O tragédiích se většinou nehovoří v dobrém. Ať už jde o výbuch, zemětřesení či nehody, umírají při nich lidé a mnoho zraněných si odnáší i celoživotní následky. 22. října 1895 se ale odehrála katastrofa, při níž sice umírali lidé, přesto dnes působí poněkud komicky.
Železniční neštěstí v pařížském Montparnasse nevstoupilo do dějin díky brutalitě či počtu mrtvých. Přesto je celosvětově známé, a sice díky své ojedinělosti. Byla to totiž jedna z mála chvil, kdy mohli lidé spatřit letící vlak.
Incident se odehrál 22. října 1895 na trase z Granville do Paříže. Lokomotivu řídili strojvedoucí Guillaume-Marie Pellerin a jeho kolega Albert Mariette. Vlaku ale náhle selhaly brzdy a mohutný kolos s deseti vagony neměl jak zastavit. Doslova se prohnal nástupištěm plným lidí, prorazil čelní stěnu stanice a na opačné straně vyletěl ven.
Lokomotiva vyletěla z devítimetrové výšky a skončila na cestě před stanicí, kde jen chvíli před tím projela tramvaj plná lidí. Paradoxně vyvázli cestující i strojvedoucí pouze s lehčími zraněními a pouze pět lidí bylo zraněno těžce. Zkáza vypadala hrozivě, lokomotiva ležela na ulici, v budově skončily tři vozy a zbývající zůstaly na kolejišti. Při tragédii ale zemřela žena, která přitom ve vlaku vůbec neseděla. Zabil ji padající kus zdiva ve chvíli, kdy prodávala noviny.
Ve své době se jednalo o jednu z nejhorších vlakových katastrof a vyšetřování prokázalo, že na vině jsou strojvedoucí. Vlak se přiřítil do stanice rychlostí kolem 50 kilometrů za hodinu a i kdyby brzdy fungovaly, stroj by nedokázali zastavit.
Během nehody se totiž stalo více podivných věcí. Strojvedoucí Mariette byl natolik pohroužen do papírování, že nestihl včas zatáhnout brzdu. Ta ale sama o sobě vůbec nefungovala, protože byla odpojena, aby se šetřily brzdové destičky. Oba strojvedoucí proto byli obviněni a soud jim udělil pokutu. Pellerin musel zaplatit 50 franků a Mariette 25 franků.
Na samotné tragédii je přitom nejzajímavější právě scéna, kdy vlak prolétává čelní stěnou nádražní budovy. Fotografie této tragédie se stala kultovní a lze ji nalézt v řadě kaváren a restaurací po celém světě. I přes smrt dívky ale vstoupila do historie jako nejpodivnější a nejkomičtější havárie vlaku v dějinách.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák