Před 60 lety odletěla Lajka do vesmíru, půl roku nad námi létala mrtvá. Nebyla první, a zemřela hrůznou smrtí

3. listopadu 1957 si vesmírný program Sovětského svazu připsal nesmazatelný historický úspěch. Do vesmíru vystřelil první živou bytost, psa jménem Kudrlinka, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Lajka. Navzdory obecným představám ale nešlo o prvního živého tvora, který cestoval v raketě na hranice kosmu, a rozhodně nešlo o příjemný let. Doprovázely ho děsivé komplikace před startem i po něm. A přesto, že měla být vědci po několika dnech zabita, nikdy k tomu nedošlo.

Ruský vesmírný program měl za dob Sovětského svazu na starosti Oleg Gazenko, který je zodpovědný za vysílání zvířat do vesmíru. Z jeho rukopisu se lze i po desítkách let dozvědět nejen jména psích kosmonautů, ale i jejich stravu nebo podrobnosti o tréninku.

Z deníků, které nalezla Lada Lekajová v archivu Institutu pro lékařské a biologické otázky Ruské akademie věd, lze vyčíst, že psů létalo do vesmíru více, než se dříve myslelo. Na stránkách se totiž nachází řada jmen, která nikdy nevešla do dějin a byla zastíněna Lajkou, prvním živým tvorem, který odcestoval do kosmu.

Ta se do vesmíru podívala přesně před 60 lety, 1. listopadu 1957. Psí kosmonaut ale kvůli velikosti tehdejších raket nesměl být vyšší než 35 cm, delší než 43 cm a nemohl vážit více než šest kilogramů, jinak by se do rakety nevešel. Kosmické lodi pro psy byly malé a na pohodlí při letu se moc nedbalo.

Samotná příprava na start ale byla sama o sobě strastiplná. Kvůli technickým problémům musela Lajka čekat na odlet tři dny sama zavřená v kabině. Tu navíc museli technici ohřívat pomocí hadice s vodou, protože v ní byla zima. 

Už dříve bylo rozhodnuto, že cesta Lajky do vesmíru bude jednosměrným letem. Tehdejší technologie neumožňovaly bezpečný návrat na zem, ale vědci si byli vědomi toho, že nechat psa zemřít hlady v širokém kosmu by nebyla nejlepší vizitka pro jejich kosmický program. Lajka proto měla být po pěti dnech na orbitu usmrcena. K tomu ale nikdy nedošlo.

Start se povedl a po dosažení oběžné dráhy Země vědci monitorováním základních životních funkcí Lajky zjistili, že má pravidelný tep a i krevní tlak byl v normě. Po rozpadu Sovětského svazu se ale zjistilo, že navzdory očekávání Lajka zemřela už po několika hodinách od startu. Její tělo nevydrželo přílišný stres a přehřátí organismu. Navzdory tomu obíhal Sputnik s jejím mrtvým tělem oběžnou dráhu obíhal pět měsíců, než byl naveden do atmosféry, kde se rozpadl.

Nebyla to ale pouze Lajka. I desítky dalších psů se podívaly do vesmíru dříve, než člověk. A řada z nich tam umírala. Vesmírných expedic se ale zúčastnila také například Malyška, Lisička, Kusačka, Černuška, Zvezdočka nebo Modnica. Šlo o křížence, kteří byli odchytávání v ulicích Moskvy, následně byli vytrénování a odesláni na cestu, z níž většinou nebylo návratu.

Podobně jako lidští astronauté přitom museli i psí kosmonauti projít tréninkem, který je naučil zvyknout si na gravitační zrychlení a řev raketových motorů. Když byli dostatečně vycvičeni, přišlo na lámání chleba. A lety do vesmíru začaly.

22. června 1951 odstartovali k hranicím kosmu Dezik a Cigan. První let přežili, při dalším zahynuli. Stejný osud potkal Mišku a Čižika. Jeden ze psů utekl, tak ho vědci nahradili jiným, netrénovaným. Také nepřežil.

Následně začali Sověti přitvrzovat. Psi vysílali stále výše a ve stavu beztíže je nechávali delší dobu. 3. listopadu 1957 odletěla do vesmíru slavná fenka Lajka, která navzdor všeobecnému vnímání nebyla prvním psem ve vesmíru a původně se takto ani nejmenovala. Potkal ji ale krutý osud. Zaživa uhořela, což Sovětský svaz dlouhé roky odmítal přiznat.

Následovali další psi a další lety, řada z nich ale končila tragicky. Do vesmíru se v rámci sovětského kosmického psího programu uspořádalo 29 letů, při kterých bylo nasazeno 44 psů. Osm z letů ale skončilo tragicky a psí posádka zahynula. Ani ti, kteří se vrátili na Zemi živí, ale neměli na růžích ustláno. Některé z nich Sověti po návratu zabili a rozpitvali.

Související

Mléčná dráha

Vědci zachytili záhadný záblesk z vesmíru. Může rozluštit jedno z největších tajemství

Astronomové zaznamenali doposud nejjasnější rychlý rádiový záblesk (FRB) pocházející z nedaleké galaxie. Tento silný puls rádiových vln trvající jen milisekundu, označený jako FRB 20250316A a přezdívaný RBFLOAT, by mohl pomoci rozluštit záhadu vesmírných signálů, které vědce pletou od jejich objevení v roce 2007. I přes jejich vysokou energetickou intenzitu se dosud nevědělo, co je přesně způsobuje. 
Černá díra trhá hvězdu na kusy

Velký třesk byl největší explozí v celém vesmíru, která ale byla ta druhá? Vědci na to náhodou přišli

Astronomové přišli s překvapivým objevem: pomocí vesmírného teleskopu Gaia se jim podařilo náhodně zaznamenat dosud neznámý typ gigantických vesmírných explozí – největších, jaké kdy lidstvo pozorovalo od samotného počátku vesmíru. Tyto kolosální výbuchy světla, zachycené z jádra vzdálených galaxií, nejenže překonávají dosavadní záznamy svou silou, ale i délkou trvání.

Více souvisejících

vesmir Lajka

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Daniela Ostrá

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Filip Turek

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

včera

Izraelská armáda

Izraelské jednotky se probojovávají do centra Gazy. Vytlačují zbývající civilisty z domovů

Izraelské jednotky se snaží vytlačit zbývající civilisty z domovů v Gaze. Pozemní ofenzíva, která odstartovala brzy ráno v úterý, už zničila velké části největšího městského centra v Pásmu Gazy. Před zahájením pozemní operace provedly Izraelské obranné síly (IDF) 150 leteckých a dělostřeleckých útoků. Dvě armádní divize se pomalu probojovávají do centra města, kde se k nim v příštích dnech má připojit třetí.

včera

včera

včera

Evropská unie

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu chce mít z Izraele "super Spartu". Ve světě se ale mění ve vyvrhele

Pouhé hodiny před zahájením pozemní ofenzivy ve městě Gaza premiér Benjamin Netanjahu připravoval zemi na ekonomickou izolaci a vyzýval Izrael, aby se stal "super Spartou" Blízkého východu. Tato vize militarizované, částečně soběstačné společnosti, která se spoléhá na vlastní výrobu a omezené obchodní styky, vyvolala mezi Izraelci neklid. Mnoho z nich se totiž obává, že se jejich země stane vyvrhelem na mezinárodní scéně.

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

včera

Alexej Navalnyj

Testy prokázaly, že Navalného ve vězení otrávili, tvrdí vdova

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února 2024 ve věznici v Kharp, byl s největší pravděpodobností otráven. Testy vzorků jeho biologického materiálu, které se podařilo jeho týmu dostat do laboratoří dvou západních zemí, to potvrdily. Uvedla to vdova Julija Navalná.

včera

včera

Odpor k Izraeli sílí. Stále více států požaduje vyloučení z Eurovize

V souvislosti s válkou v Gaze se rozvinula krize, která vyvolala intenzivní kulturní kritiku Izraele v celé Evropě. Španělsko se stalo nejnovější zemí, která pohrozila bojkotem Eurovize, a to v době, kdy se podle webu Politico stále více států přiklání k tomu, aby byl Izrael vyloučen. Některé evropské vlády sice považují kulturní bojkot za oprávněný, jiné, včetně izraelských představitelů a židovských skupin, varují, že to může vést k antisemitismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy