Vánočně laděné dezinformace. Když jsou oblíbené tradice údajně v ohrožení

Letošní předvánoční období bylo vzhledem i epidemiologické situaci spíše netradiční, mezinárodní dezinformační scéna ale čekání na oblíbené svátky doplnila celkem tradiční sadou alarmujících tvrzení, která se fact-checkerům podařilo vyvrátit. Některá z nich se přesto objevují již několik let po sobě.

Deník Shopaholičky

Regulace vánočních symbolů Evropskou unií

Jedním z tvrzení, se kterým přišel například rusky psaný článek na portále Anna News, je, že byrokraté Evropské unie se rozhodli regulovat řadu náboženských symbolů, které se s Vánocemi pojí v evropských ulicích a kancelářích, protože by mohly být urážlivé pro uprchlíky a migranty. Tyto fámy se pojí také s nahrazením označení Vánoc za neutrální Zimní svátky.

Přestože tato fáma se opakuje, Evropská unie nepodnikla žádné kroky směrem k omezení použití křesťanských symbolů. Brusel také nezakázal použití vánočního stromku, symbolu, který nemá s křesťanstvím mnoho společného, jak některé články tvrdí. Tradiční vánoční trhy byly na mnoha místech zrušeny nebo výrazně omezeny, ale nikoli v souvislosti s regulací Vánoc, ale v rámci epidemiologických opatření.

Italské město zakázalo zpívání koled, tak aby neurazilo migranty

Již od roku 2015 se vrací příběh o tom, jak italský ředitel školy zrušil nebo odložil vánoční koncert a zpívání koled, aby neurazil studenty jiné víry.

Aféra nabrala takových rozměrů, že ultrapravicoví politici odcestovali do malého města Rozzano poblíž Milána, aby vyjádřili podporu katolickým rodičům, Matteo Salvini zpíval koledy a premiér Matteo Renzi kritizoval kontroverzní rozhodnutí s tvrzením, že „Vánoce jsou mnohem důležitější nežli ředitel, který provokuje“. Příběh nabral rozměrů národního skandálu a dostal se do AFP i The Guardian.

Ředitel školy pod tlakem rezignoval. Ve své výpovědi přitom popisuje, že nezrušil ani neodložil každoroční vánoční koncert a koledy, které byly naplánované už v září. Pouze se rozhodl přidat takzvaný Zimní koncert, který se měl konat 21. ledna.

Svědectví učitelů, zaměstnanců a některých rodičů tuto verzi podporuje. Jediné k čemu podle všeho skutečně došlo, bylo zamítnutí žádosti dvou matek, které chtěly docházet do školy během pauzy na oběd a učit křesťanské děti náboženské písně.

Podobný příběh se traduje také o německém Eschweileru. Případy mají společné to, že se jedná o menší sídla daleko od většinové populace, což dává takovým fabulacím větší uvěřitelnost.

Evropská města zakazují vánoční stromky

Podle této teorie se Evropa stala tak loajální k Islámu, že policie již nezasahuje v muslimských regionech, policisté se bojí, že by mohli být zmláceni nebo usvědčeni z přehnaného násilí. Došlo i na zákaz nošení křížků ve školách. V některých městech bylo zakázáno zdobení vánočních stromků a přání „Veselých Vánoc“.

Tato teorie se opět točí okolo migrace a údajného ohrožení křesťanství v Evropě. Většina tvrzení je přitom nepodložených. Ve Francii došlo na zákaz veškerých náboženských symbolů na školách a opatření tak není cílené na jakékoli konkrétní náboženství. Jak uvedla BBC, vánoční stromky nebyly zakázány a přání „Veselých Vánoc“ pořád zůstává.

V českém jazyce se vánočně laděné dezinformace příliš nevyskytují. I tak je možné na ně narazit, jako v tomto článku na Česko aktuálně, ze kterého vyplývá, že pro běžného muslima má být přání „Veselých Vánoc“ horším hříchem nežli vražda.

Deník Shopaholičky

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Vánoce fake news

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy