Je jaderná energie bezpečná? Problémy v elektrárně může způsobit i pták

Jaderná energie v sobě ukrývá obrovské množství energie, ale zároveň i potenciální nebezpečí. O tom se na vlastní kůži přesvědčila nejen Ukrajina, ale i Japonsko při havárii jaderné elektrárny Fukušima a řada dalších zemí. Vědci proto pracují na způsobech, jak učinit tento typ energie bezpečnější.

Mezi vědce, kteří na problému bezpečnosti jaderné energetiky pracují, patří i Michael Tonks z Pensylvánské státní univerzity. Jeho výzkum se zaměřuje na hledání alternativních materiálů, které by se mohly použít v jaderných elektrárnách jako palivo.

Prioritou u tohoto nového materiálu by mělo být zvýšení odolnosti materiálu vůči nehodám, čehož by se mělo dosáhnout větší tolerancí vůči chybějícímu chlazení. To by v případě nehody poskytlo pracovníkům elektrárny více času na řešení problému.

„Problémy při havárii jaderného reaktoru Fukušima Daiiči byly totiž přímo způsobeny volbou materiálu pro palivo a obložení," vysvětluje Tonks podle serveru Science Daily. Cílem je podle něj najít palivo, které by umožnilo stejně efektivní provoz jako dosud.

V současnosti se v lehkovodních jaderných reaktorech, které používají i české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, jako palivo často používá oxid uraničitý, jehož riziko je podle serveru v jeho nízké tepelné vodivosti. Ta může při nehodě způsobit přehřátí a dokonce i roztavení.

Vědci proto zkoumají možnosti přidání přísad do paliva, které by zvýšilo jeho tepelnou vodivost. Podle Tonkse je ale třeba přísně kontrolovat, zda nedochází k případné reakci mezi novými materiály a vzniklou radiací.

Problém zatím podle něj je, že se jedná o první výzkum tohoto druhu, Musí poroto se vším začínat od začátku. V budoucnu by ale podle něj jejich výzkum mohl sloužit jako základ pro testy nových, bezpečnějších paliv.

To, jak snadno může dojít v jaderných elektrárnách k problémům, ostatně dokládá i nedávný případ z elektrárny v americkém státě New York, kde ptačí výkaly způsobily třídenní odstávku. 

Jaderná elektrárna Indiana Point musela na tři dny odstavit reaktor. Vyšetřování provozovatele elektrárny Entergy nyní odhalilo, že za odstávkou stály ptačí výkaly, které následně způsobily „vznik elektrického oblouku v přenosové věži".

Podle Nuclear Regulatory nedošlo k žádnému úniku radiace a zdraví a bezpečí občanů v okolí tak nebyly vystaveny žádnému riziku.

Podle zprávy vydané Entergy by se v budoucnu měla elektrárna vybavit dalšími opatřeními, které by měly zabránit ptákům vniknout do prostoru elektrárny a způsobit další škody.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko se přiblížilo ke schválení obnovení provozu své největší jaderné elektrárny na světě, což by znamenalo její první spuštění od havárie ve Fukušimě v roce 2011. Hideyo Hanazumi, guvernér prefektury Niigata, kde se nachází elektrárna Kashiwazaki-Kariwa, potvrdil, že dal zelenou pro částečné obnovení provozu.

Více souvisejících

jaderné elektrárny jaderné palivo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy