Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Je třeba zesílit boj proti váhavosti kolem očkování na koronavirus, zní ze summitu EU

Británie eviduje přes 50.000 nově nakažených koronavirem

V Británii poprvé od 17. července přibylo během jediného dne více než 50.000 nově nakažených koronavirem. Zemřelo dalších 115 pacientů, vyplývá z oficiálních údajů.

Do některých škol se vrátí testování. Neočkovaní učitelé musí povinně nosit respirátor

Neočkovaní učitelé budou muset ve výuce nosit respirátory. Pro žáky tato povinnost platit nebude. V okresech, kde bude týdenní výskyt nákazy vyšší než 300 případů na 100.000 obyvatel, se neočkovaní žáci budou po podzimních prázdninách na koronavirus testovat. Na dnešním jednání se na tom shodli ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). ČTK o tom informovala mluvčí Plagy Aneta Lednová.

Část pražských restauratérů kontroly hostů odmítá

Někteří pražští provozovatelé restaurací a barů pochybují o účinnosti kontrol bezinfekčnosti hostů na koronavirus. Někde je přes povinnost provádět nebudou, hosty budou nadále informovat o platných nařízeních. Podnikatelé v gastronomii jsou přesvědčeni o tom, že restrikce povede k úbytku hostů, předpokládají pokles tržeb až o několik desítek procent. Vláda by proto podle nich měla představit řešení ekonomických dopadů tohoto kroku. Vyplývá to z odpovědí restauratérů na dotaz ČTK.

Rusko hlásí přes 36 tisíc nakažených denně, překonalo další rekord

Rusko ve středu zaznamenalo nejvyšší počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem i úmrtí spojených s nemocí covid-19 od začátku pandemie. Za uplynulých 24 hodin se nakazilo 36.339 lidí a zemřelo 1036 nemocných s covidem. Informoval o tom dnes vládní krizový štáb.

Přibylo téměř 3300 nakažených, rychle stoupá počet hospitalizovaných

Šíření nemoci covid-19 v Česku nadále zrychluje, stejně jako nárůsty počtů hospitalizovaných a zemřelých. Ve středu přibylo 3276 případů covidu, více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím týdnem, kdy bylo za středu 1500 nově nakažených. Hospitalizovaných lidí s covidem-19 bylo aktuálně ke středě 726, nejvíc od 26. května a skoro o tři pětiny více než před týdnem.

Počty nakažených rostou v Německu už osm dní

Výskyt koronavirové infekce stoupal v Německu osmým dnem v řadě. Ukazatel průměrného počtu nakažených za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel se zvýšil na 85,6, uvádí údaje Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem činil tento údaj 67, informovala dnes agentura DPA.

Počty případů covidu rostou téměř v celé ČR

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Slovensko druhý den po sobě zaznamenalo přes 3000 nakažených

Pětimilionové Slovensko ve středu druhý den po sobě zaznamenalo přes 3000 testy potvrzených nových případů koronavirové infekce. Podobné přírůstky nakažených měla země v březnu za tehdejší silné druhé vlny epidemie nemoci covid-19, vyplývá z údajů slovenského ministerstva zdravotnictví a národního centra zdravotnických informací. Epidemická situace se zhoršuje také v Česku, v přepočtu na obyvatele je na tom ČR ale lépe než Slovensko.

Ukrajina hlásí rekordní počty nakažených i úmrtí spojených s covidem

Ukrajina ve středu zaznamenala nejvyšší počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem i úmrtí spojených s nemocí covid-19 od začátku pandemie. Podle dnešního sdělení ministerstva zdravotnictví se za uplynulých 24 hodin nakazilo 22.415 lidí a zemřelo 546 pacientů.

Testy zdarma pro neočkované končí. Restaurace budou povinně kontrolovat očkování

Od 1. listopadu budou preventivní testy na covid-19 hrazené z veřejného zdravotního pojištění dětem a mladým do 18 let, plně očkovaným, lidem se zahájeným očkováním nebo těm, kteří se nemohou očkovat. Absolvovat budou dál moci jednou týdně antigenní test a dvakrát za měsíc PCR test. Na twitteru to po dnešním jednání vlády uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na tiskové konferenci ministr plně očkované nejmenoval. Testy nařízené lékařem nebo hygieniky budou dál zdarma. Od pondělí bude také povinné nosit respirátory i v zaměstnání a ukončit karanténu po sedmi dnech negativním testem.

Británie může brzy mít až 100.000 nakažených denně

V Británii by mohly přírůstky nakažených koronavirem brzy překročit hranici 100.000 potvrzených případů denně. Vláda ale zatím nezavede opatření, jako je povinné nošení roušek. Na tiskové konferenci to dnes uvedl britský ministr zdravotnictví Sajid Javid, který nicméně doporučil, aby si lidé chránili dýchací cesty ve veřejné dopravě a uzavřených místnostech.

Restauratéři budou od 1. listopadu kontrolovat bezinfekčnost hostů

Personál restaurací bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) muset od 1. listopadu kontrolovat u hostů doklad o bezinfekčnosti. Nebude to muset být hned u vchodu, bude to stačit ve chvíli, kdy se hosté usadí. Povinnost neplatí pro odběr jídla s sebou.

Slovensko má téměř 3500 nových případů koronaviru

Slovensko v úterý zaznamenalo nejvyšší přírůstek laboratorně potvrzených nových případů koronavirové nákazy od první poloviny března, kdy země čelila silné druhé vlně epidemie nemoci covid-19. Počet hospitalizovaných v souvislosti s koronavirovou infekcí z předchozího zhruba pětiměsíčního maxima naopak mírně klesl. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací.

Rusko hlásí další denní maximum zemřelých, Putin schválil týdenní pracovní volno

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh, se kterým přišla v úterý vicepremiérka Taťjana Golikovová, dnes podpořil prezident Vladimir Putin. Placené pracovní volno bude v zemi od 30. října do 7. listopadu. Nejhůře koronavirem postižené regiony mohou volno vyhlásit už od 23. října.

Evropa je jediným regionem, kde roste počet nakažených

Evropa je jediný region na světě, který minulý týden zaznamenal nárůst počtu potvrzených případů nákazy koronavirem a to o sedm procent. Jinde je epidemická situace stabilní nebo šíření viru zpomaluje. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO).

V Polsku mohou kvůli šíření koronaviru přijít tvrdá opatření

Pokud bude pokračovat nynější trend prudkého růstu případů koronavirové nákazy, bude potřeba zavést drastická opatření, varoval dnes polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Polsko v posledních dvou dnech zažívá explozi pandemie covidu-19, řekl ministr poté, co úřady poprvé od května hlásily více než 5000 nových případů.

Epidemie se vyvíjí dle rizikového scénáře, musíme reagovat, řekl Vojtěch

Epidemie covidu-19 se začala vyvíjet podle rizikového scénáře a nezastaví se ze dne na den. Epidemiologická situace se mimořádně zhoršila a ministerstvo na to musí reagovat. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v návaznosti na to, že se na některých chystaných opatřeních vláda neshodla se zástupci budoucí vládní koalice.

Protilátky nejsou imunita, rozhodl NSS a zamítl zrušení jejich neuznávání

Nejvyšší správní soud dnes zamítl návrh Tomáše Havetty na zrušení části opatření ministerstva zdravotnictví, které se týkalo neuznávání protilátek na nemoc covid-19. Nebylo tedy v rozporu se zákonem. Opatření z 26. srpna už ale dnes není platné. Soud v minulosti několikrát rozhodl, že některá covidová opatření byla v rozporu se zákonem.

Česko má přes 3200 nově nakažených. Prudce stoupá počet hospitalizovaných i mrtvých

Šíření nemoci covid-19 v Česku zrychlilo za jediný týden na více než dvojnásobek. V úterý přibylo 3246 případů, což je o 1739 víc než před týdnem a nejvíc za den od 20. dubna. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Také lidí s covidem-19 v nemocnicích přibývá, od předchozího úterka jejich počet stoupl o dvě pětiny na 620. Stovka lidí je v těžkém stavu. Prudce roste i množství úmrtí. Za posledních sedm dní zemřelo 51 lidí s covidem-19, zatímco třeba za celé září bylo úmrtí 44.