Sílící pandemie znovu plní ordinace. Obava z nákazy ale donutila část pacientů přehodnotit postoj k vakcinaci, říkají praktici

Jsou rozčarováni z přístupu některých restauratérů, kteří odmítají od svých hostů vyžadovat doklad o bezinfekčnosti na onemocnění covid-19, a to navzdory vládnímu nařízení. Hospodští tvrdí, že v jiných provozech jako jsou potravinové prodejny či čerpací stanice nemusejí zákazníci nic předkládat a přitom není jisté, zda jsou zdraví. Rétorika části odborníků na gastronomii rozčílila Svatopluka Býmu, předsedu Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Absolutně s jejich tvrzením nesouhlasím a vymezuji se proti němu. Přece když jdu na nákup do potravin, tak mám na dýchacích cestách respirátor, a tím se všichni chráníme. Jestli takové opatření funguje v západní demokracii, potom nevím, proč bychom jej nemohli akceptovat i my. Přestaňme už myslet východním stylem a snažit se jakékoli nařízení obejít.“

Býma na dotaz zpravodajského serveru EuroZprávy.cz zdůrazňuje, že nikdo se nemusí obávat zneužití osobních dat, když se prokáže jakýmkoli dokladem svědčícím o jeho bezinfekčnosti. „Osobně chodím do podniků každý den na obědy. Personál mě vždy slušně požádá o předložení dokladů a já jim ochotně vyhovím. Nikdo po mě nechce občanský či řidičský průkaz. Chovejme se, prosím, už zodpovědně,“ žádá.

Za malou proočkovanost může premiér i dezinformace

Praktické lékaře trápí, že Česká republika výrazně zaostává v proočkovanosti oproti jiným západním zemím. Vakcinací zatím prošla jen půlka populace, konkrétně 57 procent. „Bohužel se projevil liknavý přístup pana premiéra Babiše, který na jaře sliboval, jak u praktiků bude dostatek očkovacích látek, ale realita byla jiná. Šarže nepřicházely, a tak mnozí senioři odjeli na jaře na chalupy, protože jinde než u praktika by se očkovat nenechali. Věřím, že s nástupem podzimu se nyní vrátí a navštíví nás, neboť nyní plynule očkujeme a provádíme i třetí posilující vakcinaci.“ Podle Ludmily Bezdíčkové za skutečnost, že očkování v zemi vázne, může i nedůvěra občanů ve vládní politiku dosluhujícího kabinetu. „Tam, kde lidé vládě věří, jsou mnohem dál. Na rozdíl od nás nepropásli léto, které bylo ideálním obdobím pro vakcinaci. Bohužel od vlády chyběla i masivní kampaň na očkování, a proto ochota lidí je nižší,“ má jasno lékařka.

Experti na všeobecné lékařství viní z malého počtu očkovaných i dezinformační kampaň. „Dovedu se vžít do pocitů starého člověka, který, když si přečte, že po aplikaci dávky, zemře, tak se do ordinace k nám nepohrne. Chci všechny jako lékař ubezpečit, že vakcíny prošly pečlivým výzkumem a postupem. Nevěřte, prosím, dezinformacím, které mohou poškodit zdraví, když je člověk bude sdílet,“ apeluje Cyril Mucha. Sám přiznal, že i mezi praktickými lékaři jsou takzvaní odpírači, kteří svým pacientům vakcinaci nedoporučují anebo žadatele o ni odmítají. „Bohužel musím konstatovat, že takoví kolegové mezi námi jsou. Podle mého názoru takovým postojem porušují Hippokratovu přísahu. Pokud nechtějí očkovat, bylo by vhodné, aby pacienty přeposlali jinam.“

Praktičtí lékaři čelí ze strany veřejnosti obvinění, že seniory nad 65 let přemlouvají k očkování jen proto, že za důchodce získají bonus ve výši 380 korun. „Interpelace ohledně prémie je nešťastná. Nejedná se vůbec o žádný úplatek. Já osobně jezdím očkovat pacienty i do bytů a mám i mobilní ordinaci, a tak poplatek od zdravotní pojišťovny mně náklady na výjezd do terénu nepokryjí,“ popisuje Bezdíčková. Dušuje se, že ekonomika je nyní druhořadá. „Je zapotřebí si uvědomit, že senioři jsou nejohrozenější rizikovou skupinou. Proto i ve volném čase sedím v ordinaci a obvolávám starší pacienty a přemlouvám je, aby si dávku nechali aplikovat. Musím říci, že mám až dvacetiprocentní úspěšnost u lidí, kteří svůj postoj přehodnotili. Určitou roli ve změně jejich názoru jistě sehrála obava z nákazy.“

Aplikace monoklonální protilátky není dobrou cestou

Cyril Mucha se ale obává, že současný rapidní nárůst nakažených, kdy jen za úterý přibylo téměř deset tisíc nemocných, může takzvané odpírače vakcinace ve svém přesvědčení jen utvrdit. „Mohou si říci, že když polovina lidí je naočkovaných a nákaza má přitom vzrůstající tendenci, tak očkování nezabírá a ještě se více zatvrdí.“ Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, se domnívá, že právě neočkovaní zvyšují nepříznivou bilanci. „Kdyby se nechali očkovat, měli bychom příznivější čísla. O tom jsem opravdu přesvědčený.“ Ludmila Bezdíčková je připravena i na argument kritiků očkování, kteří tvrdí, že statistiku nemocných nyní rozšiřují i pacienti, kteří už prošli vakcinací. „Ano, záchyt se vyskytuje i u naočkovaných, ale poměr mezi těmi, kteří absolvovali vakcinaci a těmi neočkovanými je nesrovnatelný. Je tedy markantní, že očkování zabírá.“

Praktici v současné době nedoporučují aplikaci monoklonální protilátky, které mohou nákazu ztlumit či úplně zastavit. „Nyní se nejedná o dobrou cestu či variantu. Aplikace monoklonální  látky může vést k zahlcení zdravotního systému. Zdravotnická zařízení totiž upřednostňují vakcinaci a péči o nemocné,“ pozoruje Bezdíčková. Jejím slovům dává za pravdu Cyril Mucha. „Dnes ráno po mně chtěla pacientka, abych ji objednal na monoklonální protilátky, a lékař z nemocnice Motol mně řekl, že volný termín má až na pondělí osmého listopadu, což je téměř týden.“ Monoklonální  látka není podle Bezdíčkové ani praktická. „Pokud se člověk po jejich aplikaci rozhodne pro normální očkování, může na vakcinaci přijít až za tři měsíce.“

Vůči monoklonální protilátce se vymezuje také Igor Karen, praktický lékař a místopředseda pro profesní záležitosti Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Jsou nesmírně nákladné. Jedna dávka vyjde na čtyřicet tisíc korun, což je v porovnání s vakcinací obrovský rozdíl. Zdravotní pojišťovny nejsou bezedné. A není jisté, že zaručí mírný průběh. Osobně si myslím, že lidé, kteří očkování obchází, by měli být omezováni v návštěvnosti některých volnočasových aktivit. Měla by se tím minimalizovat možnost šíření nákazy a naopak zvýhodnit naočkované,“ konstatuje Karen.

Ultrazvuk odhalí i covidový zápal plic

Praktičtí lékaři v současné době opět využívají kontakt s pacientem přes moderní technologie, aby co nejvíce zamezili kontaktu s nemocnými. „Nové aplikace nám výrazně usnadňují práci,“ pochvaluje si Bezdíčková. Mucha telemedicínu rovněž schvaluje, ale obává se, že není pro každého pacienta. „Každý se nedovede s intimitou svěřit přes obrazovku. Říká se, že i osobní návštěva u doktora je lék.“ Problémem jsou i starší lékaři, kteří si s novou technologií neumějí poradit. „Ve škole neměli předmět IT a nemají ani dostatečnou IT podporu,“ podotýká.

Moderní technologie pomáhá lékařům i přesněji určovat diagnózu. Proto David Halada vyzývá, aby ultrazvukem byl vybaven každý praktický lékař. „Měl jsem nedávno pacienta, který měl zvýšenou teplotu a stěžoval si na velkou slabost. Normálně by mu doktor předepsal medikamenty na nachlazení a dotyčnému by řekl, ať přijde za týden na kontrolu. Užitím ultrazvuku jsem zjistil, že pán prodělává covidový zápal plic a okamžitě jsem zavolal záchrannou službu, aby jej odvezla do nemocnice,“ říká Halada, který dodává, že kdyby neměl ultrazvuk, pacient by se dostal do velkých obtíží. „Díky technice byla tak včas odhalena nepříznivá diagnóza.“

Praktici přiznávají s rostoucí nákazou větší vytíženost. Sílící pandemie opět plní ordinace. „Málem jsem nemohl opustit ordinaci, v mé čekárně je obrovský nával,“ popisuje Mucha, který stejně jako jeho kolegové pacienty ještě očkují proti chřipce. „Zájem o její dávku je velký. Senioři ji mají zdarma, stejně jako lidé s chronickým onemocněním.“ Ostatní za ni zaplatí kolem šesti set korun. Lékaři si jsou vědomi, že nápor bude ještě sílit. „Jsme už vlastně druhým rokem na limitu. Někdy můžeme proto působit podrážděně, ale věřte, že děláme maximum, abychom všem, kteří se na nás obrátí, vyhověli. A nejvíce nám pomůže, když se lidé nechají naočkovat,“ přeje si praktický lékař Cyril Mucha.