Právo na práci? Technologie v budoucnu nahradí manuální profese i střední třídu, z práce bude vzácnost

"Rozvoj technologií, které v budoucnu nahradí jak manuální profese, tak i střední třídu, učiní z práce vzácný statek, na nějž budou mít monopol pouze vysoce vzdělané a kreativní skupiny obyvatel, což přinese novou vlnu nezaměstnanosti a s ní související globální ekonomickou nerovnost. Informační technologie vytvoří privilegované vrstvy obyvatel, které na nich neskutečně zbohatnou, leč dokáží poskytnout práci pouze velmi malému procentu lidí, protože těch, kteří by byli schopni v této sféře pracovat je jako po šafránu. Neměli bychom se snažit před tímto vývojem strkat hlavu do písku, protože je navzdory své sociální destrukci nevyhnutelný," řekl Hawking v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Kromě výše uvedeného zdůraznil Hawking, že se dostáváme do úplně nové éry, neboť v minulosti veškerý technický pokrok dokázal navzdory svému drastickému počátku (stačí si připomenout industriální revoluci v 19. století) vytvořit alternativy k pracovním místům, která byla z hlediska doby už nepotřebná, nyní tomu tak nebude. Čtyři americké giganty, které v podstatě řídí americkou ekonomiku, Google, Apple, Facebook a Amazon totiž zaměstnávají pouze nepatrný zlomek obyvatel, a proto nelze výhledově počítat s tím, že by dokázaly najednou vytvořit místa pro nově nezaměstnané.

Politici sice nabízí rekvalifikaci, ale ta ničemu nepomůže, protože výše uvedené firmy nikdy nebudou poptávat tak vysoké množství IT pracovníků, a tudíž se nevyřeší převis nabídky po práci nad poptávkou.

Toto si v poslední době čím dál více uvědomují američtí politici. Například senátorka Kirsten Gilibrandová, potenciální kandidátka na prezidentku ve volbách 2020, proto nedávno nastínila dlouho diskutované politické téma státem garantované práce. Jednalo by se o jakýsi ekvivalent New Deal bývalého prezidenta Franklina Roosevelta, který měl nastartovat americkou ekonomiku zužovanou ekonomickou krizí ve 30. letech.

Myšlenka této politiky tkví v právu na práci, kterou je státem povinen svým občanům garantovat. Uměle vytvořená místa by garantovala Národní banka pro infrastrukturu, včetně minimální mzdy ve výši 24 600 USD a veškerých benefitů. Jednalo by se vlastně o alternativu k hojně diskutovanému nepodmíněnému příjmu, který momentálně testuje Finsko, a pravděpodobně se brzy stane realitou i v Itálii.

Nová naděje, růst mezd v soukromém sektoru

Garantovaná pracovní místa ve státním sektoru by pravděpodobně podpořila růst mezd v soukromém sektoru.

S nápadem práva na práci pro ty, kteří se nedokázali prosadit na trhu práce, přišel také nový jihokorejský prezident Moon Jae, který sliboval vytvořit v časovém horizontu pěti let 810 tisíc míst. Jednalo by se o učitele, hasiče, policisty a sociální pracovníky.

Nezaměstnaní by díky právu na práci získali možnost být mezi lidmi a důstojného života. Růst mezd by také odstranil chudobu pracujících, jimž mzda mnohdy nedokáže pokrýt základní životní potřeby.