ŠOK! Lidstvu hrozí do sto let vyhynutí. Co nás zlikviduje?

Lidstvo podle Bostroma může být klidné, pokud jde o pandemie či přírodní katastrofy. Ty poslední tečku v jeho historii neučiní, ačkoli mohou způsobit kolosální ztráty na životech. Nick Bostrom se domnívá, že šance tyto katastrofy přežít jsou na naší straně, neboť jsme již přečkali tisíce let nemocí, hladomorů, záplav, zemětřesení, predátorů či přírodních změn.

Nebezpečím pro nás v rámci jednoho století není zřejmě ani dopad asteroidu, neboť takové riziko je "mimořádně malé". Také doposud bezprecedentní světové válečné konflikty ve 20. století nebo epidemie španělské chřipky růst populace nezastavily. Případná jaderná válka by sice přinesla děsivou destrukci, ale dostatek lidí pro pokračování lidského rodu by ji jistě přežil.

Podle Bostroma ale lidstvo dosáhlo nového druhu technologické éry, která naši budoucnost může ohrozit jako doposud nic předtím. Tvrdí, že technologický pokrok již předčil naše schopnosti kontrolovat možné následky, což přirovnal k nebezpečné zbrani v rukou dítěte.

Experimenty v oblastech syntetické biologie, nanotechnologie či umělé inteligence rychle spějí do nechtěné a nepředvídatelné oblasti. Syntetická biologie, kde se snoubí biologie s inženýrstvím, slibuje velký přínos lékařství. Bostrom se ale obává neočekávaných následků.

Nanotechnologie, která pracuje na molekulární či atomové úrovni, by podle něj mohla přinést obdobnou destrukci, pokud by se využila pro válčení. Největší výzvou budoucích vlád podle něj bude kontrola a zabránění takového zneužití vědy.

Obavy plynou také z toho, jak umělá inteligence či inteligentní stroje zareagují na vnější svět. Počítačem řízená inteligence může být mocným nástrojem v průmyslu, medicíně, zemědělství či ekonomice, zároveň ale může být zcela lhostejná k jakýmkoli vedlejším škodám.

Americký expert na superinteligenci strojů Daniel Dewey, který dříve pracoval pro technologickou společnost Google, hovoří o "explozi inteligence", kdy se rostoucí moc počítačů stává méně předvídatelná a kontrolovatelná.

Velmi varovně se k technologickému pokroku staví i Kevin Warwick, britský odborník na umělou inteligenci.

Nebojíte se, že při tomto tempu vývoje budeme za padesát let zcela pod kontrolou strojů?Střetu se stroji se nevyhneme. Přístroje budou inteligentní, nicméně lidé je snad předčí prostřednictvím počítačových implantátů. Je to logická cesta, kterou se lidstvo musí vydat, jinak ho přístroje opravdu pohltí. Již nyní je výpočetní výkon počítačů mnohonásobně vyšší než výkon lidského mozku. Kapacitu mozku ovšem počítač stále nepředčí.

Hrozí tedy, že v budoucnu nebudou lidé potřební?Pokud nebudeme čelit počítačové inteligenci vlastním zdokonalováním, v roce 2050 už skutečně nebudeme potřební. V té době bychom totiž mohli být intelektuálně na nižším stupínku než přístroje. Abych to adekvátně přirovnal: My bychom mohli být mentálně na úrovni krav a přístroje budou na úrovni lidí. Takový to bude rozdíl. A stejně jako si my nyní nenecháme mluvit od krav do toho, co děláme, roboti si nenechají mluvit do toho, co budou dělat oni. To ovšem nebude platit v případě, že i my budeme dokonalejší.

Jinými slovy, když se z nás stanou cyborgové.V dobrém slova smyslu ano.

Ze všech lidí?To je otázka pro každého z nás. Člověk si bude moci nechat zavést implantáty, které ho zdokonalí a udělají z něj cyborga. Nebo bude moci zůstat člověkem, ale pak se stane určitým "poddruhem". Dovolím si odhadnout, že budou existovat podobná elektronická tělní rozhraní, jaká jsme viděli ve filmu Matrix. Jejich pomocí se budeme na dálku spojovat s ostatními lidmi a přístroji.

(Zdroj: Hospodářské noviny)