Na bitevních polích se s bojovými drony setkáváme už nějakou dobu. Jsou sice účinná, ale velká a těžká se složitějším ovládáním. Právě kvůli ničivé síle je téměř nemožné je nasadit v obydlených oblastech - kromě budov a nepřátel mnohdy smrtelně zraní i civilisty.
Armády po celém světě už nějakou dobu testují využití menších dronů, které budou méně nápadné, ne tolik ničivé, ale spolehlivě zasáhnout třeba snipery schované v budovách. Řešením by mohly být komerčně využívané drony, který máte možná doma i vy. Doteď tyhle malé přístroje neuzvedly ani pušku, ale nová technologie by to měla změnit.Firma Duke Robotics už vytvořila jeden prototyp nazvaný TIKAD. Problém nebyl jenom ve váze, kterou měl stroj uzvednout, ale musel se nějak stabilizovat, aby dron nebyl po každém výstřelu odtlačen stranou. "Zbraň je namontována na robotickém kardanu, který se v reálném čase otáčí a udržuje ho správným směrem. Odraz je distribuován pomocí ohebných desek, které snižují celkový efekt - minimalizuje, ale nevylučuje zpětný odraz," říká firma. Dalším řešením může být použití zbraně bez zpětného rázu, jako je raketomet. Nejde ani tak o nové technologie, ale o nových přístupech k již existujícím.
Duke Robotics se sloganem "Žádné boty na zemi" se snaží vynalézt takové stroje, které by v budoucnu zcela vystřídaly pozemní vojáky. Drony jsou mnohem mobilnější. Můžou přeletět jakýkoliv terén a získat dobrý výhled na okolí i nad střechami. Přibližuje nás to čím dál tím víc k plně automatizované válce, ale proti neetickému použití robotiky protestují aktivisté po celém světě. Odpůrci říkají, že nelze zcela vyloučit škody na nevinných životech. I když TIKAD má nižší palebnou sílu než bombové drony, nemůžeme zcela zabránit "zbloudilým" kulkám. Zatím se s nasazením TIKADu počítá pouze jako podpora stahujících se vojsk, nevýhodou je, že takto malý dron může padnout velmi rychle do rukou nepřátel a rychle se rozšíří do všech válek.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 3 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 8 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák