Seznamování po internetu v Pákistánu: Tinder jako podivnost, rande do kultury nepatří

"Výběr je malý," stěžuje si 36letý podnikatel Muhammad Alí Šáh z Islámábádu, který seznamovací aplikace používá třetím rokem. V zemi, kde jsou sjednané sňatky stále pravidlem, zůstává sexualita, a v první řadě ta ženská, tabu. Násilí na ženách je na velmi vysoké úrovni, takže jen pár žen má odvahu na internetu ukázat svůj obličej. "Holky se tu necítí moc dobře. Proto sem nedávají fotky ani pravé jméno," myslí si tento rozvedený muž s kozí bradkou a podbízivým úsměvem. Každé setkání se tak stává trochu sázkou do loterie, dodává. Tvrdí ovšem, že je na aplikacích úspěšný a dohodl si na nich desítky schůzek.

V rozhovoru s agenturou AFP popisuje svou zkušenost 27letá bisexuální žena, která chtěla zpočátku bojovat proti předsudkům, a na Tinder tak dala svou fotografii i jméno. "Telefonovali mi kamarádi a říkali, že nemohou uvěřit, že jsem na Tinderu," říká. Pak se snažili ji kontaktovat i zákazníci a tak svůj účet na aplikaci smazala.

Jestliže v mnoha zemích se aplikace staly důležitým prostředkem při seznamování, Pákistán je v tomto ohledu výjimkou. Aplikace v zemi používá privilegovaná menšina, kterou často tvoří městští liberálové či představitelé vyšších vrstev. Ti si myslí, že jsou méně vystaveni šikaně či odsudkům svých blízkých.

I když je atmosféra v pákistánské společnosti sama o sobě málo vstřícná lehkomyslnosti, pákistánské úřady se rozhodly přitvrdit a zablokovaly v září přístup na Tinder a další aplikace, které dle nich šířily "nemorální" a "neslušné" obsahy. V hledáčku úřadů se ocitla i aplikace pro homosexuály Grindr. Homosexuálům při tom v Pákistánu hrozí kvůli zákonu z koloniální doby vězení. Uživatelé ukazují o to méně obličej, protože jim podle práva šaría hrozí trest smrti. Na rozdíl od sousedního Íránu nebo Saudské Arábie však pákistánská justice za homosexualitu nikoho neodsoudila.

V Pákistánu Grindr "usnadnil směnu, ať už sexu nebo peněz", a to více než Tinder, kde je stále možné navázat přátelství bez sexuálního podtextu, uvádí Zulfikar Suhail Mannán. Tento člen LGBT komunity si nemyslí, že by se zákazem Grindru mnoho změnilo. "Vláda zakázala jen největší aplikace, další méně známé zůstaly v provozu," říká.

Vládnímu zákazu například unikl Minder, který má propojit progresivně smýšlející muslimy, Bumble, kde "ženy mohou udělat první kroky v seznamování". Další uživatelé, jako Muhammad Alí Šáh, využívají pro připojení k Tinderu a podobným aplikacím VPN služby.

Pro drtivou většinu 220 milionů obyvatel Pákistánu ale zákaz naprosto nic nezměnil. "Dát si s někým rande, to nepatří do naší kultury, věci musí být provedeny čistě," říká jedna dohazovačka sňatků v Karáčí. "Zákaz těchto aplikací chrání naše tradice," dodává.

I přes všechny tyto překážky si někdo na internetu dokáže najít štěstí. Například jedna studentka medicíny se provdala díky Tinderu. "Měla už jsem dost pákistánské tradice sjednaných sňatků, kvůli které se musí ukazovat potenciálním snachám, sestrám a kecalkám, poslouchat, jak komentují všechny mé nedostatky a jak říkají, že nejsem na úrovni jejich mužů," vypráví. "Trvalo to nějakou dobu, než jsem si našla někoho, komu můžu důvěřovat a koho si můžu vážit. Ale vybrala jsem si podle kritériích, které jsme si sama určila. A to je to hlavní," říká.