Mys Canaveral - Raketoplán Discovery ve středu bezpečně přistál v Kennedyho vesmírném centru na floridském mysu Canaveral, informuje NASA na svém webu. Vrátil se z posledního letu.
Americká vesmírná agentura označila přistání za "ukázkové".Raketoplán přistával ozářen sluncem. Na ranvej dosedl v 17:57:17 SEČ. Na Floridě byly v té době tři minuty před polednem"Houstone, tady Discovery, bylo to naposled, kola se zastavila," hlásil kapitán Discovery Steve Lindsey."Discovery, tady Houston, dobrá práce," odpovídal ředitel letu Charles Hobaugh. "Velkolepé přistání, díky."Discovery se šesti astronauty - pěti muži a jednou ženou - byl na rutinní misi ke stanici ISS. Astronauti namontovali na stanici modul Leonardo a plošinu Express Logistics Carrier. Posádce ISS přivezli pomocníka-robota.Raketoplán při posledním letu strávil ve vesmíru 12 dnů a 19 hodin.Přistání probíhalo podle časového rozvrhu. Kapitán Lindsley dostal pokyn k přistání v 16:32 SEČ. Dvacet minut poté zažehl pilot Eric Boe dva brzdicí motory.V této chvíli už bylo nemožné přistávací manévr odvolat. Raketoplán přistává s minimem paliva jako kluzák.Loď brzdila dvě a půl minuty. Během tohoto času zpomalila na 302 kilometrů v hodině.Do atmosféry Discovery vstoupil půl hodiny před přistáním.Teď po 27 letech ve službách NASA jde Discovery do výslužby. Skončí v muzeu astronautiky ve Washingtonu.Discovery je první raketoplán, který se dočkal důchodu.Poprvé vzlétl už v roce 1984, mezi hvězdami strávil tolik času jako žádný jiný stroj z flotily raketoplánů a jako žádná jiná vesmírná loď. Na oběžné dráze ve středu pobýval 365. den, celkem letěl devětatřicetkrát.Po Discovery poletí k ISS ještě raketoplány Endeavour a Atlantis. První let je naplánován na duben, druhý na červen.Poté, co raketoplány definitivně skončí, bude NASA využívat k letům svých astronautů na ISS ruské vesmírné lodě Sojuz. Za jedno sedadlo jí budou Rusové účtovat přes 51 milionů dolarů, v přepočtu 900 milionů korun.To jsou základní fakta o Discovery, který má v NASA kód OV-103 a přezdívku "workhorse" (pracant, dříč):• Discovery poprvé startoval do vesmíru 30. října 1984, naposledy 24. února 2011. Absolvoval 39 letů na oběžnou dráhu.• Na oběžné dráze byl bez započtení svého posledního letu 351 dní, 17 hodin, 50 minut, 41 vteřin. Zemi obletěl 5 628krát a urazil 230 003 477 kilometrů. Bilanci po posledním letu NASA teprve upřesní. Je však zřejmé, že jeho kariéra skončí na 365 dnech a 241 milionech kilometrů ve vesmíru.• Discovery byl první vesmírnou lodí, která zachytila družici a dopravila ji zpět na Zem. Proslul také tím, že vynesl do vesmíru Hubbleův teleskop. Celkem vynesl 31 satelitů. Vozil součástky a zásoby na stanice Mir a ISS.• Jeho konstrukce pochází ze sedmdesátých let 20. století. Dohodu o výrobě uzavřela NASA s firmou Rockwell International (hlavním kontraktorem) 29. ledna 1979.• Vesmírná loď byla pojmenována po britské jachtě Discovery, na které se v letech 1776 až 1779 plavil kolem světa mořeplavec James Cook.• Discovery byl čtvrtým vyrobeným raketoplánem - po zkušebním Enterprise, Columbii a Challengeru. Po něm byly ještě vyrobeny Atlantis a Endeavour.• Vedle Atlantisu a Endeavouru byl jedním ze tří raketoplánů pro pilotované lety, které NASA zůstaly po haváriích Challengeru a Columbie. Challenger a Columbia – ztroskotaly v letech 1998 a 2003. Po jejich haváriích následoval vždy let Discovery - lodě, která měla největší důvěru techniků NASA.• Měl pověst nejspolehlivějšího raketoplánu, vykázal nejméně závad.• Po Discovery poletí ještě Endeavour a Atlantis. První let je naplánován na duben, druhý na červen. Tím by se měla uzavřít tři desetiletí trvající éra raketoplánů - po 135 letech do vesmíru.
Související
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
USA (Spojené státy americké) , raketoplán
Aktuálně se děje
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
včera
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
včera
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
včera
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
1. dubna 2026 21:07
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
1. dubna 2026 19:38
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.
Zdroj: Libor Novák