Záhada, kterou nikdo nedokáže vysvětlit. Kam mizí obří symboly druhé světové války?

Válka za sebou nenechává pouze ztráty na lidských životech, ale i škody materiální. Některé jsou nenávratně ztraceny, jiné se dají zacelit. Na rozdíl od rozbitých tanků a vrtulníků ale například potopené lodě či ponorky většinou opravit nelze. Často tak končí na dně moří a oceánů, odkud ale někdy záhadně mizí.

Bitevní loď Tirpitz byla považována za jedno z nejmodernějších plavidel druhé světové války. Navzdory této skutečnosti se Tirpitz nikdy aktivně nezúčastnil žádných bojových operací a ani nikdy nenarušil spojenecké námořní zásobování. Po celou dobu své existence se jen přemisťoval z jednoho norského fjordu na druhý, a nakonec byl u jednoho z nich zničen.

Podobného osudu se dočkala loď Indianapolis, která v červenci 1945 převážela součásti atomové bomby, která později zničila japonskou Hirošimu, na tichomořský ostrov Tinian. Posádka úlohu splnila, ale při zpáteční plavbě ji ve Filipínském moři zasáhla dvě torpéda vypálená z japonské ponorky. Vzhledem k utajení mise nebyl křižník nikde postrádán a trvalo čtyři dny, než byli trosečníci objeveni. Než se na místo dostavila záchrana, z více než 800 členů posádky, kteří útok přežili, většina zemřela - mnohé zahubila hejna žraloků, další se vyčerpaní a dehydrovaní utopili.

A takto bychom mohli pokračovat. Lodí, které bylo za druhé světové války zničeno, jsou desítky, ne-li stovky. Většina z nich skončila na dně moří a oceánů, kde je tehdejší národy nechaly na pospas rozmarům přírody. Dalo by se proto předpokládat, že tam leží dodnes, opak je ale pravdou. Lodě mizí, a nikdo s jistotou neví kam.

Například ze dna Jávského moře záhadně zmizely vraky tří nizozemských lodí z druhé světové války. V potopených válečných plavidlech asi 100 kilometrů od břehů Indonésie byly ostatky 2220 obětí.

Podle britského listu The Guardian existují obavy, že lodě byly ilegálně vytaženy z moře lidmi, kteří se chtěli obohatit prodejem kovu z vraků. Indonésie ale tvrdí, že za zmizení plavidel nenese odpovědnost.

Nizozemské ministerstvo obrany již dříve oznámilo, že začalo mezinárodní vyšetřování, které má zmizení nizozemských lodí ze dna moře objasnit. Ministerstvo potvrdilo, že vraky dvou válečných lodí, které se potopily v roce 1942, jsou zcela pryč a chybí i značná část třetí lodě.

Vraky byly objeveny v neporušeném stavu v roce 2002 amatérskými potápěči. Nová expedice, která byla uspořádána k 75. výročí Bitvy v Jávském moři, jež připadne na příští rok, zjistila, že plavidla na místě již nejsou. Sonary ukázaly otisky vraků na mořském dně, plavidla sama ale již ne, napsal The Guardian.

"Nizozemská vláda nemůže tvrdit, že je za to odpovědná indonéská vláda, protože nás Nizozemsko nikdy nepožádalo o ochranu těchto plavidel," uvedl Bambang Budi Utomo, ředitel Národního archeologického centra, které spadá pod indonéské ministerstvo vzdělání a kultury.

Všechny tři lodě se potopily během Bitvy v Jávském moři, která skončila porážkou nizozemského, britského, amerického a australského námořnictva japonskou armádou v únoru 1942. Jednalo se o jednu z nejdražších námořních bitev války, jež vedla k japonské okupaci celé Nizozemské východní Indie.

Nejde ale o jediný případ, kdy se vraky lodí ztrácejí. Desítky vraků válečných lodí, které patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, poškozují v Asii sběrači kovů. 

Průzkum ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historikové, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky přitom bývají považovány za válečné hroby, píše britský deník The Guardian. Vlády se podle něj obávají, že znesvěcení hrozí i dalším lodím.

Sedmdesát let staré, zrezivělé vraky jsou prodávány jako šrot, ale mohou skrývat i cenné kovy, například měděné kabely nebo lodní šrouby z fosforového bronzu. Experti soudí, že sběrači mohou hledat ještě cennější věci, například ocelové opláštění vyrobené před érou jaderných testů. Potopené lodi jsou tak jedním z posledních zdrojů radiací nekontaminované oceli, která je klíčovou součástí vědeckých a lékařských přístrojů.

The Guardian už loni napsal, že sběrači kovů ilegálně vyzvedli i nejslavnější britské válečné lodi. Popudili tak válečné veterány i archeology, kteří obvinili vládu, že nejedná dost rychle a podmořské hroby nechrání. Tři plavidla - HMS Exeter, HMS Encounter a HMS Electra - přitom obsahovala pozůstatky více než 150 námořníků. V roce 2014 bylo zjištěno, že vážně poškozeny jsou vraky lodí HMS Repulse a HMS Prince of Wales, v nichž jsou pozůstatky asi 800 námořníků.

Ukázalo se, že řádění zlodějů nebyla ušetřena ani jedna z nejslavnějších australských lodí, lehký křižník HMAS Perth. "Je to místo posledního odpočinku více než 350 Australanů, kteří přišli o život, když bránili hodnoty a svobody Austrálie. Zpráva, že vrak byl narušen, je proto velmi znepokojivá, řekl australský ministr pro záležitosti veteránů Dan Tehan. Podle Jamese Huntera z Australského národního námořního muzea vrak HMAS Perthu "ze 60 až 70 procent zmizel".

Tento nelegální obchod, který kvete v posledních 18 měsících, zůstává zahalen tajemstvím. Někteří archeologové tvrdí, že prodej zrezivělých kovů se vzhledem k nákladům na vyzdvižení nemůže vyplatit. Další matoucí skutečností je, že mnoho dostupných moderních vraků zůstává nedotčeno.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka

Aktuálně se děje

včera

Soudy, ilustrační fotografie.

Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění

V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

včera

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek při debutu na olympiádě dojel na pěti kilometrech pro stříbro

Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.

včera

včera

Markéta Davidová

Sázka na Davidovou nevyšla. Biatlonová smíšená štafeta skončila až jedenáctá, slaví Francie

Byl to jeden z největších otazníků v české olympijské výpravě. Zda se olympiády zúčastní dlouhodobě zdravotně se trápící biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová, nebo nikoli, a popřípadě, pokud ano, jak na tom fyzicky bude. Nakonec se Davidová zúčastnila hned prvního biatlonového závodu v Anterselvě pod pěti olympijskými kruhy, kterým byla smíšená štafeta, přičemž český trenérský štáb se ji rozhodl nasadit jako finišmanku štafety. Ta tak jela ve složení Vítězslav Hornig, Michal Krčmář, Tereza Voborníková a Markéta Davidová. Přestože to před poslední předávkou vypadalo nadějně z českého pohledu, jelikož české kvarteto figurovalo na páté pozici, Davidové se finiš vůbec nevydařil. Češi tak propadli až na 11. místo. Závod ovládli Francouzi.

včera

včera

včera

Zuzana Maděrová

Senzační zlato. Maděrová zastoupila zklamanou Ledeckou v paralelním obřím slalomu

Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Olympijská kolekce českých sportovců ve světě zaujala. Řadí je k těm nejpoutavějším

Na domácí scéně nejen mezi fanoušky, ale i mezi politiky nenašlo oblečení českých sportovců pro letošní zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo příliš pochopení vzhledem k jeho netradiční barevné kombinaci. Jak už to ale v mnoha případech bývá, to, co pro Čechy může být pohoršující, může naopak ve světě snést pochvalu. A to je právě případ i nové české olympijské kolekce. Podle zahraničních médií se totiž Češi ve svém oblečení při zahájení rozhodně neztratili. Kolekce prý patří k pěti nejzajímavějším.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání vlády.

Česko by mohlo dětem zakázat sociální sítě. Babiš se tomu nebrání

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit. 

včera

včera

včera

včera

včera

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

včera

včera

Výhled počasí na příští víkend. Do Česka dorazí ochlazení

Zima sice v Česku pokračuje, ale počasí se v posledních dnech oteplilo. Příští únorový víkend by však měl přinést ochlazení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy