Stroj, který měl zničit Sovětský svaz? Přišel příliš pozdě, teď nikdo neví, co s ním

V letošním roce bylo ohlášeno, že do roku 2036 bude z vyzbroje Letectva Spojených států vyřazen bombardér Rockwell B-1 Lancer. Jeho vývoj, služba a použití rozhodně patří k tomu zajímavějšímu v bohaté historii letectví.

Dědic Valkýry

První požadavky na nadzvukový bombardér USAF vypsalo již na začátku 60. let. Letoun měl dosahovat rychlosti až 3 Machů a ve vysoké výšce proniknout nad území Sovětského svazu a provést strategické nukleární údery dříve než by stačil protivník reagovat. Ve službě měl stroj nahradit tehdy již pro letectvo obstarožní a neperspektivní bombardéry B-52 V roce 1964 poprvé vzlétl North American XB-70 Valkyrie. Ten dosahoval na svoji dobu fantastických výkonů. Letadlo bylo schopno letět 3,1 Machu a dosáhnout výšky 23000 metrů.

Nad sovětské území byl pak schopen donést 14 nukleárních pum. Během testů se však ukázalo, že tehdejší technické možnosti neumožňovaly dlouhodobý provoz letadla. Především pevnostní prvky stroje ve vysokých rychlostech velmi trpěly a po katastrofě jednoho z prototypů byl celý projekt zastaven. Projekt celkem stál daňové poplatníky 1,5 miliardy dolarů.

Kopiník na scéně

Sen o nadzvukovém bombardéru však USAF neopustil. Nový projekt, tentokrát již s realističtějšími požadovanými výkony, byl zahájen v roce 1969. První prototyp B-1A vzlétl již v roce 1974. Dosahoval rychlosti 2 Machů a praktického dostupu 15000 metrů. Navíc měl měnitelnou geometrii křídla, takže měl lepší manévrovatelnost při různých rychlostech.

V té době se však ukazovalo, že nově vyvinuté křižující střely s nízkou drahou letu dělají z B-52 daleko učenější a variabilnější stroj než drahý nadzvukový B-1. Když se původně předpokládaná cena za jeden kus 50 milionů dolarů téměř zdvojnásobila, administrativa prezidenta Jimmyho Cartera ve snaze zkrotit vojenský rozpočet celý projekt škrtla.  B-1 byl oprášen až po nástupu prezidenta Ronald Reagan a jeho doktríny uzbrojení Sovětů.

Návrat do života

Ronald Reagen pak v roce 1981 prosadil i přes odpor kongresu výrobu poněkud zjednodušení verze B-1. B-1B má mezikontinentální dolet pouze, když je prázdný. K dosažení svých cílů v SSSR, pokud by startovalo ze základen v USA, potřeboval dvě doplnění paliva za letu. Vzhledem k tomu že Sovětský svaz již tehdy zaváděl do výzbroje protiletadlový komplet S-300, doplnění paliva nad jeho územím znamenalo téměř sebevraždu. Délka nového stroje je 44,5 metru a rozpětí se pohybuje mezi 24 a 42 metry podle nastavení geometrie křídla. Oproti původní verzi má B-1B podstatně horší výkony. Místo 2 Machů jako B-1A dosahuje pouze 1,20 Machu, vystoupá ale do 18000 metrů.

Dolet je 5543 kilometrů bez doplnění paliva. Stroj může nést ve 3 pumovnicích 34 tun bomb. Původně byl vyzbrojen i 6 nosníky pod křídly, kde mohl nést dalších 27 tun nákladu. Ty však byly smlouvou START zakázány. náklad Dnes mohou B-1 nést 84 bomb M.82, každou o váze 87 kilogramů, 24 min nebo 24 řízených střel AGM-158 JASSM. Původně stroj mohl nést 24 atomových pum B-61 a B-83. Po úpravách na strategický bombardér a vyřazení bomb B-61 toho však již není schopen. Letouny byly zařazeny do služby v letech 1986 a 1988. Zprvu měly nepřetržitou pohotovost a byly schopny okamžitě odstartovat k úderu proti SSSR. Ta skončila až v roce 1991.

Příliš drahý a naprosto nepotřebný

Letectvo si se strojem od začátku nevědělo rady. Vzhledem k pokroku v raketové technice, existenci mezikontinentálních střel a k možnostem B-52 nést křižující střely, byl B-1B pro letectvo zátěží se kterou nevědělo, co má dělat. Po roce 1991 proto většinu strojů přestavělo na klasické bombardéry pro konvenční útoky. B-1 se zúčastnili operací v obou válkách proti Iráku, v Afghánistánu nebo bombardování Jugoslávie v roce 1999. Nad Srbskem, z celkového počtu útoků, jich B-1 provedly pouze 5%, ale svrhly 20% všech bomb.

Provoz letounu čelí velké kritice. Na jednu hodinu letu je potřeba 46 pracovních hodin oprav, příprav a kontrol. Aby mohl tedy složitý stroj odstartovat na 12 hodinovou misi je potřeba do něj investovat 720 000 dolarů. Jedna hodina ve vzduchu vyjde daňové poplatníky na 63 000 dolarů. Navíc B-1B nemá stealth prvky a je v leteckém boji velmi zranitelné. Mnoho jeho úkolů dnes zastoupí drony. Proto bude zřejmě jeho vyřazování, i přes modernizace které proběhly v minulých letech uspíšeno. Naopak letoun, který měl nahradit, legendární B-52, by se ve službě měl dožit 40. let 21. století.

Související

Více souvisejících

bombardér B-1B letectví

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Válka na Ukrajině: Rusové se přeskupují, soustředí se na pět obcí

Ruské invazní síly se na různých místech přeskupují a hlavní úsilí soustředí na útočné operace u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky na východě Ukrajiny, uvedl dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Ten zároveň hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u desítky obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, včetně Bachmutu.

Aktualizováno před 22 minutami

Lidé hledají přeživší v sutinách. (6.2.2023)

Zemětřesení v Turecku a Sýrii už má téměř 5000 obětí, jejich počet bude dále stoupat

Počet obětí ničivého pondělního zemětřesení v Turecku a Sýrii vzrostl na 4983. Jak dnes uvedl Turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD), v Turecku zemřelo nejméně 3381 lidí. Otřesy tam zasáhly deset provincií, zraněných je v Turecku nejméně 20.426 lidí. V Sýrii podle posledních údajů zemřelo nejméně 1602 lidí. Celkový počet obětí bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce.

před 24 minutami

před 32 minutami

Ilustrační fotografie.

Tržby v malooobchodě loni klesly, v prosinci pokles zpomaloval

Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V samotném prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly, pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta.

před 37 minutami

před 46 minutami

Masarykova univerzita, ilustrační fotografie.

Policie se zabývá děním na pedagogické fakultě v Brně. Vznikla i petice

Atmosféra na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zůstává necelý týden před zahájením jarního semestru vypjatá. Údajné obtěžování studentek odsoudili v prohlášeních nová děkanka Simona Koryčánková i rektor Martin Bareš, avizovali důkladné prošetření i preventivní kroky. Situací se podle deníku Právo začala zabývat také policie. 

před 52 minutami

Ilustrační fotografie.

Češi se snadno nechají zmanipulovat sociálními sítěmi, myslí si studenti

Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích. Myslí si to tři čtvrtiny žáků a studentů. Ti nejvíce důvěřují veřejnoprávním médiím. Důvěra dětí a dospívajících v média ale celkově klesá, vyplynulo z průzkumu mediální gramotnosti, kterou dnes zveřejnila společnost Člověk v tísni. Výsledky má ČTK k dispozici.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Tank Tomáš, na který se složili Češi, už byl nasazen do bojů na Ukrajině

Tank Tomáš zakoupený z prostředků českých dárců, už byl nasazen v bojích na Ukrajině. ČTK to řekl spoluautor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Projekt ironicky pojmenovaný po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi považuje za unikátní svorník mezi českými organizacemi, úřady a ukrajinskou stranou. Na první výročí ruské invaze do sousední země chystá iniciativa průvod Prahou a koncert, připravené už má i projekty pro poválečnou obnovu Ukrajiny.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude v noci mrazivé. Teploty klesnou hluboko pod nulu

Česko má podle meteorologů před sebou slunečný týden. Až do pátku by mělo být převážně jasno nebo polojasno. Teploty se budou přes den pohybovat většinou okolo nuly, v noci ale mohou padat hluboko pod ni, a to až na minus 15 stupňů Celsia. 

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

Zdroj: ČTK

Další zprávy