O tragédiích se většinou nehovoří v dobrém. Ať už jde o výbuch, zemětřesení či nehody, umírají při nich lidé a mnoho zraněných si odnáší i celoživotní následky. 22. října 1895 se ale odehrála katastrofa, při níž sice umírali lidé, přesto dnes působí poněkud komicky.
Železniční neštěstí v pařížském Montparnasse nevstoupilo do dějin díky brutalitě či počtu mrtvých. Přesto je celosvětově známé, a sice díky své ojedinělosti. Byla to totiž jedna z mála chvil, kdy mohli lidé spatřit letící vlak.
Incident se odehrál 22. října 1895 na trase z Granville do Paříže. Lokomotivu řídili strojvedoucí Guillaume-Marie Pellerin a jeho kolega Albert Mariette. Vlaku ale náhle selhaly brzdy a mohutný kolos s deseti vagony neměl jak zastavit. Doslova se prohnal nástupištěm plným lidí, prorazil čelní stěnu stanice a na opačné straně vyletěl ven.
Lokomotiva vyletěla z devítimetrové výšky a skončila na cestě před stanicí, kde jen chvíli před tím projela tramvaj plná lidí. Paradoxně vyvázli cestující i strojvedoucí pouze s lehčími zraněními a pouze pět lidí bylo zraněno těžce. Zkáza vypadala hrozivě, lokomotiva ležela na ulici, v budově skončily tři vozy a zbývající zůstaly na kolejišti. Při tragédii ale zemřela žena, která přitom ve vlaku vůbec neseděla. Zabil ji padající kus zdiva ve chvíli, kdy prodávala noviny.
Ve své době se jednalo o jednu z nejhorších vlakových katastrof a vyšetřování prokázalo, že na vině jsou strojvedoucí. Vlak se přiřítil do stanice rychlostí kolem 50 kilometrů za hodinu a i kdyby brzdy fungovaly, stroj by nedokázali zastavit.
Během nehody se totiž stalo více podivných věcí. Strojvedoucí Mariette byl natolik pohroužen do papírování, že nestihl včas zatáhnout brzdu. Ta ale sama o sobě vůbec nefungovala, protože byla odpojena, aby se šetřily brzdové destičky. Oba strojvedoucí proto byli obviněni a soud jim udělil pokutu. Pellerin musel zaplatit 50 franků a Mariette 25 franků.
Na samotné tragédii je přitom nejzajímavější právě scéna, kdy vlak prolétává čelní stěnou nádražní budovy. Fotografie této tragédie se stala kultovní a lze ji nalézt v řadě kaváren a restaurací po celém světě. I přes smrt dívky ale vstoupila do historie jako nejpodivnější a nejkomičtější havárie vlaku v dějinách.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák