Nová kniha Marka O’Connella: Miliardáři ze Silicon Valley usilují o nesmrtelnost

USA - Max More ze společnosti Alcor nechá vaše tělo za 200 000 amerických dolarů uložit do nádoby s tekutým dusíkem. Věda vás možná bude schopná v budoucnosti oživit. Počítačový programátor Tim Cannon si do své paže implantoval zařízení o velikosti balíčku hracích karet. Zoltan Istvan, jeden z kandidátů na amerického prezidenta, vedl svou kampaň ve vozidle přestavěném tak, aby se podobalo rakvi. Všichni tři patří ke globálnímu hnutí transhumanismu.

Mark O’Connell, autor knihy To Be a Machine, v průběhu svého cestopisného objevování transhumanismu uskutečnil řadu rozhovorů s jeho představiteli. Toto hnutí podporuje přímé propojení technologických vynálezů s lidským tělem a myslí. Konečným cílem je odstranění stárnutí jako příčiny smrti. O’Connell je skeptický, někdy zděšený a často pobavený pozorovatel. Připomíná také, že transhumanismem se nezabývají pouze blázni na okraji společnosti, ale i bohatí a vlivní lidé ze Silicon Valley.

Příkladem je Peter Thiel, spoluzakladatel společnosti PayPal. Investoval již miliony amerických dolarů do výzkumů, jež zkoumají možnosti prodlužování života. Podle Thiela bude výpočetní technika stále více a hlouběji pronikat do biologie, což umožní vyléčit všechny lidské nemoci podobně jako chyby počítačového programu. Smrt jako mystérium by se tak mohla změnit na řešitelný problém.

Radikální optimismus miliardářů

Ray Kurzweil, jeden z vysoce postavených ředitelů společnosti Google, předpovídá, že pokud se dožije 120 let, bude žít věčně. Kurzweil věří v rozšiřování znalostí o obnově buněčných a molekulárních struktur organismů. Google stovkami milionů amerických dolarů sponzoruje výzkum stárnutí a způsobů, jak tento proces zastavit. Calico, dceřiná společnost Googlu, svá zjištění ovšem pečlivě tají a žurnalisty, včetně O’Connella, do svých laboratoří nepouští.

Technologičtí miliardáři ze západního pobřeží USA jako je Elon Musk, Steve Wozniak a Dmitry Itskov sdílejí v pohledu na lidský život „radikální optimismus”. Všechny obtíže, stárnutí a smrt nevyjímaje, čekají na svá technologické řešení. Do výzkumu se dokonce zapojuje i Darpa, státní obranná výzkumná agentura. Ta se ale už od svého vzniku v době vesmírných závodů se SSSR zabývá spíše technologií spojenou s efektivním využitím násilí.

To Be a Machine se pokouší porozumět transhumanismu svým vlastním pohledem. Kniha svou strukturou připomíná soubor šikovně propojených časopisových článků. Správně si všímá podobnosti ve výrazových prostředcích transhumanistů. Často používají metafory ze světa výpočetní techniky a tělo přezíravě označují jako „maso“.

Arizonské mausoleum

O’Connell je přátelský průvodce. Ve svém díle čtenáře bere na návštěvu společnosti Alcor v Arizoně. Mezi nerezovými nádobami s lidskými těly ho provází sám Max More, vrcholný manažer Alcoru. U jedné nádoby se More pyšně zastaví a vysvětlí, že uvnitř se nachází „nejstarší žijící osoba” narozená v roce 1893. O’Connell mu opatrně oponuje, že je trochu „přehnané nazývat ji žijící”. Pro O’Connella představuje Alcor mausoleum, jež zrcadlí temný vývoj americké myšlenky o nekonečném individuálním zlepšování.

Někteří přední transhumanisté na uložení do kapalného dusíku rezignovali. Timothy Leary, bývalý podporovatel Alcoru, se rozhodl nechat své zpopelněné ostatky vystřelit do vesmíru. Mnoho lidí z hnutí to vnímají jako kapitulaci deathistům, kteří nevěří, že lidský pokrok smrt jednou vyřeší.

To Be a Machine uznává širokou, méně extrémní podobu zlepšování lidské tělesné schránky. Chytré léky a technologické vynálezy nošené na těle nás posouvají k postlidství. O’Connell se prostřednictvím žertů o svém synovi zbavuje zoufalství transhumanistů o „mizerných biologických životech”. Raději čtenářům předává své přesvědčení, že naše zvířecí tělesná podstata se všemi svými chybami je podstatou bytí člověkem. Není krátkost života to, co ho dělá zvláštním, strašlivým a překrásným?

Související

Hřbitov

Proč dáváme na hroby květiny a věnce?

O Dušičkách, tedy svátku zesnulých, se tradičně zapalují na hrobech svíčky a pokládají se na ně květiny a věnce. Zatímco dnes tvoří spíše výzdobu, dříve měly svůj symbolický význam.
Smrtka

Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?

Svátky zemřelých se v minulosti pojily nejenom s úctou k předkům, ale také s připomínkou nevyhnutelnosti smrti. Ta měla v představách lidí personifikovanou podobu kostlivce s kosou nebo vyhublé ženské postavy, které se říká kmotřička Smrt. Víra v bytost beroucí život je velmi stará, v lidové tradici se objevovala ještě v moderní době a dodnes přežila například v pohádkách nebo v příslovích a rčeních.

Více souvisejících

smrt miliardáři recenze

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Na úvod fotbalového ME domácí Němci deklasovali Skoty 5:1

Lepší začátek evropského šampionátu si domácí německá fotbalová reprezentace nemohla přát. V úvodním zápase turnaje si poradila s neškodnými Skoty, kterým nepomohla ani mohutná fanouškovská podpora v Mnichově. Do karet Němcům hrál i fakt, že od konce prvního poločasu hráli Skotové o deseti lidech. Po prvním poločase už prohrávali 0:3, přičemž ve druhém poločase inkasovali další dvě branky. Ostrované si udělali radost jedinou brankou, která byla navíc ještě vlastní, když se nešťastně trefil Rüdiger. Byla to však jediná kaňka na bezchybném německém výkonu.

včera

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

včera

Čaputová jako první slovenská prezidentka provedla zemi velkými krizemi

Slovensko dnes zažívá střídání stráží v prezidentském paláci. Po pěti letech končí na pozici hlavy státu Zuzana Čaputová, která byla první prezidentkou v historii země. Provedla ji velkými krizemi, mandát se rozhodla neobhajovat. Ve funkci ji nahradí Peter Pellegrini. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy