Společnost Alphabet, mateřská firma Google, odstranila ze svých etických zásad závazek nepoužívat umělou inteligenci (AI) pro vývoj zbraní a sledovacích nástrojů. Oznámení přichází v době, kdy se technologický gigant snaží udržet konkurenceschopnost v globálním závodu o nadvládu v AI.
Google v roce 2018 poprvé zveřejnil své zásady pro využití AI, mezi nimiž bylo i odmítnutí vývoje technologií, které by mohly způsobit celkové škody. Tato formulace však nyní z oficiálních pokynů zmizela. Podle šéfa divize AI Demise Hassabise firma přehodnocuje své zásady v kontextu „měnícího se světa“ a zdůrazňuje, že AI by měla chránit národní bezpečnost.
„Věříme, že demokratické státy by měly stát v čele vývoje AI,“ uvedli Hassabis a senior viceprezident pro technologii a společnost James Manyika v blogovém příspěvku obhajujícím změnu politiky. Dále dodali:
„Firmy, vlády a organizace sdílející tyto hodnoty by měly spolupracovat na vývoji AI, která chrání lidi, podporuje globální růst a posiluje národní bezpečnost.“
Google při svém vstupu na burzu v roce 2004 používal slogan „Don’t be evil“ (Nebuď zlý), který měl odrážet závazek firmy jednat eticky. V roce 2009 byl tento princip degradován na pouhou mantru a když Alphabet vznikl v roce 2015 jako mateřská společnost Googlu, heslo už v oficiálním etickém kodexu nefigurovalo.
Rychlý rozvoj AI vyvolává celosvětovou debatu o tom, jak tuto technologii regulovat a zabránit jejímu zneužití. Britský počítačový vědec Stuart Russell v přednášce na BBC varoval před nebezpečím autonomních zbraňových systémů a apeloval na zavedení globální kontroly jejich vývoje.
Google tvrdí, že od zveřejnění zásad v roce 2018 se AI zásadně změnila a stala se běžnou součástí života miliard lidí. „AI se stala obecně využívanou technologií, podobně jako internet či mobilní telefony,“ uvedli Hassabis a Manyika.
Google rovněž upozornil, že AI dnes slouží nespočtu organizací a jednotlivců, kteří ji využívají k vývoji vlastních aplikací.
Oznámení o změně etických zásad přišlo krátce před zveřejněním hospodářských výsledků, které investory zklamaly. Alphabet v posledním čtvrtletí roku 2024 vykázal tržby ve výši 96,5 miliardy dolarů (cca 77 miliard liber), což bylo mírně pod očekáváním analytiků (96,67 miliardy dolarů).
Největším zklamáním byl slabý růst cloudového byznysu, kde Google stále zaostává za konkurenty Amazonem a Microsoftem. Po oznámení klesly akcie Alphabetu o 8 %.
Podle Evelyn Mitchell-Wolf, analytičky eMarketeru, mohou slabé výsledky naznačovat, že „momentum AI začíná slábnout“. Alphabet však v reakci na situaci oznámil, že v příštím roce plánuje investovat 75 miliard dolarů do rozvoje AI infrastruktury.
Zatímco někteří odborníci vnímají změnu etických zásad jako nevyhnutelnou reakci na geopolitické výzvy, jiní varují před možným zneužitím AI pro vojenské účely. Google se nyní ocitá v centru diskuse o morálních hranicích technologického pokroku a jeho dopadech na budoucnost společnosti.
Související
Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 2 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 3 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 4 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 5 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 6 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 7 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 7 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 8 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 9 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák