Mají ryby vědomí? Nenápadná akvarijní rybka prošla záludným testem

Pyskouni dokázali rozeznat odraz vlastního těla v zrcadle, přinejmenším alespoň v rámci série pokusů japonských výzkumníků. Během zrcadlového testu je zkoumané zvíře postaveno před zrcadlo poté, co je na nějaké části těla zvířete udělána výrazná barevná značka nedráždivým druhem zvýrazňovače. Pokud zvíře po shlédnutí svého odrazu v zrcadle začne zkoumat případně se pokusí odstranit značku ze svého těla, chápe se to jako porozumění podstaty zrcadlového odrazu a kapacity porozumět konceptu vlastního já. Důležité je, aby značku nemohlo zvíře vidět bez pohledu do zrcadla, zpravidla to bývá na tváři zvířete.

 Hned několik nedávných studií poukázalo na to, že schopnosti vnímání a myšlení u ryb se vyrovnají či dokonce předčí ostatní obratlovce. Podle některých vědců dokonce nejvíce připomínají kognitivní schopnosti lidí a dalších primátů. Až doposud  zrcadlovým testem, obecně považovaným za důkaz vyšší myšlenkové kapacity, prošlo pouze několik savců (konkrétně různé druhů opic, sloni, kosatky a delfíni) a ptáci z rodu krkavcovitých (například straka obecná). Například ale psi, kteří jsou obecně považováni za velmi inteligentní zvířata, ale zrcadlovým testem neprošli. Na druhou stranu mnozí vědci se domnívají, že je to hlavně kvůli tomu, že se neorientují zrakem, ale podle čichu.

Testem sebeuvědomění, který využíval čichových schopností, ale psi prošli. Ovšem jeho interpretace je složitější a diskutabilnější než u zrcadlového testu. Velkou komplikaci při experimentu působil fakt, že rybička samozřejmě nemá žádné ruce či jiné končetiny kterými by si mohla odstranit značku. Přesto ale pyskouni projevili evidentní snahu se značky zbavit pomocí tření šupin o blízké kameny a jiné vhodné materiály nacházející se v akváriu. Podobným způsobem se pyskouni totiž zbavují jakýchkoli dráždivých reakcí či parazitů vyskytujících se v šupinách.

Vědci nejprve zkoumali 10 rybek v oddělených nádržích a sledovali, jak se budou pyskouni chovat, když před ně bude postaveno zrcadlo. Sedm z deseti rybek prošlo všemi třemi fázemi chování, které bylo zdokumentováno i u ostatních živočichů úspěšných v zrcadlovém testu. Nejprve na svůj odraz reagovaly jako na dalšího jedince svého druhu, poté vykonávaly různé nestandardní pohyby a chování. Nakonec pyskouni zblízka a upřeně pozorovali svůj vlastní obraz. Následně se přistoupilo k vlastnímu zrcadlovému testu. Vědci rybám injektovali barevný gel, který vytvořil značku připomínající obvyklého parazita celkem 8 pyskounům. Tři ze čtyř pyskounů označených na svém krku prováděli opakované drbání v místě značky, kterou viděli v zrcadle. Pokud byla ale stejným rybám injektována naprosto totožný gel, který ale nebyl barevný, pyskouni se o žádné škrábání nepokoušeli.

Tří ze čtyř ryb označených přímo na hlavě se také výrazně drbaly, když byly před zrcadlem. Vědci je nakonec nezahrnuli do výsledků, protože tyto rybičky se drbaly na hlavě i v jiných momentech, a tak nebylo možné bezpečně považovat za potvrzení sebe-uvědomění.

Hlavní autor studie, Masanori Kohda  přímo uvádí: „Výsledky, které přednášíme jsou ze své povahy poměrně diskutabilní a jakékoli připomínky samozřejmě vítáme. Fakt, že pyskouni úspěšně prošli všemi fázemi zrcadlového testu nepovažujeme za definitivní důkaz sebeuvědomění. Každopádně ryby pochopily, že odraz v zrcadle reprezentuje jejich vlastní tělo.“

Autoři vyvozují ze svých pokusů dva možné závěry. Buď uznáme, že ryby, které byly doposud brány za neinteligentní zvířata, mají sebeuvědomění, protože prošly stejným testem jako vyšší druhy zvířat. Anebo vyhodnotíme absolvování zrcadlového testu jako použití nějakého jiného myšlenkového procesu, který nespočívá na uvědomění sebe sama. To by znamenalo vytvořit nějaký nový průkaznější test pro sebeuvědomění.