Budou roboti dovážet jídlo z vesmíru? Vědci chystají vesmírný megaprojekt

Není snadné něco ve vesmíru vypěstovat. Semínka mohou ve stavu beztíže poletovat. Voda neteče. Shlukuje se v kapkách, které mohou zaplavit kořeny. A umělé světlo a ventilátory musejí být zkonstruovány tak, aby nahradily sluneční paprsky a vítr. Avšak pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bude zahradničení ve vesmíru pro příští generace kosmonautů klíčové.

Kosmonauti budou muset během misí na Měsíc nebo Mars trvající několik měsíců či dokonce několik let něco jíst. Základní výživné látky, jako jsou vitamíny C a K, však časem z potravin sušených vymrazováním zmizí.

Když o ně budou astronauti připraveni, roste nebezpečí, že se u nich objeví infekce, rakovina či srdeční choroby nebo že budou mít špatnou srážlivost krve.

Americká vesmírná agentura se tedy obrátila na botaniky, školy a zahradníky, aby přistoupili k pokusům.

"Na Zemi existují desetitisíce poživatelných rostlin, které by mohly být využity, a není snadné vybrat ty, které budou pro produkci potravin určených pro kosmonauty vhodné," vysvětluje pro AFP ředitel tropické botanické zahrady Fairchild na Floridě Carl Lewis.

Tato botanická zahrada v Miami identifikovala 106 druhů rostlin, které by mohly ve vesmíru dobře reagovat, jako je kapusta a hlávkový salát. Potom začalo více než 15.000 studentů ze 150 škol pěstovat rostliny ve třídách ve stejných podmínkách jako ve vesmíru. Tento čtyřletý projekt, financovaný NASA částkou 1,24 milionu dolarů (26 milionů Kč), je právě v polovině.

Studenti mají o rostliny pečovat a zaznamenávat údaje o jejich vývoji, které pak sdělují NASA.

"Nepoužíváme klasické způsoby zahradničení. Máme zařízení s nejmodernější technologií," vysvětluje sedmnáctiletá studentka Rhys Campová, jejíž třída se stará o červený salát.

Pokusy provázejí některé problémy: rostliny mohou být příliš zalévány, teplota ve třídách se mění a kultury mohou být během prázdnin ponechány svému osudu.

To však nečekaně k programu přispělo. "Jestliže rostlina dobře reaguje na všechny tyto změny, je pravděpodobné, že bude dobře reagovat i ve vesmíru," tvrdí expertka na botaniku z NASA Gioia Massová.

Astronauti žijící na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, která obíhá kolem Země ve výšce 400 kilometrů, také zažili četné neúspěchy ve vesmírném zahradničení. První přenosný truhlík pro pěstování ve vesmíru, vybavený žárovkami LED a pojmenovaný Veggie, je na ISS testován od roku 2014: část rostlin nevyklíčila, jiné podlehly suchu. Ale kosmonauti vytrvali a v roce 2015 mohli ochutnat první listy salátu vypěstovaného ve vesmíru. Stanice má dnes k dispozici dvě zařízení Veggie a třetí nazvané Advanced Plant Habitat.

Sklízí se ovšem jen občas a na jednoho astronauta vyjdou jeden nebo dva listy salátu, ale stojí to za to, svěřil se kosmonaut Ricky Arnold při videokonferenci se školou Fairchild v dubnu.

"Textura všech potravin sušených vymrazováním je velmi podobná. Když si můžete sklidit vlastní salát, je to příjemné oživení standardního jídelníčku," řekl.

Jak uvádí Massová, dobrá rostlina ve vesmíru musí být vysoce produktivní, musí se vyvíjet za teploty panující na vesmírné lodi (na ISS to je 22 stupňů Celsia), kde je vlhkost vzduchu 40 procent a vysoká úroveň oxidu uhličitého. Musí rovněž vzklíčit v malém množství půdy, dobře reagovat na LED osvětlení a nesmí obsahovat mnoho mikrobů, protože je obtížné zeleninu ve vesmíru omývat.

NASA chce využívat pro zahradničení roboty, aby se kosmonauti mohli věnovat jiným úkolům. Ti však většinou rostliny pěstují rádi, protože jim to umožňuje udržovat pouto se Zemí. "Psychické výhody mohou být pro astronauty důležité," soudí Trent Smith z NASA,

Související

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci vesmir NASA ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Předpověď počasí na týden. Po oteplování přijde zvrat

V Česku se bude během probíhajícího únorového týdne oteplovat. Teploty mohou vyšplhat až na 11 stupňů nad nulou, než o nadcházejícím víkendu dojde k ochlazení. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Soudy, ilustrační fotografie.

Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění

V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

včera

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek při debutu na olympiádě dojel na pěti kilometrech pro stříbro

Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.

včera

včera

Markéta Davidová

Sázka na Davidovou nevyšla. Biatlonová smíšená štafeta skončila až jedenáctá, slaví Francie

Byl to jeden z největších otazníků v české olympijské výpravě. Zda se olympiády zúčastní dlouhodobě zdravotně se trápící biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová, nebo nikoli, a popřípadě, pokud ano, jak na tom fyzicky bude. Nakonec se Davidová zúčastnila hned prvního biatlonového závodu v Anterselvě pod pěti olympijskými kruhy, kterým byla smíšená štafeta, přičemž český trenérský štáb se ji rozhodl nasadit jako finišmanku štafety. Ta tak jela ve složení Vítězslav Hornig, Michal Krčmář, Tereza Voborníková a Markéta Davidová. Přestože to před poslední předávkou vypadalo nadějně z českého pohledu, jelikož české kvarteto figurovalo na páté pozici, Davidové se finiš vůbec nevydařil. Češi tak propadli až na 11. místo. Závod ovládli Francouzi.

včera

včera

včera

Zuzana Maděrová

Senzační zlato. Maděrová zastoupila zklamanou Ledeckou v paralelním obřím slalomu

Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Olympijská kolekce českých sportovců ve světě zaujala. Řadí je k těm nejpoutavějším

Na domácí scéně nejen mezi fanoušky, ale i mezi politiky nenašlo oblečení českých sportovců pro letošní zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo příliš pochopení vzhledem k jeho netradiční barevné kombinaci. Jak už to ale v mnoha případech bývá, to, co pro Čechy může být pohoršující, může naopak ve světě snést pochvalu. A to je právě případ i nové české olympijské kolekce. Podle zahraničních médií se totiž Češi ve svém oblečení při zahájení rozhodně neztratili. Kolekce prý patří k pěti nejzajímavějším.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání vlády.

Česko by mohlo dětem zakázat sociální sítě. Babiš se tomu nebrání

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit. 

včera

včera

včera

včera

včera

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

včera

Trump nechápe, že se na olympiádě bučelo na Vance. Lidé ho prý mají rádi

V Itálii jsou v plném proudu zimní olympijské hry, na jejichž slavnostním zahájení reprezentoval Spojené státy americké viceprezident J. D. Vance. Dočkal se kritické reakce publika, což překvapilo prezidenta Donalda Trumpa. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy