Internetový prohlížeč Chrome od Googlu je jedním z nejpoužívanějších webových nástrojů na světě. Uživatelé na něm oceňují především rychlost. Chrome má však temnou stránku. Podle technického experta listu Washington Post, Geoffreye A. Fowlera, se jedná v podstatě o špionážní zařízení.
Během týdne surfování na internetu Fowler objevil 11 189 požadavků od sledovacích cookies, které by jiný internetový prohlížeč, Firefox, automaticky zablokoval. Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka ukládá do prohlížeče, aby při následném procházení webu umožnila uživatele konformnější zážitek, např. co se týče výběru reklam, které budou cílit přímo na něj.
Reklamy a cookies obecně tvoří páteř ekosystému Googlu. Je na nich postavena celá jeho finanční politika. Firmy mu platí za přístup k osobním datům uživatele, které jim Google přímo neprodává, ale dodává jim je prostřednictvím personalizace reklam. Podle jedné studie cookies třetích stran sledují 92% webových stránek.
Google tvrdí, že se snaží o vyváženost mezi právem na soukromí a sledovacími soubory, které umožňují to, aby web běhal tak rychle a nabízel uživatelům co největší pohodlí při prohlížení stránek. Podle Fowlera však se Google stále více vzdaluje od své politiky privátnosti.
Např. kdokoliv používá Gmail, je automaticky přihlášen do Chromu, aniž by k tomu dal sám příkaz. Google tak snadněji sleduje, jaké stránky uživatel navštěvuje a podle toho mu vybírá i reklamy.
Ještě horší než na počítačích je dle Fowlera situace na telefonech. Pokud člověk používá operační systém Android, Chrome pošle Googlu údaje o jeho lokaci pokaždé, když něco hledá. Sice lze sdílení lokace vypnout, pak ale vyhledávání bude mnohem méně akurátní.
Fowler proto doporučuje neziskový webový prohlížeč Mozilla Firefox, který se vůči cookies staví přísněji a a má si pečlivěji vybírat, které pustí a které zakáže. Nicméně, jeho příjem zcela závisí na klikách z reklamy – a tím i na Googlu. V boji se svým konkurentem může ztratit svůj pohon, varuje Fowler, např. když by se hlavní webové sítě rozhodly stáhnout svou podporu. Pak by nadvláda Googlu už byla zcela kompletní.
Související
Šéf Google varuje: Kdo chce uspět, musí umět pracovat s AI. Nároky budou ohromné
Nahradí ředitele firem i podcastery. AI převezme do pár let většinu profesí, varuje exředitel Google X
Google , internet , Kybernetická bezpečnost
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák