Let Apolla 13 je nazýván nejúspěšnější neúspěšnou akcí v dějinách americké astronautiky. Přesto při něm před 47 lety nastalo drama, které sledoval téměř celý svět.
Čtrnáctého dubna 1970 se z reproduktorů řídícího centra letu v texaském městě Houstonu ozvalo legendární hlášení astronauta Jacka Swigera: "Houstone, máme problém."
Z Apolla se během rutinní operace - míchání nádrží s kyslíkem - utrhla jedna z nádrží a poškodila druhou nádrž. V kabině začal 55 hodin po startu klesat tlak, posádka měla potíže s kyslíkem, s klesající teplotou i s tím, aby udržela spojení se Zemí.
Sen astronautů Jima Lovella – kapitána lodi, Freda Haiseho a Jacka Swigera stanout na povrchu Měsíce se rozplynul. Let se změnil v zoufalý zápas o život.
Astronauti se z poškozeného velitelského modulu přesunuli do lunárního modulu. Pokoušeli se loď udržet v takovém směru, aby s ní neodletěli do vzdálených končin vesmíru.
Modul, určený pro přistání dvou lidí na Měsíci, sloužil jako záchranný člun pro celou trojici. Zásoby kyslíku v něm však byly určeny pro dva astronauty na dva dny. Teď musely stačit třem astronautům na čtyři dny.
Jeden z nejdramatičtějších okamžiků nastal, když se v modulu začal hromadit oxid uhličitý. K jeho pohlcení byly určeny filtry, jejichž kapacita instalovaná v lunárním modulu odpovídala dvoučlenné posádce po dobu 48 hodin.
Na palubě velitelského modulu byly podobné filtry, ale jiného tvaru. Proto nešly do lunárního modulu přemístit. Specialista řídicího střediska v Houstonu však vymyslel, jak s pomůckami, které mají astronauti na palubě, přizpůsobit filtry velitelského modulu pro lunární modul. Podle jeho návodu astronauti z ponožky, izolepy, plastového sáčku a obalu letové příručky sestavili adaptér, umožňující namontovat v lunárním modulu filtry z velitelského modulu.
Ke svému návratu využila posádka gravitační sílu Měsíce, která modul katapultovala zpět k Zemi.
Modul přistál 17. dubna 1970 na hladině Tichého oceánu severovýchodně od Americké Samoy. Amerika trojici astronautů oslavovala jako hrdiny.
Odyssea Apolla 13 je patrně jediným případem vážné poruchy vesmírné lodi, která skončila happyendem. Také proto byla zfilmována. Ve snímku Apollo 13 z roku 1995 hraje hlavní roli - kapitána Lovella - Tom Hanks.
Související
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Aktuálně se děje
včera
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
včera
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
včera
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
včera
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
včera
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
včera
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
včera
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
včera
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
včera
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
včera
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
včera
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
včera
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
včera
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
včera
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
včera
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
včera
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
včera
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
27. května 2026 21:18
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
27. května 2026 20:00
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Zdroj: Libor Novák