K největší letecké tragédii v historii paradoxně nedošlo ve vzduchu

Před přibližně čtyřiceti lety došlo k největší letecké nehodě, která si vyžádala stovky obětí. Ironií osudu se letadla nesrazila ve vzduchu. Narazila do sebe na runwayi na Kanárských ostrovech.

Téměř každá letecká nehoda je sérií nehod a náhod, kdy selže více věcí najednou. A přesně to se stalo 27. března 1977, kdy se srazily dva Boeingy 747 na letišti v Tenerife. Na jejich dráze se srazila letadla americké aerolinky Pan Am a nizozemské KLM.

Letadla však na letišti Los Rodeos, které je dnes známé jako letiště Tenerife Sever, vůbec neměla být. Obě totiž mířila na letiště Las Palmas, které se také nachází na Kanárských ostrovech. Americký Clipper Victor vyrazil z Los Angeles, zatímco nizozemský Rijn letěl z Amsterdamu.

V Clipper Victor letělo 380 lidí spolu s 16 členy posádky, zatímco v Rijn jich bylo 235 a 14 členů posádky. Zatímco v americkém letadle letěli především lidé starší 55 let, v nizozemském letěly především mladé rodiny s dětmi.

Obě letadla měla přistát přibližně ve čtvrt na dvě. Krátce před tím však v květinářství na letišti Las Palmas vybuchla bomba, kterou tam umístila separatistická skupina Fuerzas Armadas Guanchas. Ta vyhrožovala, že je na letišti ještě jedna. Všechny lety byly odkloněny na Los Rodeos.

Letadlo Pan Am mělo dost paliva a chtělo počkat na znovuotevření letiště, ale bylo zamítnuto. Během poměrně krátké doby bylo malé letiště Los Rodeos naprosto přetíženo. Zatímco letadla čekala na to, až se Las Palmas otevře, pilot letadla KLM se rozhodl nechat natankovat, aby ušetřil čas.

Krátce na to se Las Palmas otevřelo a menší letadla kolem Rijn projelo a odletělo. Na runwayi nakonec zůstal jen Clipper Victor a Rijn. Clipper Victor Rijn nemohl objet, chyběly jim čtyři metry prostoru. Proto musel čekat, až Rijn natankuje. Během krátké doby se zhoršilo počasí a viditelnost prudce klesla.

Protože Los Rodeos mělo jen jednu runway a jednu menší dráhu, letadla se potřebovala otočit. Řídící věž poslala letadlo KLM na začátek dráhy, aby mohlo odstartovat. Letadlo Pan Am mělo odjet na jeden ze čtyř malých spojovacích pruhů s názvem C3. Někde v té chvíli věž letadla ztratila v mlze.

Krátce poté se všechno pokazilo. Pilot letadla KLM Jacob Veldhuyzen van Zanten, který tehdy patřil k nejlepším v oboru, spěchal, aby nepřekročil povolený limit u řízení letadla. Bál se, že se letiště uzavře, a proto byl netrpělivý.

Pilot Pan Am Victor Grubbs zatím manévroval letadlo směrem k pruhu. Pruh C3 byl však ve špatném úhlu a posádka se rozhodla popojet ještě o 200 metrů k pruhu C4, který byl pro ně vhodnější. V tu chvíli stála letadla proti sobě.

Letadlo KLM požádalo o povolení ke startu a dostalo předběžné povolení k přípravě. Komunikace byla nejasná a van Zanten udělal školáckou chybu. Nepídil se po tom, jestli je všechno v pořádku. Prostě odbrzdil a zahájil start.

V té době letadlo Pan Am stále nebylo na pruhu. Už našlo spojku a pomalu k ní vjíždělo – zbývalo mu asi 30 sekund do bezpečí. V té chvíli si kopilot všiml světel od boeingu KLM a posádce došlo, co se stalo. Kapitán Grubbs zapnul výkon motoru na maximum, aby se druhému letadlu vyhnul. Tato reakce zachránila posádku a cestující v přední části letadla.

Van Zanten si amerického letadla všiml ve chvíli, kdy letadlo nabralo rychlost přibližně 300 kilometrů v hodině a mezi letadly byla vzdálenost asi 300 až 500 metrů. Snaha zastavit by byla zbytečná. Proto se rozhodl letadlo zvednout dříve, aby druhý boeing přeletěli.

Začal se zvedat tak agresivně, že se ocas letadla dřel o asfalt, až se z něj jiskřilo. Kdyby před tím netrval na tom, aby naplnili nádrže, pravděpodobně by se mu tento manévr vydařil. Plné nádrže však letadlo zatížily a Rijn, který se sice částečně zvedl, odtrhl vršek amerického letadla a nekontrolovaně se zřítil asi 150 metrů za letadlem.

Po dopadu Rijn explodoval a ještě asi dalších 300 metrů jel po dráze, během čehož se otočil asi o 90 stupňů. Výbuch nádrží zabil všechny na palubě. Mnoho lidí na palubě letadla Pan Am zůstalo uvězněno pod zříceným stropem, někteří zemřeli. Všechny únikové cesty byly zničeny a posádka musela sešplhat z výšky 15 metrů.

Celou dobu běžely motory, které posádka nedokázala vypnout. Jeden z nich vybuchl. Až potom si řídící věž uvědomila, že je něco špatně. Pomoc však dorazila po několika desítkách minut a to bylo pro cestující, kteří byli v letadle uvězněni, příliš pozdě.

Z letadla KLM nepřežil nikdo, zemřelo všech 248 lidí. Přežila jen průvodkyně, která se rozhodla v Los Rodeos vystoupit. Z boeingu Pan Am přežilo 54 cestujících a 7 členů posádky. Dohromady zemřelo tedy 583 lidí a obě letadla byla zcela zničena.

Související

Více souvisejících

Letecké nehody

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 3 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 8 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 8 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 11 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 12 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 14 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 16 hodinami

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy