Stroj, který měl zničit Sovětský svaz? Přišel příliš pozdě, teď nikdo neví, co s ním

Dědic Valkýry

První požadavky na nadzvukový bombardér USAF vypsalo již na začátku 60. let. Letoun měl dosahovat rychlosti až 3 Machů a ve vysoké výšce proniknout nad území Sovětského svazu a provést strategické nukleární údery dříve než by stačil protivník reagovat. Ve službě měl stroj nahradit tehdy již pro letectvo obstarožní a neperspektivní bombardéry B-52 V roce 1964 poprvé vzlétl North American XB-70 Valkyrie. Ten dosahoval na svoji dobu fantastických výkonů. Letadlo bylo schopno letět 3,1 Machu a dosáhnout výšky 23000 metrů.

Nad sovětské území byl pak schopen donést 14 nukleárních pum. Během testů se však ukázalo, že tehdejší technické možnosti neumožňovaly dlouhodobý provoz letadla. Především pevnostní prvky stroje ve vysokých rychlostech velmi trpěly a po katastrofě jednoho z prototypů byl celý projekt zastaven. Projekt celkem stál daňové poplatníky 1,5 miliardy dolarů.

Kopiník na scéně

Sen o nadzvukovém bombardéru však USAF neopustil. Nový projekt, tentokrát již s realističtějšími požadovanými výkony, byl zahájen v roce 1969. První prototyp B-1A vzlétl již v roce 1974. Dosahoval rychlosti 2 Machů a praktického dostupu 15000 metrů. Navíc měl měnitelnou geometrii křídla, takže měl lepší manévrovatelnost při různých rychlostech.

V té době se však ukazovalo, že nově vyvinuté křižující střely s nízkou drahou letu dělají z B-52 daleko učenější a variabilnější stroj než drahý nadzvukový B-1. Když se původně předpokládaná cena za jeden kus 50 milionů dolarů téměř zdvojnásobila, administrativa prezidenta Jimmyho Cartera ve snaze zkrotit vojenský rozpočet celý projekt škrtla.  B-1 byl oprášen až po nástupu prezidenta Ronald Reagan a jeho doktríny uzbrojení Sovětů.

Návrat do života

Ronald Reagen pak v roce 1981 prosadil i přes odpor kongresu výrobu poněkud zjednodušení verze B-1. B-1B má mezikontinentální dolet pouze, když je prázdný. K dosažení svých cílů v SSSR, pokud by startovalo ze základen v USA, potřeboval dvě doplnění paliva za letu. Vzhledem k tomu že Sovětský svaz již tehdy zaváděl do výzbroje protiletadlový komplet S-300, doplnění paliva nad jeho územím znamenalo téměř sebevraždu. Délka nového stroje je 44,5 metru a rozpětí se pohybuje mezi 24 a 42 metry podle nastavení geometrie křídla. Oproti původní verzi má B-1B podstatně horší výkony. Místo 2 Machů jako B-1A dosahuje pouze 1,20 Machu, vystoupá ale do 18000 metrů.

Dolet je 5543 kilometrů bez doplnění paliva. Stroj může nést ve 3 pumovnicích 34 tun bomb. Původně byl vyzbrojen i 6 nosníky pod křídly, kde mohl nést dalších 27 tun nákladu. Ty však byly smlouvou START zakázány. náklad Dnes mohou B-1 nést 84 bomb M.82, každou o váze 87 kilogramů, 24 min nebo 24 řízených střel AGM-158 JASSM. Původně stroj mohl nést 24 atomových pum B-61 a B-83. Po úpravách na strategický bombardér a vyřazení bomb B-61 toho však již není schopen. Letouny byly zařazeny do služby v letech 1986 a 1988. Zprvu měly nepřetržitou pohotovost a byly schopny okamžitě odstartovat k úderu proti SSSR. Ta skončila až v roce 1991.

Příliš drahý a naprosto nepotřebný

Letectvo si se strojem od začátku nevědělo rady. Vzhledem k pokroku v raketové technice, existenci mezikontinentálních střel a k možnostem B-52 nést křižující střely, byl B-1B pro letectvo zátěží se kterou nevědělo, co má dělat. Po roce 1991 proto většinu strojů přestavělo na klasické bombardéry pro konvenční útoky. B-1 se zúčastnili operací v obou válkách proti Iráku, v Afghánistánu nebo bombardování Jugoslávie v roce 1999. Nad Srbskem, z celkového počtu útoků, jich B-1 provedly pouze 5%, ale svrhly 20% všech bomb.

Provoz letounu čelí velké kritice. Na jednu hodinu letu je potřeba 46 pracovních hodin oprav, příprav a kontrol. Aby mohl tedy složitý stroj odstartovat na 12 hodinovou misi je potřeba do něj investovat 720 000 dolarů. Jedna hodina ve vzduchu vyjde daňové poplatníky na 63 000 dolarů. Navíc B-1B nemá stealth prvky a je v leteckém boji velmi zranitelné. Mnoho jeho úkolů dnes zastoupí drony. Proto bude zřejmě jeho vyřazování, i přes modernizace které proběhly v minulých letech uspíšeno. Naopak letoun, který měl nahradit, legendární B-52, by se ve službě měl dožit 40. let 21. století.