumenti neuvědomují

Relativně nový pojem "pití v šedé zóně" popisuje osoby, které konzumují větší než střídmé množství alkoholu, ale nesplňují kritéria závislosti, vysvětluje odborník. Dodává, že tito lidé sice nepijí denně ani po ránu - což je široce považováno za alkoholismus -, ale alkoholu holdují nakolik, že mají problém jej vysadit.

Mnoho takových pijáků nemá dojem, že potřebují pomoc, vyzdvihuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že jakýkoliv rozsáhlejší nárůst konzumace alkoholu je závažný a byť je většina lidí obeznámena s rizikem závislosti, existuje i široké spektrum fyzických zdravotních problémů spojených se zvýšeným pitím, které si konzumenti neuvědomují, například kardiovaskulární a onkologická onemocnění.

Celková spotřeba alkoholu ve Velké Británii v posledních letech sice mírně klesala, objevuje se stále více důkazů, že část lidí naopak pije více, konstatuje adiktolog. Podotýká, že segment populace, který kupuje alkohol nejčastěji, zvýšil mezi lety 2019 a 2021 svou spotřebu o 14,3 %, což činí 5,3 milionu litrů lihu.

Spolu s tím v Británii rostly škody, které alkohol páchá, a země eviduje nárůst hospitalizací a úmrtí spojených s alkoholem, vyzdvihuje Hamilton. Doplňuje, že na základě vyhodnocení osmnácti průzkumů mapujících osobní spotřebu alkoholu během pandemie dospěly britské zdravotnické úřady k závěru, že 11-37 % Britů hlásí menší příjem alkoholu, avšak 14-26 % jejich spoluobčanů naopak přiznává větší míru pití.

"To je mimořádně znepokojivé s ohledem na to, že víme, že většina lidí v takových průzkumech podhodnocuje, kolik pijí, a to až o 40 %," pokračuje odborník. Nastiňuje, že při uzavření hospod se pití přesunulo domů, což mohlo lidi pobízet k větší konzumaci, protože doma si konzumenti zpravidla nalijí větší sklenku, než dostanou v baru.

Na základě shromážděných důkazů Hamilton tvrdí, že více a častěji pijí především ti Britové, kteří zažívají během pandemie stres. Odkazuje na jednu z mezinárodních studií zaměřenou na konzumaci alkoholu během lockdownů, která zjistila, že právě britští pijani zvyšovali konzumaci nejčastěji, přičemž jako důvod uváděli právě stres spojený s pandemií.

David versus Goliáš

I zmíněné průzkumy v Británii zjistily, že po vypuknutí pandemie došlo u některých lidí k podstatnému navýšení konzumace alkoholu, uvádí expert. Za pozoruhodný považuje poznatek, že ti, kteří před příchodem koronaviru pili v rámci úřady doporučovaného týdenního limitu, tento limit dále dodržovali, ale osoby, jež i v minulosti překračovaly příjem 14 jednotek alkoholu za týden, svou konzumaci ještě navýšily.

Britské zdravotnické úřady momentálně doporučují nekonzumovat více než 14 jednotek alkoholu týdně (zhruba 7 půllitrů desetistupňového piva, 7 dvoudecových skleniček vína či 7 panáků tvrdého alkoholu, pozn. red.), přičemž za hranici rizikového pití je považováno 50 jednotek týdně u mužů a 35 jednotek u žen, vysvětluje Hamilton. Dodává, že ti Britové, kteří pili v tomto množství před pandemií, v jejím průběhu zvýšili svou konzumaci o závratných 59 %.   

"Někteří tvrdí, že alkoholový průmysl přijal názor, že většina lidí pije zodpovědně. To je jeden z hlavních argumentů tohoto odvětví pro odmítání větší regulace," pokračuje adiktolog. Připomíná, že výrobci alkoholu operují s osobní odpovědností, nikoliv vlastní odpovědností, byť nedokážou definovat, co vlastně bezpečné pití znamená. Autor komentáře kritizuje, že toto přenáší břemeno změny pijáckých návyků na jednotlivce a zbavuje producenty potřeby upravit reklamní a prodejní strategie.

V době, kdy je jasné, že bude nutné nárůst spotřeby alkoholu řešit, financování léčby a podpory v Británii klesá, upozorňuje odborník. Vyzdvihuje, že někteří producenti alkoholu naopak navýšili peníze na marketing, který je efektivnější než dříve, přičemž existují analýzy, že výrobci alkoholu využili lockdowny k cílené kampani na sociálních sítích.

Poměr financí vynakládaných na zdravotnická preventivní opatření a reklamu na alkohol přirovnává Hamilton k Davidu a Goliášovi. Nelíbí se mu, že britská vláda o alkoholu, resp. nezdravém vztahu k němu během pandemie příliš nemluvila a obchody, které mají povolení prodávat alkohol přes noc, označila za "základní službu", tudíž mohly fungovat i během lockdownů.

Výrobci alkoholu tedy ukázali, nakolik dokážou ovlivňovat vládní politiku ve svůj prospěch, soudí adiktolog. Očekává, že ve chvíli, kdy ve Spojeném království klesá rozpočet na léčbu a prevenci alkoholismu, zatímco se zvyšuje objem prostředků na reklamu na alkohol, sotva dojde ke snížení počtu hospitalizací a úmrtí spojených s konzumací alkoholu.