3. listopadu 1957 si vesmírný program Sovětského svazu připsal nesmazatelný historický úspěch. Do vesmíru vystřelil první živou bytost, psa jménem Kudrlinka, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Lajka. Navzdory obecným představám ale nešlo o prvního živého tvora, který cestoval v raketě na hranice kosmu, a rozhodně nešlo o příjemný let. Doprovázely ho děsivé komplikace před startem i po něm. A přesto, že měla být vědci po několika dnech zabita, nikdy k tomu nedošlo.
Ruský vesmírný program měl za dob Sovětského svazu na starosti Oleg Gazenko, který je zodpovědný za vysílání zvířat do vesmíru. Z jeho rukopisu se lze i po desítkách let dozvědět nejen jména psích kosmonautů, ale i jejich stravu nebo podrobnosti o tréninku.
Z deníků, které nalezla Lada Lekajová v archivu Institutu pro lékařské a biologické otázky Ruské akademie věd, lze vyčíst, že psů létalo do vesmíru více, než se dříve myslelo. Na stránkách se totiž nachází řada jmen, která nikdy nevešla do dějin a byla zastíněna Lajkou, prvním živým tvorem, který odcestoval do kosmu.
Ta se do vesmíru podívala přesně před 60 lety, 1. listopadu 1957. Psí kosmonaut ale kvůli velikosti tehdejších raket nesměl být vyšší než 35 cm, delší než 43 cm a nemohl vážit více než šest kilogramů, jinak by se do rakety nevešel. Kosmické lodi pro psy byly malé a na pohodlí při letu se moc nedbalo.
Samotná příprava na start ale byla sama o sobě strastiplná. Kvůli technickým problémům musela Lajka čekat na odlet tři dny sama zavřená v kabině. Tu navíc museli technici ohřívat pomocí hadice s vodou, protože v ní byla zima.
Už dříve bylo rozhodnuto, že cesta Lajky do vesmíru bude jednosměrným letem. Tehdejší technologie neumožňovaly bezpečný návrat na zem, ale vědci si byli vědomi toho, že nechat psa zemřít hlady v širokém kosmu by nebyla nejlepší vizitka pro jejich kosmický program. Lajka proto měla být po pěti dnech na orbitu usmrcena. K tomu ale nikdy nedošlo.
Start se povedl a po dosažení oběžné dráhy Země vědci monitorováním základních životních funkcí Lajky zjistili, že má pravidelný tep a i krevní tlak byl v normě. Po rozpadu Sovětského svazu se ale zjistilo, že navzdory očekávání Lajka zemřela už po několika hodinách od startu. Její tělo nevydrželo přílišný stres a přehřátí organismu. Navzdory tomu obíhal Sputnik s jejím mrtvým tělem oběžnou dráhu obíhal pět měsíců, než byl naveden do atmosféry, kde se rozpadl.
Nebyla to ale pouze Lajka. I desítky dalších psů se podívaly do vesmíru dříve, než člověk. A řada z nich tam umírala. Vesmírných expedic se ale zúčastnila také například Malyška, Lisička, Kusačka, Černuška, Zvezdočka nebo Modnica. Šlo o křížence, kteří byli odchytávání v ulicích Moskvy, následně byli vytrénování a odesláni na cestu, z níž většinou nebylo návratu.
Podobně jako lidští astronauté přitom museli i psí kosmonauti projít tréninkem, který je naučil zvyknout si na gravitační zrychlení a řev raketových motorů. Když byli dostatečně vycvičeni, přišlo na lámání chleba. A lety do vesmíru začaly.
22. června 1951 odstartovali k hranicím kosmu Dezik a Cigan. První let přežili, při dalším zahynuli. Stejný osud potkal Mišku a Čižika. Jeden ze psů utekl, tak ho vědci nahradili jiným, netrénovaným. Také nepřežil.
Následně začali Sověti přitvrzovat. Psi vysílali stále výše a ve stavu beztíže je nechávali delší dobu. 3. listopadu 1957 odletěla do vesmíru slavná fenka Lajka, která navzdor všeobecnému vnímání nebyla prvním psem ve vesmíru a původně se takto ani nejmenovala. Potkal ji ale krutý osud. Zaživa uhořela, což Sovětský svaz dlouhé roky odmítal přiznat.
Následovali další psi a další lety, řada z nich ale končila tragicky. Do vesmíru se v rámci sovětského kosmického psího programu uspořádalo 29 letů, při kterých bylo nasazeno 44 psů. Osm z letů ale skončilo tragicky a psí posádka zahynula. Ani ti, kteří se vrátili na Zemi živí, ale neměli na růžích ustláno. Některé z nich Sověti po návratu zabili a rozpitvali.
Související
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
včera
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
včera
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zdroj: Libor Novák