Naši AI můžete používat k výrobě zbraní. Mateřská firma Google zrušila svůj slib

Společnost Alphabet, mateřská firma Google, odstranila ze svých etických zásad závazek nepoužívat umělou inteligenci (AI) pro vývoj zbraní a sledovacích nástrojů. Oznámení přichází v době, kdy se technologický gigant snaží udržet konkurenceschopnost v globálním závodu o nadvládu v AI.

Google v roce 2018 poprvé zveřejnil své zásady pro využití AI, mezi nimiž bylo i odmítnutí vývoje technologií, které by mohly způsobit celkové škody. Tato formulace však nyní z oficiálních pokynů zmizela. Podle šéfa divize AI Demise Hassabise firma přehodnocuje své zásady v kontextu „měnícího se světa“ a zdůrazňuje, že AI by měla chránit národní bezpečnost.

„Věříme, že demokratické státy by měly stát v čele vývoje AI,“ uvedli Hassabis a senior viceprezident pro technologii a společnost James Manyika v blogovém příspěvku obhajujícím změnu politiky. Dále dodali:

„Firmy, vlády a organizace sdílející tyto hodnoty by měly spolupracovat na vývoji AI, která chrání lidi, podporuje globální růst a posiluje národní bezpečnost.“

Google při svém vstupu na burzu v roce 2004 používal slogan „Don’t be evil“ (Nebuď zlý), který měl odrážet závazek firmy jednat eticky. V roce 2009 byl tento princip degradován na pouhou mantru a když Alphabet vznikl v roce 2015 jako mateřská společnost Googlu, heslo už v oficiálním etickém kodexu nefigurovalo.

Rychlý rozvoj AI vyvolává celosvětovou debatu o tom, jak tuto technologii regulovat a zabránit jejímu zneužití. Britský počítačový vědec Stuart Russell v přednášce na BBC varoval před nebezpečím autonomních zbraňových systémů a apeloval na zavedení globální kontroly jejich vývoje.

Google tvrdí, že od zveřejnění zásad v roce 2018 se AI zásadně změnila a stala se běžnou součástí života miliard lidí. „AI se stala obecně využívanou technologií, podobně jako internet či mobilní telefony,“ uvedli Hassabis a Manyika.

Google rovněž upozornil, že AI dnes slouží nespočtu organizací a jednotlivců, kteří ji využívají k vývoji vlastních aplikací.

Oznámení o změně etických zásad přišlo krátce před zveřejněním hospodářských výsledků, které investory zklamaly. Alphabet v posledním čtvrtletí roku 2024 vykázal tržby ve výši 96,5 miliardy dolarů (cca 77 miliard liber), což bylo mírně pod očekáváním analytiků (96,67 miliardy dolarů).

Největším zklamáním byl slabý růst cloudového byznysu, kde Google stále zaostává za konkurenty Amazonem a Microsoftem. Po oznámení klesly akcie Alphabetu o 8 %.

Podle Evelyn Mitchell-Wolf, analytičky eMarketeru, mohou slabé výsledky naznačovat, že „momentum AI začíná slábnout“. Alphabet však v reakci na situaci oznámil, že v příštím roce plánuje investovat 75 miliard dolarů do rozvoje AI infrastruktury.

Zatímco někteří odborníci vnímají změnu etických zásad jako nevyhnutelnou reakci na geopolitické výzvy, jiní varují před možným zneužitím AI pro vojenské účely. Google se nyní ocitá v centru diskuse o morálních hranicích technologického pokroku a jeho dopadech na budoucnost společnosti. 

Související

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.
Google, ilustrační fotografie

Šéf Google varuje: Kdo chce uspět, musí umět pracovat s AI. Nároky budou ohromné

Šéf společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, Sundar Pichai varoval, že by se pád takzvané bubliny v oblasti umělé inteligence (AI) dotkl každé společnosti. V rozhovoru pro BBC News Pichai sice označil růst investic do AI za „mimořádný moment“, ale zároveň poukázal na jistou „iracionalitu“ v současném boomu umělé inteligence.

Více souvisejících

Google umělá inteligence (AI)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 2 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy