Po internetu se šíří děsivá věc. Víte, co je trolling?

Spolehlivé statistiky nejsou k dispozici, protože na toto téma zatím podle zpravodajského serveru BBC existuje pouze jediná známá studie. Massachusettské středisko pro snížení agrese (MARC) zjistilo, že ze 617 respondentů z řad studentů devět procent anonymně šikanovalo sebe sama na internetu.

Ellie bylo 15 let, když začala s takzvaným trollingem. To v internetové hantýrce znamená zasílání provokativních příspěvků v diskusních fórech s cílem vyprovokovat emotivní odezvu ostatních uživatelů - namířeným proti vlastní osobě. Nakonec se se svými problémy svěřila britské charitativní organizaci Selfharm (sebepoškozování) a dala souhlas ke zveřejnění svého příběhu pod falešným jménem.

Teenagerka Ellie si zřídila množství internetových profilů a používala různá jména při posílání hanlivých vzkazů sobě samé. "V těch komentářích se uvádělo, že jsem ošklivá, k ničemu, že mě nikdo nemiluje... prostě vše, co se mi honilo hlavou," říká Ellie. "Když jsem to viděla napsané od 'jiných lidí' černé na bílém, věděla jsem, že to musí být pravda," dodává.

Další typ identifikované sebešikany na internetu je, když lidé posílají osobní otázky s jasným záměrem získat negativní odpověď. Jedná se o dotazy typu: "Jsem atraktivní?" Urážlivé odpovědi pak utvrzují daného člověka v tom, co si sám o sobě myslí.

"Přesvědčilo mě to, že jsem doopravdy tak hrozný, jak jsem si představoval," konstatoval šestnáctiletý Ben, který se se svým problémem rovněž obrátil na organizaci Selfharm.Ve studii institutu MARC respondenti předkládali množství různých důvodů pro internetovou sebešikanu. Mezi jinými uváděli, že šlo o "volání o pomoc" s cílem získat pozornost dospělých a vrstevníků a přimět je, aby si o ně začali dělat starost.

"Sebepoškozování jako řezání se na rukou či jinde na těle je fyzickou reakcí na emocionální bolest, která dotyčnou osobu od této bolesti odvádí. Internetové sebepoškozování nahrazuje emocionální bolest jinou formou emocionální bolesti. Toto negativní zesílení je extrémně znepokojující," podotýká Welchová a připomíná, že jednání těchto lidí je nepředvídatelné a může eskalovat.

"Většina dospělých dává vinu za tyto problémy novým technologiím a nechce uznat, že mladí lidé jen využívají tuto technologii k řešení společenských a citových problémů, jimž čelí," uvádí Dannah Boydová, která pracuje jako odbornice na média, kulturu a komunikaci na Newyorské univerzitě a pro firmu Microsoft. "Technologie odráží a umocňuje dobré i špatné věci z každodenního života. Je podstatně jednodušší vinit technologii než příslušný problém prostudovat víc do hloubky. Bohužel i experti často spíš mluví o tom, co technologie dělá s mládeží, a ne o tom, co ukazuje o kultuře mladých," dodává.

Internet je dobrý sluha, ale špatný pán

I na něm totiž může vzniknout závislost, která může mít významné devastační účinky na osobní život člověka i jeho okolí. Závislost na Internetu se nejčastěji vyskytuje mezi mladými lidmi. Nejrizikovější skupinou jsou děti ve věku 12 – 15 let, jichž bezmála čtvrtina má podle českých průzkumů sklon k závislosti. Nejvíce závislí jsou pak lidé ve věku 16 – 29 let, uvádí server jaknainternet.cz.

Závislost na Internetu je ve svém principu stejná jako jakákoli jiná závislost. Jedná se o nekontrolovatelné nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky. V tomto případě tedy o potřebu neustále kontrolovat internetový obsah a být on-line. Internet a jeho aplikace se postupně stávají středobodem života a pomalu z něj vytlačují reálný svět.

Aby však bylo možno mluvit o závislosti, musí být podle anglického psychologa Marka Griffitha přítomno šest základních příznaků:

Význačnost: Internet je pro člověka tou nejdůležitější věcí, reálné vztahy jdou stranou

Změna nálady: Pokud se závislý člověk z nějakého důvodu nemůže dostat k počítači, projevují se u něj negativní emoce, špatně se soustředí a projevuje se u něj větší sklon k impulzivnímu jednání

Zvyšování tolerance: Závislý člověk neustále prodlužuje dobu strávenou on-line

Abstinenční příznaky: Pokud je závislému odepřen přístup k počítači, mohou se u něj projevit výbušné až agresivní reakce, pocity úzkosti, deprese či jiné psychické potíže, které zmizí prakticky ihned poté, co se k Internetu opět připojí

Konflikt: Závislost způsobuje nejen problémy v mezilidských vztazích, ale i v sobě samém

Rekurence – Recidiva: Závislý člověk nedokáže bez Internetu být. Poté, co je od něj oddělen, se velmi rychle vrací.

Jak z toho ven?

1) Najděte si nové koníčky, kterým se budete věnovat v době, kdy býváte nejčastěji online. Sportujte, studujte, čtěte si, zkrátka dělejte cokoli, co vás bude bavit.

2) Stanovte si přesnou dobu, kterou můžete na Internetu strávit. Nařiďte si budík, nebo požádejte o pomoc s dohledem někoho dalšího. Existují také nejrůznější bezplatné aplikace a doplňky prohlížečů, které toto udělají za vás, případně si v nich můžete nastavit blokování určitých stránek v určitém čase apod.

3) Když nad svým on-line životem ztratíte kontrolu, pokuste se jej zredukovat jen na to podstatné a užitečné (smažte profily na on-line hrách, seznamkách, sociálních sítích).

4) Choďte více ven mezi lidi, najděte si přátele i mimo virtuální svět, s nimiž budete trávit volný čas.

5) Pracujte – najděte si brigádu, nebo pomáhejte jako dobrovolníci. Nejen, že budete mít dobrý pocit z pomoci bližnímu, ale třeba si i vyděláte nějakou tu korunu.

6) Pokud vše zašlo tak daleko, že vám vlastní síly k vyřešení problému nestačí, vyhledejte odbornou pomoc psychologa.