Exodus 1947? Loď, za kterou Británii odsoudil celý svět

Exodus 1947 byla loď, která měla po válce jediný cíl. Přepravit ilegální židovské emigranty z Francie do části Palestiny. Britové ale byli o akci velmi dobře informováni a rozhodli se ji překazit. Loď zastavili a uprchlíky deportovali zpět do Francie. Velkou Británii ale za tento krok odsoudil celý svět.

Stará loď s bohatou historií

Exodus započal svou cestu pod jiným jménem jako americká dopravní loď. Poprvé vyplul v roce 1928 a jmenoval se President Warfield. Byl to velký, elegantní parník, který přepravoval pasažéry mezi Norfolkem a Baltimorem. Po čtrnácti letech spolehlivé práce byl v roce 1942 poslán do Velké Británie, která jej po dvou letech vrátila USA pro potřeby podpůrných akcí při invazi do Normandie.

Válečná služba se na lodi významně podepsala, v roce 1945 byla vyřazena a nabídnuta k prodeji. Šance se chytla washingtonská společnost Potomac Shipwrecking. Ta však byla pouhou zástěrkou pro ilegální polovojenskou židovskou organizaci Hagana.

Přípravy na exodus

Hagana loď zakoupila s jediným záměrem – převézt židovské uprchlíky z Evropy do Palestiny a založit zde židovský stát. Loď, stále ještě pod jménem President Warfield, nebyla schopná delší plavby. Organizace tehdy investovala 90 tisíc dolarů do jejích oprav. Rekonstrukce probíhala v baltimorských docích a po jejím dokončení vyplul parník směr Marseille, Francie. Cestou jej však zachytila bouře a posádka byla nucená přivolat pomoct. Tím přišla akce o moment překvapení a Britové začali tušit, že se něco chystá.

Evropou se mezitím šířily tajné zprávy, že se chystá loď, která uprchlíky odveze do nové domoviny. Nakonec se sešlo celkem 4515 židovských uprchlíků, kteří byli naloženi na loď a vydali se na cestu. Časně ráno 11. července 1947 President Warfield vyplul na svou dalekou cestu do Palestiny. V té době jej posádka také přejmenovala. Využila spojení biblického motivu a aktuálního roku. Zrodil se Exodus 1947.

Odsouzení k neúspěchu

Britské námořnictvo bylo o celé akci již velmi dobře informováno a loď sledovalo od samého začátku cesty. Následovalo jej celý týden a nakonec, asi 20 mil před palestinským pobřežím, přišel rozkaz Exodus zastavit. Starý parník byl obklíčen a nakonec i obsazen, ačkoliv uprchlíci se déle než dvě hodiny britským silám bránili.

Exodus zůstal v palestinském přístavu Haifa. Pasažéři byli přesunuti na jiné lodě – Empire Rival, Ocean Vigour a Runnymede Park. Přišel čas je deportovat zpět do Francie. Migranti však ve francouzském přístavu z lodí odmítli vystoupit. Britové nebyli schopní je dostat z lodí ven. Když se pokusili je vyhladovět, Francie odmítla a poskytla jim zásoby. Situace se začala vyostřovat a britské akce čím dál tím ostřeji odsuzovala mezinárodní politika i média.

Zabralo až Německo

Británie byla zoufalá. Potřebovala celou kauzu co nejrychleji ukončit a už si nemohla dovolit ustoupit. Pohrozila tak uprchlíkům, že pokud nevystoupí, lodě vyrazí do německého Hamburku. Většina pasažérů byli přeživší holocaustu a návrat do země jeho původu pro ně byl děsivý. Britové svému slovu dostáli a v srpnu 1947 lodě skutečně do Hamburku vypluly.

Zde na loď vtrhly stovky vojáků a násilím uprchlíky z lodí vyhnali. Celá anabáze se ukázala být poměrně zbytečnou. O rok později byl ustanoven židovský stát v Palestině (který dodnes budí kontroverzi) a uprchlíci se do něj nakonec skutečně dostali.

Britská vláda byla tehdy za své akce odsouzena světovým tiskem jako krutá. Loď Exodus už na moře nikdy nevyplula. Zůstala v přístavu Haifa jako symbol boje za nezávislost. Existovaly plány na vytvoření muzea přímo na palubě lodi, ale nikdo je nestačil uskutečnit. V srpnu 1952 zničil loď požár.

Související

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.
Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Více souvisejících

historie II. světová válka

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 4 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy