Ozonová díra nad Antarktidou znepokojuje vědce. Letos se ještě nezacelila

Ozonová díra v posledních třech letech trvá nad Antarktidou déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to v tiskové zprávě unijní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. V posledních třech letech je to však výrazně později. V roce 2020 se díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou zavřela 28. prosince, loni 23. prosince a letos by se tak mělo stát v příštích dnech, uvedlo středisko pro monitorování atmosféry služby Copernicus (CAMS). Díra navíc byla větší než obvykle. V posledních třech letech její rozloha v listopadu překročila 15 milionů kilometrů čtverečních, což je více než plocha samotné Antarktidy.

Podle vědců za větší výdrž a rozlohu díry v ozonové vrstvě zřejmě mohou silné větry a nízké teploty ve stratosféře. "Je zde možná souvislost se změnou klimatu, která má tendenci ochlazovat stratosféru," řekl šéf CAMS Vincent-Henri Peuch. Podle něj ale musí vědci řadu faktorů prozkoumat, například proč se anomálie objevila tři roky po sobě.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Díra v ní se nad Antarktidou vytváří každoročně. Situace se ale od 80. let zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. V posledních letech vědci zaznamenali posílení ozonové vrstvy ve stratosféře. Doufají však, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet.

Související

Více souvisejících

ozonová díra antarktida

Aktuálně se děje

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

včera

Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy