Na ISS jsou Vánoce, kosmický "kamion" Cygnus úspěšně dorazil

Cygnus se podle plánu přiblížil v automatickém režimu těsně k trupu ISS, a poté ho posádka zachytila s pomocí sedmnáctimetrového robotického ramene. Náročnou operaci řídili americký astronaut Michael Hopkins a jeho japonský kolega Koiči Wakata.

Start Cygnuse byl několikrát odložen, původně se měl uskutečnit v prosinci před Vánocemi. Cestu k ISS ale pozdržela nejprve porucha čerpadel na vesmírné stanici, pak námraza na odpalovací rampě v americké Virgínii a nakonec silná bouře na Slunci.

V režimu komerčního letu cestovala zásobovací loď společnosti Orbital Sciences k ISS poprvé. V letošním roce by Cygnusy měly k ISS letět ještě dvakrát a dopravit tam celkem 5,5 tuny nákladu. Podle NASA čeká Orbital Sciences do roku 2016 nejméně osm takovýchto misí.

Cygnus ve čtvrtek vynesla na oběžnou dráhu nosná raketa Antares z kosmodromu NASA Wallops. Nový vesmírný "kamion" na ISS dopravil především potraviny a vybavení pro posádku. Na palubě má ale i náhradní součásti a vědecké experimenty. 

Posádce ISS doručil Cygnus i vánoční dárky, jejichž včasné předání znemožnil odklad prosincového startu. Viceprezident Orbital Sciences Frank Culbertson před nynějším startem novináře ujistil, že dárky se kvůli odkladu neměnily.

20. listopadu 2013 uplynulo 15 let od vypuštění prvního modulu tohoto kosmického monstra. Monstrum je možná trošku ošklivý, leč výstižný výraz. Na oběžné dráze ve výšce přes 400 kilometrů nad povrchem Země proletí každý den 16krát nad našimi hlavami téměř 450tunový kolos, jehož celková rozloha si v ničem nezadá s fotbalovým hřištěm. Je to ta největší a také nejdéle obydlená základna mimo tento svět.

Mezinárodní posádky složené z amerických, ruských, kanadských, evropských a japonských astronautů se na její palubě střídají od podzimu 2000. V současnosti na ISS najdeme šestičlenné posádky, které zde tráví bezmála půl roku. Celkem třináct obyvatelných modulů nabízí posádce komfort větší než veliký dům s pěti ložnicemi. A to přibudou ještě další sekce! Americké solární panely o rozpětí přes 70 metrů vyrábí množství elektrického proudu jako menší elektrárna.

K čemu nám ale je stanice za řádově stovky miliard USD? Kosmickým agenturám slouží k výzkumům, které připraví lidstvo na expanzi například na Mars. Pokusnými subjekty jsou sami astronauti, kteří na sobě sledují působení dlouhodobého kosmického letu (řídnutí kostí, ochabnutí svalstva, zhoršení zraku, dopad kosmické radiace, srdeční potíže, problémy s páteří) a odborníci na Zemi zkoumají, jak se s tímto vypořádat. V neposlední řadě posádka stanice sleduje vliv kosmického letu na ryby (třeba se jejich chovem a konzumací bude živit posádka letu na Mars), sleduje Zemi a objevuje nové technologie využitelné k budoucím kosmickým misím, informuje scienceworld.cz.

Ač se to nezdá, ISS přináší mnohé novinky pro zlepšení života obyčejných lidí. Z technologií Mezinárodní kosmické stanice byl odvozen třeba neurochirurgický robot, robot pro diagnostiku a léčbu rakoviny prsu. Posádka stanice pomáhá hledat lék na rakovinu, AIDS. A to nemluvíme o tom, že lékařské postupy pro zkvalitnění života astronautů v kosmu mohou pomoci léčit pacienty s různými chorobami v nemocnicích na Zemi.