Česká družice VZLUSAT-1 umírá, ve vesmíru je už přes 100 dní

Praha - Česká technologická družice VZLUSAT-1 má za sebou už přes sto dní ve vesmíru. Cílem její mise je otestovat v kosmu komerční technologie. Jde například o radiační štít, v němž jeho tvůrci z firmy 5M zkoumají odolnost užitých materiálů.

Uvedli to dnes její tvůrci z Výzkumného a zkušebního ústavu leteckého (VZLÚ). VZLUSAT-1 odstartovala 23. června z Indie v raketě, která na oběžnou dráhu vynesla desítky družic z více zemí.

Jak řekl hlavní řešitel družice Vladimír Dániel, jsou na ní tři testované technologie - kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled a vědecký přístroj FIPEX. Je to první česká družice postavená s cílem ověřit komerční technologie ve vesmíru, uvedl Dániel.

Účastníkem projektu je i firma Innovatice Sensor Technology z Rožnova pod Radhoštěm, která má na satelitu instalovaná vlhkostní čidla. Firma TTS v družici zase ověřuje ochranný systém proti radiaci. Družice nese také rentgenový optický systém firmy Rigaku. Na výklopné technice systému se podílela společnost HVM Plasma, která se zaměřuje mimo jiné na vývoj tenkých vrstev. V družici testovala ochranné vrstvy a také vrstvy pro snížení tření.

Družice je na oběžné dráze vystavena kosmické radiaci, která ji postupně ničí. Podle Dániela má již nyní poškozeno 30 procent paměti. "My už dnes víme, že družice umírá," řekl. Do pěti let spadne k Zemi a shoří v atmosféře.

Ředitel VZLÚ Josef Kašpar dodal, že již nyní vzniká nástupce družice. "Ústav v tuto chvíli pracuje již na druhé verzi VZLUSAT-2, která by měla startovat za tři až čtyři roky," uvedl.

Související

Česká družice VZLUSAT-1

Česká nanodružice VZLUSAT-2 je hotová, brzy poletí do vesmíru

Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ji nyní odešle do Nizozemska, odkud bude spolu s dalšími satelity přepravena do USA k usazení k raketě. Start satelitu je předběžně naplánován na konec letošního roku. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Česká družice VZLUSAT-1

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je ve vesmíru tři roky. Kolikrát už obletěl Zemi?

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni, ČVUT a řady technologických firem, byla přitom původně odhadována na jeden rok.

Více souvisejících

družice VZLUSAT-1 vesmir Česká republika vesmír, Země

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy