3. listopadu 1957 si vesmírný program Sovětského svazu připsal nesmazatelný historický úspěch. Do vesmíru vystřelil první živou bytost, psa jménem Kudrlinka, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Lajka. Navzdory obecným představám ale nešlo o prvního živého tvora, který cestoval v raketě na hranice kosmu, a rozhodně nešlo o příjemný let. Doprovázely ho děsivé komplikace před startem i po něm. A přesto, že měla být vědci po několika dnech zabita, nikdy k tomu nedošlo.
Ruský vesmírný program měl za dob Sovětského svazu na starosti Oleg Gazenko, který je zodpovědný za vysílání zvířat do vesmíru. Z jeho rukopisu se lze i po desítkách let dozvědět nejen jména psích kosmonautů, ale i jejich stravu nebo podrobnosti o tréninku.
Z deníků, které nalezla Lada Lekajová v archivu Institutu pro lékařské a biologické otázky Ruské akademie věd, lze vyčíst, že psů létalo do vesmíru více, než se dříve myslelo. Na stránkách se totiž nachází řada jmen, která nikdy nevešla do dějin a byla zastíněna Lajkou, prvním živým tvorem, který odcestoval do kosmu.
Ta se do vesmíru podívala přesně před 60 lety, 1. listopadu 1957. Psí kosmonaut ale kvůli velikosti tehdejších raket nesměl být vyšší než 35 cm, delší než 43 cm a nemohl vážit více než šest kilogramů, jinak by se do rakety nevešel. Kosmické lodi pro psy byly malé a na pohodlí při letu se moc nedbalo.
Samotná příprava na start ale byla sama o sobě strastiplná. Kvůli technickým problémům musela Lajka čekat na odlet tři dny sama zavřená v kabině. Tu navíc museli technici ohřívat pomocí hadice s vodou, protože v ní byla zima.
Už dříve bylo rozhodnuto, že cesta Lajky do vesmíru bude jednosměrným letem. Tehdejší technologie neumožňovaly bezpečný návrat na zem, ale vědci si byli vědomi toho, že nechat psa zemřít hlady v širokém kosmu by nebyla nejlepší vizitka pro jejich kosmický program. Lajka proto měla být po pěti dnech na orbitu usmrcena. K tomu ale nikdy nedošlo.
Start se povedl a po dosažení oběžné dráhy Země vědci monitorováním základních životních funkcí Lajky zjistili, že má pravidelný tep a i krevní tlak byl v normě. Po rozpadu Sovětského svazu se ale zjistilo, že navzdory očekávání Lajka zemřela už po několika hodinách od startu. Její tělo nevydrželo přílišný stres a přehřátí organismu. Navzdory tomu obíhal Sputnik s jejím mrtvým tělem oběžnou dráhu obíhal pět měsíců, než byl naveden do atmosféry, kde se rozpadl.
Nebyla to ale pouze Lajka. I desítky dalších psů se podívaly do vesmíru dříve, než člověk. A řada z nich tam umírala. Vesmírných expedic se ale zúčastnila také například Malyška, Lisička, Kusačka, Černuška, Zvezdočka nebo Modnica. Šlo o křížence, kteří byli odchytávání v ulicích Moskvy, následně byli vytrénování a odesláni na cestu, z níž většinou nebylo návratu.
Podobně jako lidští astronauté přitom museli i psí kosmonauti projít tréninkem, který je naučil zvyknout si na gravitační zrychlení a řev raketových motorů. Když byli dostatečně vycvičeni, přišlo na lámání chleba. A lety do vesmíru začaly.
22. června 1951 odstartovali k hranicím kosmu Dezik a Cigan. První let přežili, při dalším zahynuli. Stejný osud potkal Mišku a Čižika. Jeden ze psů utekl, tak ho vědci nahradili jiným, netrénovaným. Také nepřežil.
Následně začali Sověti přitvrzovat. Psi vysílali stále výše a ve stavu beztíže je nechávali delší dobu. 3. listopadu 1957 odletěla do vesmíru slavná fenka Lajka, která navzdor všeobecnému vnímání nebyla prvním psem ve vesmíru a původně se takto ani nejmenovala. Potkal ji ale krutý osud. Zaživa uhořela, což Sovětský svaz dlouhé roky odmítal přiznat.
Následovali další psi a další lety, řada z nich ale končila tragicky. Do vesmíru se v rámci sovětského kosmického psího programu uspořádalo 29 letů, při kterých bylo nasazeno 44 psů. Osm z letů ale skončilo tragicky a psí posádka zahynula. Ani ti, kteří se vrátili na Zemi živí, ale neměli na růžích ustláno. Některé z nich Sověti po návratu zabili a rozpitvali.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák